věda

Výzkumníci z Cedars-Sinai Medical Center zjistili, že speciálně upravené 'mladé' imunitní buňky mohou zlepšit příznaky stárnutí a poškození mozkových buněk, jako je Alzheimerova choroba, alespoň v případě myší. Tyto buňky, známé jako mononukleární fagocyty, dokážou redukovat zánět a agregaci proteinů, což jsou klíčové aspekty mnoha věkem podmíněných nemocí. Myši, které obdržely tyto buňky, vykázaly zlepšení v testech paměti a získaly zdravější mozkové mikroglie. Zajímavostí je, že se nezdá, že by injikované buňky dosáhly mozku, což naznačuje, že přínosy mohou plynout z něčeho, co tyto buňky vytvářejí, například anti-aging proteiny. I když se účinky nemusí stejným způsobem přenést na lidský mozek, výsledky nabízejí naději na nové léčebné postupy.

Elitní sportovci mohou své tělo zatížit na maximum, ale výzkumy naznačují, že nelze překonat hranice lidské vytrvalosti. Studie zjistila, že tělo nemůže spalovat více než 2,5násobek klidové metabolické rychlosti po delší dobu. Toto omezení platí i přes intenzivní trénink a kondici. Analýza u 14 špičkových sportovců zjistila, že denní energetický výdej jen výjimečně přesahuje 4000 kalorií, což je průměrně 2,4násobek jejich klidové metabolické rychlosti. Někteří sportovci však při extrémních výkonech tento limit krátkodobě překonali. Přesto rostoucí důkazy ukazují na pevné limity lidské vytrvalosti.

Studie zveřejněná v roce 2023 naznačuje, že užívání konopí může mít trvalé následky na těle, a to na úrovni epigenomu. Američtí výzkumníci zjistili, že konopí může způsobovat změny v epigenetických markerech, které ovlivňují expresi genů. Tato zjištění potvrdil i systematický přehled literatury publikovaný v roce 2024. Výzkum zahrnoval analýzu dat od přibližně 1 000 dospělých, sledovaných přes dvacet let, a odhalil propojení mezi užíváním konopí a různými markery DNA metylace. Studie rovněž poukázala na potenciální sdílenou epigenetickou regulaci mezi konopím a tabákem.

Nově objevený protein z tardigradů, známých svou extrémní odolností, přináší naději na průlomové terapie v medicíně. Tardigradi jsou schopni přežít v nehostinných podmínkách, včetně kosmického prostoru. Protein Dsup, který chrání jejich DNA před poškozením, byl úspěšně testován na lidských buňkách a zvyšuje jejich odolnost vůči radiaci. Vědci zkoumají možnosti využití Dsup pro ochranu lidských buněk při onemocněních jako rakovina nebo kardiovaskulární choroby. Potenciál Dsup se neomezuje pouze na medicínu, ale může ovlivnit i zemědělství či vesmírný výzkum. Studie ukazují slibné výsledky, ale výzkum je teprve na začátku.

Vědci v roce 2023 představili technologii, která umožňuje uzávěru s rychlostí biliontiny sekundy, což je 250 milionkrát rychlejší než běžné digitální kamery. Tato technologie umožňuje zachytit dynamický nepořádek, tedy pohyb a interakci atomů v materiálech. Nový nástroj nazvaný vsPDF využívá neutrony k měření atomových pozic, což umožňuje hlubší pochopení a sledování chování materiálů, jako je germanium tellurid. Tento výzkum zlepšuje porozumění termolelektrickým vlastnostem a může vést k novým technologiím pro napájení zařízení, jako jsou Mars rovery.

V černobylské vyloučené zóně byly spatřeny jasně modré psy, pravděpodobně kvůli chemikáliím. Japonský výzkum naznačuje, že šedé vlasy mohou být obranným mechanismem těla proti rakovině díky odstranění poškozených buněk. Vědci vytvořili paměť počítače z hlívy shiitake, jejíž výkon je srovnatelný s tradičními křemíkovými čipy. Kreativní aktivity jako tanec či hudba pomáhají snižovat biologický věk mozku. Dlouhé procházky mohou mít významné přínosy pro zdraví srdce.

Krevní vzorek těhotné ženy z roku 1972, kterému chyběla molekula běžná u všech tehdy známých červených krvinek, vedl po 50 letech k objevu nové krevní skupiny. Výzkumníci z Velké Británie a Izraele pojmenovali tuto skupinu systémem MAL podle proteinu myelinu a lymfocytů. AnWj antigen, který chyběl v krvi pacientky, zaznamenali u méně než 0,1 % populace a jeho absence může způsobit komplikace při krevních transfuzích. Identifikaci nového systému ztěžovala vzácnost genetických případů, což vyžadovalo dlouhodobé a komplexní výzkumy. Díky této práci mohou nyní lékaři lépe péčovat o pacienty s raritními krevními skupinami a včas odhalit možné zdravotní problémy.

Studie ukazuje, že šimpanzi dokáží změnit svá rozhodnutí, když se objeví nové, přesvědčivější důkazy. V sérii experimentů bylo zjištěno, že prioritizují silnější vizuální důkazy nad slabšími. Překvapivě byli schopni ignorovat klamavé informace, což naznačuje, že jejich racionální myšlení není čistě lidskou vlastností. Toto zjištění naznačuje, že schopnost zpracovávat druhotné důkazy by mohla být přítomna u společného předka primátů a jej možné, že se objevuje i u jiných druhů.

Vědci zkoumají parazity v desítky let starých konzervách lososa aby lépe pochopili ekosystém Aljašky. Konzervy, včetně těch ze 70. let, obsahují parazity anisakidy, kteří jsou běžnou součástí mořského potravního řetězce. Přestože nejsou pro lidi nebezpečné, jejich přítomnost naznačuje zdravý ekosystém. Studie odhalila zvýšení počtu těchto parazitů v některých druzích lososů, což může svědčit o stabilitě nebo zotavení ekosystému. Tento jedinečný přístup nabízí možnosti pro další vědecký výzkum.

S blížícím se Halloweenem se opět objevují příběhy o čarodějnicích a jejich lektvarech, které často obsahují rostliny jako rulík, mandragora a pelyněk. Tyto botanické rostliny mají nejen magickou pověst, ale také zajímavou farmakologickou historii, která má v dnešní medicíně stále význam. Rulík, známý jako smrtelně jedovatá lilek, obsahuje alkaloidy užitečné například při očních vyšetřeních či léčbě nevolnosti. Mandragora má historické využití jako anestetikum a sedativum. Pelyněk navíc obsahuje artemisinin, který byl oceněn Nobelovou cenou za svou účinnost proti malárii. I přes omezené klinické důkazy pokračuje vědecký výzkum jejich potenciálu. Je důležité připomenout, že skutečná magie těchto rostlin spočívá ve vědě, nikoli v pověrách.