věda

Nová studie spojuje hladiny vitaminu D ve středním věku se snížením toxických tau proteinů v mozcích postižených Alzheimerovou chorobou. Analýza krevních vzorků a mozkových skenů odhalila, že vyšší hladiny vitaminu D jsou spojeny s nižším množstvím těchto proteinů. Výsledky naznačují, že dostatek vitaminu D ve středním věku by mohl poskytnout ochranu před rozvojem tau depozit. Přestože studie neprokazuje přímou příčinnou souvislost, nabízí důvod pro další výzkum v oblasti prevence demence.

V ugandských deštných pralesech došlo k rozdělení největší známé skupiny divokých šimpanzů na válčící frakce. Tento jev, pozorovaný po více než 30 let, poskytuje nový pohled na kořeny kolektivního násilí u primátů a možného přenosu na lidskou společnost. Konflikty mezi západní a centrální skupinou vyústily ve smrt mnoha jedinců obou stran. Analýza těchto událostí vyvolává otázky o socioekologických procesech vedoucích ke konfliktům u šimpanzů a možných paralelách s lidmi.

Fosilie Pohlsepia mazonensis, považovaná za nejstarší známou chobotnici, byla přehodnocena jako nautiloid, příbuzný dnešním loděnkám. Objev posouvá záznam měkkých tkání nautiloidů o 220 milionů let zpět a mění náhled na evoluci chobotnic. Moderní synchrotronové zobrazování odhalilo 11 malých zubovitých struktur, dokazujících příslušnost k nautiloidům. Studie ukazuje na omyly v původním určení druhu, což ovlivňuje chápání rodokmenu hlavonožců.

Vědci vyvinuli novou technologii solárních článků, která dosahuje úžasného 130% kvantového zisku. Tato metoda využívá proces singlet fission, který umožňuje rozdělení energie z jednoho fotonu na dvě excitonová stavy, čímž se zvyšuje účinnost. Kombinace tetracenu a molybdenu umožnila významný pokrok, přičemž molybden zachytává rozdělené excitony a zvyšuje efektivitu přeměny světla na elektrickou energii. Přestože se jedná o experimentální testy v laboratoři, výsledky naznačují potenciál pro solární panely s vyšší účinností. Dalším krokem je přenést tuto technologii z laboratorního řešení do pevné formy vhodné pro praktické využití v solárních panelech.

Studie na myších naznačuje hypotetické spojení mezi šťouráním v nose a zvýšeným rizikem vzniku demence. Při poškození nosní tkáně mohou bakterie snáze pronikat do mozku, kde vyvolávají reakce připomínající Alzheimerovu chorobu. Výzkum, který v roce 2022 vedli vědci z Griffith University, ukázal, že bakterie Chlamydia pneumoniae se u myší rychle šíří centrálním nervovým systémem. Přestože dosud nejsou potvrzeny stejné účinky u lidí, je důležité pokračovat ve výzkumu. Odborníci doporučují vyvarovat se šťourání v nose a k vyšetření této hypotézy na lidech plánují další studie.

Nový výzkum naznačuje, že Alzheimerova choroba může vznikat soutěží dvou klíčových proteinů uvnitř mozkových buněk. Studie spojuje amyloid-beta a tau proteiny, které se dosud zkoumaly převážně odděleně. Výsledky ukazují, že amyloid-beta může narušit normální funkci tau proteinů, což by mohlo způsobit jejich špatné uspořádání a destabilizaci mikrotubulů. To by mohlo být klíčem k pochopení toxicity, která vede k úhynu mozkových buněk. Tato nová teorie nabízí nový pohled na důvody neúspěchu některých léčebných postupů. Pokud budou výsledky potvrzeny dalšími studiemi, mohou vést k vývoji účinnějších terapií.

NASA úspěšně zahájila historickou misi Artemis II na Měsíc, čímž poslala astronauty dál od Země než kdykoli předtím. Američtí kardiologové vydali nové pokyny pro správu vysokého cholesterolu, které navazují na doporučení z roku 2018. Vědci také objevili, že změny životního stylu, jako více spánku a zeleniny, mohou snížit riziko srdečních onemocnění. Dále bylo nalezeno prastaré hrací kostky staré více než 12 000 let, což je posouvá k nejstarším známým artefaktům svého druhu. Nakonec, kombinace léků na hubnutí a hormonální terapie může pomoci starším ženám efektivněji zhubnout.

Alzheimerova choroba se často pojí se stárnutím, ale její počátky zasahují do třetí dekády života. Výzkumy naznačují, že stimulace bloudivého nervu by mohla pomoci udržet funkci locus coeruleus, což je oblast mozku klíčová pro pozornost a bdělost. Tento nerv stimuluje orgány a může zlepšit náladu a myšlení u lidí s Alzheimerovou chorobou. Studia také ukazují, že stimulace může zlepšit paměť u osob s mírnou kognitivní poruchou. I přes předběžné povahy výzkumu metoda slibuje bojovat proti symptomům stárnutí mozku.

Vědci geneticky upravili tabák, aby syntetizoval pět různých psychedelických látek současně, pocházejících například z rostlin a hub. Tento průlom by mohl poskytnout nový způsob výroby těchto látek pro výzkumné účely, s potenciálem léčby stavů jako deprese a úzkost. Studium genů u dvou rostlin, houby a ropuchy umožnilo vědcům vytvořit genetický soubor, který byl zaveden do tabákových rostlin. Úprava enzymů vedla také k produkci nových forem těchto látek, což by mohlo mít terapeutické využití. Tento výzkum otevírá cestu k vývoji nových terapeutik a lepší produktivitě v pěstování psychedelických látek.

Nedávná studie provedená v King's College London zjistila, že denní příjem proteinových a prebiotických doplňků může zlepšit kognitivní funkce u osob starších 60 let. Účastníci studie, dvojčata, dostávali buď prebiotika jako inulin a FOS, nebo placebo. Tato prebiotika ukázala zlepšení paměti a změny ve složení střevní flóry, konkrétně zvýšení prospěšných bakterií Bifidobacterium. Výsledky studie naznačují potenciál pro zlepšení zdraví mozku a paměti se stárnutím populace. Důležitost gut-brain osy pro kognitivní zdraví se stále více potvrzuje.