mikrobiom

Předběžná studie na 200 zdravých dospělých naznačuje souvislost mezi některými bakteriemi střevního a ústního mikrobiomu a mírou psychopatických osobnostních rysů. Vyšší zastoupení rodů Allisonella a Prevotella a druhu Cloacibacillus evryensis bylo spojeno se silnějšími projevy bezcitnosti, manipulativnosti, impulzivity a antisociálnosti. Naopak bakterie Treponema vincentii v ústech souvisela s nižšími hodnotami těchto rysů. Výzkum neprokazuje, že mikrobi tyto vlastnosti způsobují, ale upozorňuje na možnou biologickou stopu, která přesahuje dosavadní modely zaměřené hlavně na mozek. Zjištění zatím čekají na recenzní posouzení a vyžadují další ověření.

Finská observační studie sledovala 368 dětí během prvního roku života a zkoumala prach z jejich domácností. Bakterie a houby spojované se psy vysvětlovaly až čtvrtinu statistické souvislosti mezi chovem psa a nižším výskytem respiračních infekcí u kojenců. Výsledky však neprokazují, že pes nebo jeho mikrobi přímo chrání před nemocemi. Časné infekce dýchacích cest mohou zvyšovat riziko pozdějšího astmatu, proto vědci považují zjištění za podnět k dalšímu výzkumu. Jiné švédské údaje zároveň ukazují, že u dětí s již vzniklým astmatem a alergií může trvalý kontakt se psy mírně zvyšovat riziko zhoršení potíží.

Doba, po kterou zůstávají zbytky potravy v těle, může významně ovlivnit složení střevního mikrobiomu a související zdravotní rizika. Studie z roku 2023 uvádí, že různá délka tranzitního času může mít vliv na rozvoj gastrointestinálních onemocnění, jako je syndrom dráždivého tračníku či zánětlivá onemocnění střev. Vědci naznačují, že prodloužený tranzitní čas je spojen s některými typy rakoviny, kterou mohou vyvolat změněné metabolity a zánětlivé procesy. Výzkum doporučuje zaměřit se na tranzitní čas v souvislosti se zdravím střev a jeho hlubším významem pro prevenci nemocí.

Nová studie naznačuje, že střevní mikrobiom může zůstat narušen více než deset let po odstranění adenomu, což může udržovat zvýšené riziko rakoviny tlustého střeva. Výzkum ukázal významné rozdíly v mikrobech mezi lidmi, kteří měli adenomy odstraněny, a těmi, kdo je nikdy neměli. Tato situace může přispívat k tomu, že lidé po odstranění polypů mají stále vyšší pravděpodobnost rozvoje rakoviny. Mikroby ve střevě jsou úzce spojeny s dietou a životním stylem, což naznačuje, že změny ve stravovacích návycích mohou ovlivnit střevní prostředí a riziko onemocnění. Další výzkum je však potřebný k určení, zda mikrobiom přímo způsobuje rakovinu.

Mikrobiota, soubor mikroorganismů žijících v našem těle, hraje významnou roli ve zdravotních procesech, včetně kvalitního spánku. Vyvážená mikrobiota podporuje produkci látek, které zmírňují zánět a zlepšují funkci neuroendokrinních drah. Kvalitnější spánek lze dosáhnout zdravou stravou bohatou na vlákninu, která podporuje dobré bakterie, a dodržováním pravidelného denního režimu s dostatkem přirozeného světla. Pravidelný pohyb a zvládání stresu pomáhají udržovat mikrobiální rozmanitost a hluboký spánek.

Nedávná studie naznačuje, že bakterie Akkermansia muciniphila může pomoci zabránit opakovanému přibírání na váze. Výzkum zahrnoval 90 dospělých, kteří po úbytku váhy užívali doplňky této bakterie. Skupina s doplňky přibrala méně hmotnosti než skupina s placebem. Studie také ukázala zlepšení v metabolismu a citlivosti na inzulin. Přestože výsledky vypadají slibně, je třeba dalšího výzkumu k potvrzení těchto zjištění. Tato bakterie by mohla být součástí strategií udržování váhy, ale nezbytné jsou i další životní změny.

Výzkum ukazuje, že transplantace mikrobiomu z mladých myší do starších zvyšuje aktivitu střevních kmenových buněk. Tím dochází k obnovení regenerace střevní stěny, což může pomoci v boji proti věkem souvisejícím problémům, jako je zánět a obezita. Studie naznačuje, že mikrobiom hraje klíčovou roli v udržování zdraví střev. Změny ve střevních baktericích mohou přímo ovlivnit rychlost obnovy tkáně. Přesto je nutný další výzkum, aby se ověřilo, zda podobné efekty lze pozorovat i u lidí.

Článek zkoumá složení a účinnost probiotik, které jsou populární mezi lidmi s vyšším vzděláním a příjmem. Probiotika často obsahují známé bakterie jako lactobacilli a bifidobakterie, které jsou považovány za bezpečné. Přestože existuje mnoho přípravků s různými dávkami, vědecké důkazy o jejich přínosech nejsou vždy jasné. Probiotika by měli užívat opatrně lidé s oslabenou imunitou. Navzdory nedostatku důkazů o účinnosti, probiotický průmysl úspěšně oslovuje spotřebitele.

Pohyb stolice přes střeva může mít významný vliv na celkové zdraví. Studie z roku 2023 ukazuje, že rozdíly v rychlosti tranzitu mají dopad na složení mikrobiomu střev. Pomalý tranzit je spojen s metabolickými a zánětlivými poruchami. Různé rychlosti tranzitu také ovlivňují diverzitu mikrobiomu, který reaguje na podmínky ve střevech. Znalost těchto procesů může pomoci v léčbě pomocí cílených dietních postupů a probiotik.

Frekvence vyprazdňování střev může ovlivňovat složení střevního mikrobiomu, jak ukázala studie z roku 2024. Lidé, kteří chodí na toaletu méně často, mají rozmanitější mikroflóru. Některé bakterie, jako Ruminococcus, jsou častější u těch s menší frekvencí vyprazdňování, zatímco Bacteroides jsou hojnější u denně vyprazdňujících se jedinců. Tento jev má vliv na zpracování živin ve střevě a může mít dopady na celkové zdraví. Studie naznačuje, že vaše stravovací zvyklosti a pohyb střev mohou vytvářet zpětnou vazbu ovlivňující mikrobiom a zdraví. Další výzkum je potřebný k hlubšímu pochopení tohoto vztahu.