srdce

Některá videa na sociálních sítích tvrdí, že ústní voda může zvýšit krevní tlak a poškodit zdraví srdce tím, že ničí prospěšné bakterie v ústech. Studie skutečně naznačují, že silné ústní vody jako chlorhexidin mohou tuto rovnováhu bakterie narušit, což vede k vyššímu tlaku. Běžné ústní vody dostupné na trhu však nemají na zdraví srdce tak výrazný vliv. Přesto je důležité kontrolovat složení ústních vod a zvolit ty, které jsou mírnější a odpovídají našim potřebám. Udržování dobré ústní hygieny může pomoci chránit před kardiovaskulárními problémy.

Nová studie z Finska zdůrazňuje význam pravidelného času ulehnutí do postele pro snížení rizika kardiovaskulárních problémů. Výzkum sledoval 3 231 lidí a zjistil, že nepravidelné usínání u lidí spících méně než osm hodin bylo spojeno s dvojnásobným rizikem srdečních událostí v příštích deseti letech. Pravidelnost v denní rutině se ukázala klíčová při ochraně srdce. Zatímco korelaci nelze považovat za důkaz příčinnosti, circadiánní rytmy a stres mohou hrát roli v celkovém zdraví srdce. Studie podtrhuje potřebu dalších výzkumů na toto téma.

Vědci vytvořili digitální dvojníky srdcí pacientů, které pomohly lépe léčit ventrikulární tachykardii, obtížně léčitelnou arytmii. Studie Johns Hopkins University ukázala, že tato technologie může zlepšit péči. V rámci klinické studie byl digitální dvojník použit u deseti pacientů, což vedlo k lepším výsledkům než běžné metody. Technologie využívá pokročilé MRI skeny pro predikci reakcí orgánů na různé léčby. Nyní se plánuje větší studie, která by potvrdila efektivitu této inovace.

Výzkum ukázal, že lidé aktivní pozdě v noci mají horší srdeční zdraví než ti s běžnými spánkovými návyky. Studie sledovala přes 300 000 dospělých ve Velké Británii a zjistila, že noční sovy mají o 16 % vyšší riziko prvního infarktu nebo mrtvice. Hlavními příčinami jsou nezdravé návyky jako kouření, nedostatek spánku a špatná strava. Kvůli nesouladu vnitřních hodin s běžnými denními režimy se noční sovy potýkají s problémy kvůli změnám v metabolismu a dostupnosti zdravé stravy. Přestat kouřit a držet se pravidelného režimu může pomoci snížit rizika.

Nová studie z Austrálie odhalila, že lidské srdeční buňky se mohou po infarktu částečně regenerovat. I když srdce po útoku zůstává jizvené, začíná produkovat nové svalové buňky. Toto zjištění by mohlo vést k vývoji terapií, které podpoří regenerační schopnosti srdce. Výzkumníci zkoumali srdeční tkáně z dárce v klinické smrti a pacientů podstupujících bypass. Studie má potenciál přinést nové přístupy k léčbě srdečních onemocnění, která jsou hlavní příčinou úmrtí. Výsledky byly publikovány v časopise Circulation Research.

Maratonský běh klade na lidské tělo velkou zátěž, což vyvolává otázky ohledně dopadu na srdeční činnost. Studie sledovala 152 rekreačních maratonců po dobu deseti let a zjistila, že i když přímo po závodech dochází ke krátkodobému poklesu funkce pravé komory srdce, neexistují dlouhodobé negativní následky na srdeční činnost. I když po maratonu často stoupá hladina troponinu v krvi, což normálně signalizuje srdeční infarkt, studie ukazují, že u zdravých běžců to neznamená poškození srdce. Přesto je důležité, aby běžci se symptomy, jako je bolest na hrudi nebo dýchací potíže, vyhledali lékařskou pomoc, protože mohou signalizovat skryté srdeční onemocnění.

Nedávný výzkum z Mayo Clinic ukázal, že více než polovina infarktů u žen do 65 let nemá původ v ucpaných tepnách. Zatímco u mužů byly aterotrombózy zodpovědné za 75 % infarktů, u žen to bylo pouze 47 %. Mnoho infarktů u žen souviselo s jinými faktory, jako je nerovnováha mezi přísunem a potřebou kyslíku či spontánní disekce koronárních tepen. Studie zdůrazňuje nutnost upravit přístup k diagnostice a léčbě infarktů u žen, aby se zabránilo nesprávným diagnózám a neúčinné léčbě. Výsledky ukazují, že ženy mohou být ohroženy jinými rizikovými faktory a vyžadují zvýšenou pozornost lékařů.

Výzkum Americké asociace pro srdeční onemocnění potvrzuje, že zdraví dásní může ovlivnit riziko srdečních chorob. Studie ukázaly, že bakterie z poškozených dásní mohou pronikat do krevního oběhu a způsobit zánět, jenž poškozuje cévy. Tím se zvyšuje riziko aterosklerotických chorob, hlavní příčiny úmrtí po celém světě. Výsledky naznačují, že zlepšením ústní hygieny lze snížit toto riziko. Vědci doporučují další studium této souvislosti a zkoumání, zda léčba parodontózy může snížit výskyt srdečních onemocnění.

Výzkumy ukazují, že vytrvalostní sportovci mají až čtyřikrát vyšší riziko fibrilace síní než nesportovci. Přestože cvičení obecně snižuje riziko srdečních chorob, nadměrné fyzické aktivity mohou zvýšit pravděpodobnost srdečních problémů. Zvláště muži, kteří překračují doporučené úrovně fyzické aktivity, mají vyšší riziko. Význam cvičení v léčbě fibrilace síní je však nezpochybnitelný, ale optimální 'dávka' cvičení zůstává nejasná. Mechanismy, které vedou k těmto srdečním problémům, nejsou zcela pochopeny, ale pravděpodobně souvisejí s dlouhodobým zátěžovým stresem na srdce.

Srdeční selhání je vážný stav, který vyžaduje včasnou diagnostiku. Nová metoda umožňuje odhalit riziko pomocí jednoduchého testu slin. Měří se hladiny proteinu S100A7, které jsou u pacientů se srdečním selháním výrazně zvýšené. Test se ukázal být spolehlivý v 82 % případů ve srovnání s tradičními metodami. Další výzkum je nutný pro široké využití této techniky.