věda

Výzkumníci objevili nový silný antibiotický sloučeninu pre-methylenomycin C lactone, skrytý ve známé bakterii Streptomyces coelicolor. Tento objev byl učiněn týmy z Univerzity Warwick a Univerzity Monash. Tato sloučenina je mnohem účinnější proti grampozitivním bakteriím než methylenomycin A. Významně dokáže bojovat proti rezistentním bakteriím, jako je MRSA a VRE. Testování ukázalo, že po 28 dnech vystavení ji bakterie stále nevyvinuly rezistenci, což naznačuje její dlouhodobou účinnost. Význam objevu tkví i v tom, že by mohla poskytnout nový přístup k hledání dalších antibiotik.

Nová studie z Japonska naznačuje, že šedivé vlasy mohou signalizovat, že tělo se chrání před rakovinou. Výzkumy na myších ukazují, že buňky mohou obětovat barvu vlasů, aby se zbavily potenciálně nebezpečných buněk. DNA poškození, které se běžně vyskytuje v kožních buňkách, může vést k jejich vyčerpání a šedivění vlasů. Tento proces je nazýván seno-diferenciace a ukazuje, že buňky ztrácejí schopnost se obnovovat, což může snížit riziko vzniku melanomu. I když šedivé vlasy samy o sobě nejsou obranou proti rakovině, naznačují vyloučení nebezpečných buněk v reakci na genotoxické stresy.

Ruský prezident Putin v roce 2025 prohlásil, že opakované orgánové transplantace mohou omladit tělo a prodloužit život. Vědecký pokrok ukazuje, že transplantace sice zachraňují životy, ale nesplňují fantastické představy o věčném mládí. V minulosti i současní podnikatelé zkoumají možnosti omlazení krví, ale výsledky jsou neuspokojující. Transplantace narážejí na etické a praktické limity, včetně nedostatku dárců a odmítavé reakce imunitního systému. Navzdory technologickým pokrokům nemohou transplantace resetovat stáří ani zabránit přírodním procesům stárnutí.

Lidé trpící schizofrenií slyší hlasy kvůli chybnému rozpoznávání vnitřního monologu jejich mozkem. Revoluční implantát vrací zrak lidem s makulární degenerací. Nejdráže na světě se prodává káva z exkrementů cibetek, což je podmíněno specifickým chemickým složením. Studie o prediabetu naznačuje, že důležitější než hubnutí je kontrola glukózy a distribuce tuku. Výzkum z Japonska zkoumá možnost rektálního dýchání jako alternativu při ucpaných dýchacích cestách. Léky snižující cholesterol by mohly také snížit riziko demence.

Superageři si zachovávají bystrou mysl i ve věku 80 let a více, přičemž překonávají běžné kognitivní úbytky spojené se stárnutím. Výzkum ukázal, že mozky těchto jedinců mají odolnost vůči proteinovým shlukům spojeným s Alzheimerovou chorobou a vyšší koncentraci specifických neuronů. Tyto neurologické rozdíly jim umožňují uchovávat paměť v mnohem lepší kondici než většina populace. Ačkoliv superageři nemusejí žít zdravě, jejich výjimečné schopnosti mohou mít biologický základ. Identifikace těchto rozdílů otevírá dveře k novým intervencím pro zachování zdraví mozku ve stáří.

Vědci zkoumali efektivitu hadích útoků pomocí pokročilé videotechniky, která zachycuje útoky hadů v bezprecedentním detailu. Studie zahrnující 36 druhů jedovatých hadů odhalila různé strategie útoku, které se vyvinuly u různých čeledí hadů, včetně zmijí, elapidů a kolubridů. Zmije například útočí vysokou rychlostí přes 4,5 metru za sekundu, zatímco elapidi opakovaně kousají svou kořist. Kolubridní hadi používají zadní zuby k roztržení a aplikaci jedu. Každý druh využívá vlastní účinnou metodu, jak překonat svoji kořist, což přispělo k jejich evolučnímu úspěchu.

Před 66 miliony lety zemřelo stádo bylinožravých dinosaurů Edmontosaurus annectens pravděpodobně kvůli suchu, těsně před deštěm. Jejich těla byla nalezena v oblasti Wyomingu, kde se díky výjimečným podmínkám zachovala jako mumie, včetně unikátní přítomnosti kopyt. Studie vedena paleontology z University of Chicago odhalila detaily jejich fyziologie, jako hřebínek na krku a hřbetě a řadu drobných páteří. Jedná se o nejstarší známý příklad kopyt u jakéhokoliv plaza, což svědčí o jejich možném vývoji již v období jury. Tato mumifikace byla způsobena sedimentací kolem těl krátce po smrti, pravděpodobně během povodně.

Výzkum Saturnova měsíce Titanu zpochybnil známé chemické pravidlo. V extrémním chladu mohou na Titanu vznikat pevné látky z molekul, které se běžně neslučují. Studie naznačuje, že tyto látky jsou zde hojné. Výzkumníci zjistili, že polarita různých molekul nebrání jejich kombinaci do krystalických struktur. Tato zjištění mohou změnit naše chápání geologie Titanu a jeho krajiny. Na potvrzení těchto teorií si však budeme muset počkat do roku 2034, kdy na Titan dosáhne sonda Dragonfly.

Geologové objevili stopy velmi rané 'proto Země' skryté v nejhlubších a nejstarších horninách naší planety, jež jsou staré zhruba 4,5 miliardy let. Tento nález umožňuje zkoumat podmínky, které na Zemi panovaly, když byla nově vzniklým tělesem, a může objasnit, jak vznikly planety jako ta naše. Výzkumný tým zkoumal isotopové podpisy draslíku v horninách z Grónska, Kanady a Havaje. Tento podpis nenalezli v jiných geologických procesech, což naznačuje, že pocházejí z počátků Země. Objev také naznačuje existenci meteorických materiálů, které čekají na obnovení v budoucím výzkumu.

Tým z Univerzity v Cambridge vytvořil v laboratoři embryonální struktury nazývané 'hematoidy', které dokážou produkovat lidské krevní buňky. Tyto struktury, podobné pupečníkovým kmenovým buňkám, vznikají z darovaných kmenových buněk a dokáží se diferencovat na červené a bílé krvinky. Výzkum umožňuje lépe pochopit proces tvorby krevních buněk a potenciálně přispět k vývoji regenerační terapie pro léčbu krevních poruch. I když je metoda zatím ve fázi prototypu, představuje významný krok v oblasti regenerativní medicíny.