medicína

Přehled vědeckých novinek zahrnuje klinické testy léku upadacitinib, který u části pacientů s těžkou alopecií výrazně obnovil růst vlasů. Výzkumníci také zkoumají beton s příměsí biocharu vyrobeného z upraveného lidského fekálního kalu; materiál má být pevnější a méně zatěžovat klima. Při tlaku až 2,3 milionu atmosfér se podařilo vytvořit neobvyklou formu ledu i při teplotách přes 2 000 °C. Studie dále popisují anatomii zmije s pavoukovitým zakončením ocasu, experimentální jednorázovou genovou terapii snižující LDL cholesterol a rychlé přírodní utěsnění podmořského úniku metanu mořskými organismy.

Vzácný Rapunzelův syndrom vzniká, když se v žaludku a střevě nahromadí nestravitelné vlasy a vytvoří takzvaný trichobezoár. Lékaři popsali případ šestnáctileté dívky, u níž útvar sahal ze žaludku do dvanáctníku a zcela zablokoval trávicí trakt, takže jej museli chirurgicky odstranit. Dívka neměla patrné lysiny ani známou psychiatrickou diagnózu, později však uvedla, že si asi dva roky občas vytrhávala a polykala vlasy. Autoři upozorňují, že při nevolnosti, zvracení či bolestech břicha u dospívajících je třeba tuto možnost zvážit i bez zjevných známek poruchy vytrhávání vlasů.

Vědci z Washingtonovy univerzity objevili u myší v kostní dřeni lebky specializované imunitní struktury připomínající zárodečná centra lymfatických uzlin. Tyto útvary jsou propojené s mozkem drobnými kanálky a mohou rychle aktivovat B lymfocyty proti hrozbám v mozkové tkáni. V modelech gliomu vedlo potlačení jejich činnosti k rychlejšímu růstu nádorů a horšímu přežívání, zatímco posílení imunity zlepšilo obranu organismu. Autoři upozorňují, že výsledek zatím platí pro myši, avšak náznaky podobných mechanismů existují i u lidí. Objev by do budoucna mohl podpořit méně invazivní léčbu nádorů mozku i dalších neurologických nemocí.

Glioblastom, vážný typ mozkového nádoru, je obtížně léčitelný a má nízkou míru přežití. Vědci z Oregon State University našli nový způsob léčby pomocí cukrem obalených nanopartiklí, které úspěšně pronikají přes hematoencefalickou bariéru a zaměřují se přímo na nádorové buňky. Experimenty na myších ukázaly, že nádorové zatížení kleslo výrazně u ošetřovaných zvířat a jejich střední doba přežití se prodloužila. Tento výzkum představuje slibný potenciál pro budoucí léčbu glioblastomu i jiných neurologických poruch.

Tento týden přináší vědecké novinky včetně nové léčby bolestí v kolenou, jež nevyžaduje operaci. Procedura zahrnuje injekci mikroskopických gelových kuliček, které snižují bolest při osteoartróze. Další významnou zprávou je průlom v oblasti supervodičů, kde byla dosažena nejvyšší teplota pro dosažení tohoto stavu za běžného tlaku. Navíc byla u dvou pacientů s autoimunitním onemocněním dosáhnuta remise díky transplantaci kmenových buněk, což představuje naději pro další léčbu.

Vědci vyvinuli metodu 'molekulárního pneumatického kladiva', která může ničit rakovinné buňky bez chemoterapie nebo radiace. Metoda se spoléhá na aminokyaninové molekuly stimulované blízkým infračerveným světlem, které vibrují a narušují membránu rakovinných buněk. První experimenty ukázaly úspěšnost 99 % při ničení rakovinných buněk v laboratorních podmínkách. Metoda by mohla vést k cílenější a efektivnější léčbě různých typů rakoviny. Výzkum je zatím v rané fázi, ale přináší nové naděje na léčbu rakoviny.

Osteoartróza v kolenech je často velmi bolestivá a obtížně léčitelná. Vědci z Charité v Berlíně vypracovali nový, minimálně invazivní léčebný postup nazvaný genikulární arteriální embolizace (GAE). Tato metoda omezuje tok krve v určitých tepnách, čímž redukuje zánět a bolest. V 12měsíční studii s 194 účastníky se průměrná bolest snížila z 7 na 3 z 10 a výrazně se zlepšila kvalita života. Výsledky ukazují, že pro mnoho pacientů může být tento postup účinnou alternativou k operaci.

Dva pacienti s těžkou autoimunitní nemocí neuromyelitis optica dosáhli remise po transplantaci kmenových buněk. Přístup alloHCT přinesl dlouhodobé zlepšení, kdy pacienti byli bez relapsů více než 15 let. Pacientům se podařilo obnovit kvalitní život bez nutnosti pokračující léčby. Pozoruhodné výsledky ukazují na možnost dlouhodobé kontroly nemocí, a to zejména u pacientů s nereagujícími stavy na standardní terapie. Přes pozitivní výsledky však oběma hrozily určité komplikace, které nebyly přímo spojeny s transplantací.

Vědci z Univerzity v Jižní Kalifornii vyvinuli metodu genetického inženýrství buněk, které se mění v makrofágy bojující s rakovinou. Tyto progenitorové buňky jsou schopny dlouhodobě se obnovovat a rozmnožovat, což je významný posun ve vývoji imunoterapií proti rakovině. Pokusy na myších ukázaly, že tyto buňky účinně brání růstu jak krevních, tak solidních tumorů. Metoda připomíná známou terapii CAR-T, ale zaměřuje se na progenitory makrofágů místo T-buněk. Očekává se, že tento výzkum posune hranice léčby rakoviny a dalších nemocí.

Brzlík, často považovaný za zbytečný orgán u dospělých, může mít významnou roli v prevenci rakoviny. Výzkum z roku 2023 ukazuje, že jeho odstranění vede k vyššímu riziku úmrtí a rakoviny v pěti letech po operaci. Studie nemůže jednoznačně prokázat, že odstranění brzlíku způsobuje rakovinu, ale naznačuje důležitost jeho zachování, pokud je to možné. Výsledky přinášejí nové pohledy na roli brzlíku ve zdraví dospělých, ačkoliv následná studie z Yale nenalezla negativní dopady této operace. Další výzkumy jsou nutné pro lepší porozumění těmto souvislostem.