věda

Fyzikální výzkum vedený Andrea Stöllner z rakouského Institutu vědy a technologie zkoumá vznik blesků pomocí laserů a mikroskopických částic. Stöllner zjistila, že laserové 'pinzety' mohou nabíjet částice, což nabízí nový způsob zkoumání tohoto atmosférického jevu. Ačkoli přesný mechanismus vzniku blesků zůstává záhadou, tým věří, že spontánní vybíjení nabitých částic může pomoci odhalit, co bleskovou aktivitu spouští. Výzkum zatím probíhá v malém měřítku, ale přesto přináší cenné poznatky o elektrickém nabíjení v atmosféře. Metoda, která nevyužívá kovové elektrody, představuje přesný způsob zkoumání a může přispět i k poznatkům v planetární vědě.

Výzkumníci z University of California, Riverside, vyvinuli nový systém BIPORES pro pěstování realistických mozkových tkání v laboratoři. Tento systém poskytuje strukturu, na kterou se mohou přichytit darované neurální kmenové buňky a vyvinout se do plnohodnotných neuronů. BIPORES je vyroben převážně z polyethylenglykolu a je navržen tak, aby podporoval růst a komunikaci buněk. Nová technologie slibuje tvorbu mozkových tkání více podobných lidským tkáním bez potřeby chemikálií zvířecího původu. To by mohlo snížit závislost na testování na zvířatech a pomoci při studiu neurodegenerativních onemocnění a poranění mozku.

Výzkumníci z Ben-Gurionovy univerzity objevili imunitní buňky CD4-Eomes, které ničí poškozené senescentní buňky způsobující záněty a poškození tkání. Studie poprvé ukazuje, jak tyto buňky souvisí s buněčným stárnutím na molekulární úrovni. CD4-Eomes buňky byly přidány do myší a bylo zjištěno, že jejich přítomnost redukuje množství senescentních buněk a zánětů. Výzkum naznačuje, že tyto buňky mají potenciál zpomalovat biologické stárnutí a omezovat poškození způsobené chronickými nemocemi. Vědci také upozornili, že vyvážený imunitní systém je klíčový pro zdravé stárnutí.

Vědci objevili možnou přírodní alternativu k léku Ozempic, která pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi. Klíčem k tomuto procesu je mikrobiom střeva a jeho metabolity, které u diabetických myší zvyšovaly vylučování hormonu GLP-1. Tento hormon přirozeně reguluje pocit sytosti a cukrovou touhu. Výzkum ukázal, že zvýšení počtu určité bakterie může pozitivně ovlivnit tvorbu GLP-1 a následně hormonu FGF21, který snižuje chuť na sladké. Zda se stejný efekt projeví u lidí, zůstává otázkou, ale studie naznačuje možnou strategii prevence cukrovky.

Nový typ urychlovače částic by mohl změnit způsob, jakým se ve vědě využívají intenzivní rentgenové paprsky. Vědci představili koncept, který umožňuje produkovat takové paprsky pomocí karbonových nanotrubiček a laseru na mikrochipu. Tato technologie by mohla přinést průlom v medicíně, materiálových vědách a dalších oborech. Miniaturizace by umožnila širší využití v nemocnicích, univerzitách a průmyslových laboratořích. V současné fázi je výzkum na úrovni simulací, ale nezbytné komponenty již existují a jsou připraveny na experimentální ověření.

Vědci objevili nový typ časového krystalu, který kombinuje prvky řádu a chaosu, známý jako časový rondeau krystal. Tento krystal se vyznačuje tím, že opakováním v čase vytváří strukturované, ale nepředvídatelné vzorce. Experimenty ukázaly, že specifické laserové pulsy mohou v materiálu vyvolat oscilace, které se na krátké časové škále zdají chaotické, ale na delší vykazují řád. Nový objev přináší možnosti pro další výzkum temporálního řádu a přináší komplexní porozumění interakci řádu a chaosu v časových krystalech. Výsledky byly publikovány v časopise Nature Physics.

Nová studie z Austrálie odhaluje, že lidé s výjimečnou schopností pamatovat si obličeje se zaměřují na nejvýraznější rysy tváře. Autoři výzkumu použili technologii sledování očí, aby zjistili, jak super-rekognizátoři vnímají nové tváře. Zjistili, že tito jedinci se dívají na tváře jako na skládačku, rozdílně než běžní lidé, což umožňuje lepší zapamatování. Výzkum také ukazuje, že tyto schopnosti jsou pravděpodobně geneticky zakotvené. I přes pokroky v technologii zůstávají lidé stále lepší v rozpoznání tváří než umělá inteligence.

Tento týden přinesl fascinující události ve vědeckém světě. Slunce způsobilo vzácnou trojitou erupci, což vedlo k úchvatným aurorám, které byly viditelné až na Floridě. V oblasti her byla odhalena strategie, jak uspět v hře 'kámen, nůžky, papír' tím, že se nebere ohled na předchozí kola. Výzkumníci také zjistili, že kávoví pijáci mají nižší riziko opakovaných arytmií srdce než ti, kteří kávu nepijí. Navíc čmeláci byli vyškoleni, aby porozuměli základům Morseovy abecedy pomocí světelných signálů.

Z pozůstatků mamuta jménem Yuka, který žil před téměř 40 000 lety, se podařilo získat nejstarší RNA dosud sekvenované. Tento objev je významný, protože RNA se obvykle rozpadá rychleji než DNA a vědci se domnívali, že její zachování je málo pravděpodobné. RNA poskytuje unikátní pohled na genovou aktivitu před smrtí mamuta, což nelze zjistit pouze z DNA. Yuka byl objeven v sibiřském permafrostu a jeho RNA odhalila informace o funkci svalů a odpovědi na stres. Tento objev nabízí nové možnosti pro výzkum dávných zvířat a virů v dobách ledových.

Vědecký výzkum zveřejněný v květnu 2023 potvrdil, že vnitřní jádro Měsíce je pevná koule s hustotou podobnou železu. Tento objev přináší nový pohled na debatu o tom, zda je jádro Měsíce pevné nebo tekuté, a přináší nové informace o historii Měsíce a sluneční soustavy. Výzkumný tým analyzoval seismická data a další měření, aby vytvořil detailní profil měsíčních charakteristik. Studie také odhalila, že jádro Měsíce je podobné zemskému, s tekutým vnějším a pevným vnitřním jádrem. Tyto závěry také vrhají světlo na historické změny v měsíčním magnetickém poli, které zmizelo před 3,2 miliardami let.