srdce

Přehled dosavadních studií naznačuje, že nízká i vysoká hladina testosteronu může být spojena s vyšším rizikem fibrilace síní, tedy časté poruchy srdečního rytmu. Riziko by podle autorů mohlo být nejnižší ve střední části běžného rozmezí hormonu, příčinná souvislost však zatím prokázána není. Fibrilace síní zvyšuje mimo jiné riziko mrtvice a může se projevovat bušením srdce, únavou či závratěmi. Studie TRAVERSE zaznamenala více případů fibrilace síní u mužů léčených testosteronovým gelem, jiné souhrnné analýzy ale významné zvýšení rizika nepotvrdily. Autoři doporučují před léčbou hodnotit celkové kardiovaskulární riziko a zohlednit například obezitu, vysoký tlak, alkohol či spánkovou apnoi.

Americká studie ukazuje, že umělá inteligence dokáže z jediného svodu nočního EKG odhadovat desetileté riziko fibrilace síní, mrtvice, srdečního selhání i úmrtí. Model byl vycvičen na datech téměř 16 tisíc lidí a následně ověřen na dalších dvou rozsáhlých souborech pacientů. Nejvíce informativní mohou být změny srdeční frekvence a elektrického vedení v lehkém spánku, kdy se rychle mění činnost autonomního nervového systému. Po započtení běžných rizikových faktorů systém zlepšil stávající predikce zejména u srdečního selhání. Metoda by v budoucnu mohla rozšířit vyšetření ve spánkových laboratořích a pomoci zachytit ohrožené pacienty ještě před projevy nemoci.

Metabolit urolithin A, který mohou střevní bakterie vytvářet ze složek granátového jablka, zlepšil u myší se ztuhlým a selhávajícím srdcem ukazatele srdeční funkce až o 80 procent. Výzkumníci z King’s College London zjistili, že látka omezila zjizvení srdeční tkáně a podpořila její uvolnění mezi stahy. Podobný účinek se projevil také v laboratorně vytvořené lidské srdeční tkáni, patrně díky aktivaci proteinu PKGIα. Výsledky mohou naznačovat nový směr léčby srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí, pro které je málo možností terapie. Dosavadní poznatky však pocházejí jen z pokusů na samcích myší a z laboratorních modelů, takže účinnost u pacientů musí ověřit klinické studie. Autoři zároveň neuvádějí, že by granátová jablka sama o sobě mohla srdeční selhání léčit.

Studie na myších a omezených lidských vzorcích naznačuje, že biologický věk transplantovaného srdce se může přizpůsobovat věku těla příjemce. Starší srdce v mladších organismech vykazovala známky omlazení, zatímco mladší srdce ve starších tělech stárla rychleji podle epigenetických ukazatelů. U 11 pacientů byly biologické znaky srdce spojeny více s věkem příjemce než dárce; podobný vztah se objevil i v údajích o funkci srdce a fyzické výkonnosti. Výzkum zatím není recenzovaný a neprokazuje, zda tyto změny zlepšují dlouhodobé výsledky transplantací. Pokud se závěry potvrdí, mohl by se rozšířit okruh využitelných srdcí od starších dárců.

Analýza stravovacích návyků 371 tisíc Američanů zjistila souvislost mezi častější konzumací celého ovoce a příznivějšími ukazateli kardiovaskulárního zdraví. Nižší příjem celého ovoce byl po zohlednění dalších faktorů spojován s vysokým tlakem, cholesterolem, ischemickou chorobou srdeční i infarktem. U stoprocentních ovocných džusů se obdobný jasný vzorec nepotvrdil. Možným vysvětlením je vláknina zachovaná v celém ovoci a rozdíly v obsahu rostlinných látek, například polyfenolů. Studie je observační a jednorázová, takže nedokazuje příčinný vztah, podporuje však doporučení upřednostňovat celé ovoce před džusem.

Studie sledující více než 104 tisíc dospělých zjistila, že u mužů souvisí výrazný rozdíl mezi časy jídel ve všední dny a o víkendech s vyšším výskytem kardiovaskulárních onemocnění. Každá další hodina tohoto takzvaného jídelního jet lagu byla spojena se 14% vyšší mírou srdečně-cévních nemocí a o 21 % vyšší mírou ischemické choroby srdeční. Souvislost přetrvala i po zohlednění kvality stravy, délky spánku, času usínání a nepravidelnosti spánku. U žen se obdobný vztah neprokázal. Výzkum neprokazuje příčinu a následek, vědci však předpokládají, že nepravidelný režim může narušovat biologické rytmy a zatěžovat organismus.

Systematický přehled 87 randomizovaných studií s více než 6 500 účastníky ukázal, že celozrnné potraviny mohou zlepšovat několik ukazatelů kardiovaskulárního zdraví. Příjem 30 až 40 gramů denně, tedy asi dvou porcí, byl spojen s měřitelnými přínosy pro hmotnost, krevní tlak, LDL cholesterol, hladinu glukózy i zánětlivé ukazatele. Největší zlepšení většiny rizikových faktorů se objevovalo zhruba při 60 až 100 gramech denně, což odpovídá čtyřem až šesti porcím. U LDL cholesterolu naznačovala analýza výraznější účinek i při vyšším příjmu, avšak pro dávky nad 140 gramů denně je k dispozici méně dat. Autoři doporučují zejména nahrazovat rafinované obiloviny co nejméně zpracovanými celozrnnými variantami, například ovsem, hnědou rýží či quinoou.

Rozsáhlá britská studie naznačuje, že dlouhodobý stres a psychická či sociální zátěž souvisejí s chronickým mírným zánětem v těle. Vyšší zánět byl spojen s menšími srdečními dutinami, silnějšími stěnami srdce a nižším objemem krve vypuzeným při stahu. Lidé s nejvyššími hodnotami zánětlivých ukazatelů měli během sledování o 43 % vyšší riziko závažné kardiovaskulární příhody než pětina s nejnižšími hodnotami. Výzkum neprokazuje přímou příčinu, ukazuje však možnou cestu od každodenní zátěže přes zánět k poškození srdce. Riziko mohou vedle sociálních podmínek a duševního zdraví ovlivnit také kouření, obezita, pohyb a genetická výbava.

Studie Stanfordovy univerzity spojila xantelasmata, tedy žlutavé tukové usazeniny v okolí očí, s vyšším výskytem infarktu, cévní mozkové příhody a přechodné ischemické ataky. Výzkumníci porovnali téměř 18 tisíc lidí s tímto nálezem se stejně početnou kontrolní skupinou. Během prvního roku prodělalo infarkt 1 procento pacientů s xantelasmaty oproti 0,35 procenta kontrol; vyšší byl i podíl mrtvic. Skvrny samy o sobě zdravotní příhody nezpůsobují, mohou však signalizovat dosud neodhalené či nedostatečně léčené kardiovaskulární rizikové faktory. Autoři doporučují u těchto pacientů včasné vyšetření a prevenci včetně úpravy životního stylu, kontroly tlaku a případné léčby vysokých tuků v krvi.

Studie REACT sledovala téměř 17 tisíc dospělých ve Španělsku a Dánsku bez známého kardiovaskulárního onemocnění pomocí ultrazvuku a CT. Známky tiché aterosklerózy mělo více než 57 procent účastníků ve věku 18 až 70 let s kompletním vyšetřením. Ve třiceti letech byla přítomna u 34,6 procenta mužů a 21,3 procenta žen, zatímco ve věku 60 až 70 let neměla zjistitelný plak už jen malá část účastníků. Muži onemocnění rozvíjeli přibližně o pět až deset let dříve, u žen pak výskyt ve středním věku stoupal rychleji. Běžné desetileté odhady rizika často neoznačily lidi s již patrnou aterosklerózou za vysoce rizikové. Autoři však zatím nedoporučují plošné zobrazovací vyšetření; další výzkum má ověřit, zda takto cílená prevence zlepší zdravotní výsledky.