srdce

Studie Stanfordovy univerzity spojila xantelasmata, tedy žlutavé tukové usazeniny v okolí očí, s vyšším výskytem infarktu, cévní mozkové příhody a přechodné ischemické ataky. Výzkumníci porovnali téměř 18 tisíc lidí s tímto nálezem se stejně početnou kontrolní skupinou. Během prvního roku prodělalo infarkt 1 procento pacientů s xantelasmaty oproti 0,35 procenta kontrol; vyšší byl i podíl mrtvic. Skvrny samy o sobě zdravotní příhody nezpůsobují, mohou však signalizovat dosud neodhalené či nedostatečně léčené kardiovaskulární rizikové faktory. Autoři doporučují u těchto pacientů včasné vyšetření a prevenci včetně úpravy životního stylu, kontroly tlaku a případné léčby vysokých tuků v krvi.

Studie REACT sledovala téměř 17 tisíc dospělých ve Španělsku a Dánsku bez známého kardiovaskulárního onemocnění pomocí ultrazvuku a CT. Známky tiché aterosklerózy mělo více než 57 procent účastníků ve věku 18 až 70 let s kompletním vyšetřením. Ve třiceti letech byla přítomna u 34,6 procenta mužů a 21,3 procenta žen, zatímco ve věku 60 až 70 let neměla zjistitelný plak už jen malá část účastníků. Muži onemocnění rozvíjeli přibližně o pět až deset let dříve, u žen pak výskyt ve středním věku stoupal rychleji. Běžné desetileté odhady rizika často neoznačily lidi s již patrnou aterosklerózou za vysoce rizikové. Autoři však zatím nedoporučují plošné zobrazovací vyšetření; další výzkum má ověřit, zda takto cílená prevence zlepší zdravotní výsledky.

Studie mezi 1 283 mladými dospělými v USA zjistila, že až 80 procent účastníků spadalo do některého stadia kardiovaskulárně-ledvinně-metabolického syndromu (CKM). Vyšší stupeň tohoto souboru rizik souvisel s častějšími známkami subklinického poškození krčních tepen, které přivádějí krev do mozku. Průměrný věk sledovaných byl 23 let, přesto některé ukazatele tloušťky tepen odpovídaly hodnotám očekávaným u třiatřicetiletých. Výsledky nelze bez výhrad vztáhnout na všechny mladé Američany, protože soubor tvořili hlavně obyvatelé měst ze sociálně znevýhodněného prostředí s nepříznivými návyky v pohybu a stravě. Autoři zdůrazňují, že riziko lze ovlivnit úpravou jídelníčku, pohybem, spánkem a kontrolou hmotnosti, tlaku, cukru a krevních tuků.

Výzkum na myších ukázal, že po infarktu se drobné srdeční kapiláry mohou přestavovat na cévy podobné tepnám a obcházet tak ucpané koronární řečiště. Tento přirozený mechanismus zlepšuje přívod krve k poškozené části srdce, dosud však nebyl takto podrobně popsán. Vědci zjistili, že krátkodobé podání růstového proteinu VEGF-A tvorbu těchto náhradních cest podpořilo. Ošetřené myši měly lepší prokrvení, menší jizvy a lepší srdeční funkci. Zjištění zatím nelze přímo vztáhnout na lidi, ale může otevřít cestu k léčbě, která po infarktu omezí trvalé poškození srdce.

Přehledová studie upozorňuje, že gynekologická a reprodukční anamnéza může odhalit zvýšené kardiovaskulární riziko dlouho před infarktem či mrtvicí. S vyšší pravděpodobností srdečních a cévních onemocnění souvisejí například preeklampsie, těhotenská cukrovka, předčasný porod, syndrom polycystických ovarií, endometrióza, migréna s aurou i časná menopauza. Francouzské programy, které spojily gynekologickou péči s kontrolou srdce, odhalily u mnoha žen dosud nepoznaný vysoký tlak, cukrovku či poruchy tukového metabolismu. Autoři proto doporučují využít gynekologické návštěvy, zejména v období perimenopauzy a menopauzy, k systematičtější prevenci kardiovaskulárních nemocí.

Vědci pomocí optických pinzet rozkmitávali laserem drobné ušní kaménky, otolity, v larvách zebřiček. Tato mechanická stimulace aktivovala oblasti mozku spojené se sluchem a zvýšila tep přibližně z 2 na 2,7 úderu za sekundu. Změnami frekvence, amplitudy a načasování pohybu dokázal tým napodobit vlastnosti hudebních podnětů. U ryb s léky vyvolanými poruchami rytmu stimulace v některých případech tep upravila či obnovila souhru srdečních komor. Autoři zdůrazňují, že jde o raný důkaz principu; mechanismus účinku i použitelnost u větších živočichů zatím nejsou jasné.

V poslední době se zkoumá, zda chuťové přísady v e-cigaretách nemají vlastní zdravotní dopady. Zvláštní pozornost je věnována mentolu a syntetickým chladivým látkám v příchutích 'ice'. Tyto látky aktivují receptor TRPM8, což může vyvolat klamný pocit chladu, a ovlivnit tak hloubku inhalace. Nedávná studie na myších ukázala, že aerosoly s mentolem mohou ovlivnit srdeční rytmus a zvýšit krevní tlak. Rovněž chemikálie v e-cigaretách mohou poškodit buňky cév, což může zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Studie z Velké Británie naznačuje, že větší množství cvičení než doporučovaných 150 minut týdně může významně snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění. Výzkum ukázal, že lidé cvičící třikrát až čtyřikrát více měli o více než 30 % nižší riziko srdečních příhod. Ačkoli současné směrnice nabádají k alespoň 150 minutám středně intenzivní aktivity týdně, pro maximální ochranu srdce by bylo potřeba cvičení zvýšit. Nicméně jen malé procento populace dosahuje vyšších objemů cvičení, což zdůrazňuje potřebu realistických doporučení. Pro potvrzení těchto zjištění jsou potřeba další kontrolované studie.

Některá videa na sociálních sítích tvrdí, že ústní voda může zvýšit krevní tlak a poškodit zdraví srdce tím, že ničí prospěšné bakterie v ústech. Studie skutečně naznačují, že silné ústní vody jako chlorhexidin mohou tuto rovnováhu bakterie narušit, což vede k vyššímu tlaku. Běžné ústní vody dostupné na trhu však nemají na zdraví srdce tak výrazný vliv. Přesto je důležité kontrolovat složení ústních vod a zvolit ty, které jsou mírnější a odpovídají našim potřebám. Udržování dobré ústní hygieny může pomoci chránit před kardiovaskulárními problémy.

Nová studie z Finska zdůrazňuje význam pravidelného času ulehnutí do postele pro snížení rizika kardiovaskulárních problémů. Výzkum sledoval 3 231 lidí a zjistil, že nepravidelné usínání u lidí spících méně než osm hodin bylo spojeno s dvojnásobným rizikem srdečních událostí v příštích deseti letech. Pravidelnost v denní rutině se ukázala klíčová při ochraně srdce. Zatímco korelaci nelze považovat za důkaz příčinnosti, circadiánní rytmy a stres mohou hrát roli v celkovém zdraví srdce. Studie podtrhuje potřebu dalších výzkumů na toto téma.