káva

Australští vědci zjistili, že biochar vyrobený z kávové sedliny může při přimíchání do betonu zvýšit jeho pevnost až o 30 procent. Sedlina se zahřívá bez přístupu kyslíku při teplotě přes 350 °C, čímž vznikne uhlíkatý materiál schopný vázat se na cementovou směs. Postup by mohl omezit množství organického odpadu na skládkách i spotřebu přírodního písku při výrobě betonu. Výzkumníci zatím prověřují dlouhodobou odolnost materiálu, například vůči vodě, mrazu a opotřebení. Technologie už byla vyzkoušena na chodnících ve státě Victoria, kde pomohla využít odpad odpovídající asi 140 tisícům šálků kávy.

Malá studie s 31 pravidelnými konzumenty kávy zjistila, že po opětovném zařazení bezkofeinové kávy se účastníci zlepšili ve dvou paměťových testech. U skupiny s kofeinovou kávou se podobné významné zlepšení paměti neprokázalo. Obě varianty kávy ovlivnily složení střevního mikrobiomu a účastníci uváděli nižší stres, depresivní pocity i impulzivitu. Kofeinová káva byla naopak spojena s nižší úzkostí a lepší pozorností. Vědci předpokládají, že roli mohou hrát polyfenoly, které ovlivňují střevní mikroby a komunikaci mezi střevem a mozkem, výsledky však vyžadují potvrzení ve větších studiích.

Japonská studie s 20 mladými dospělými naznačuje, že už pětiminutové vnímání vůně čerstvě uvařené kávy může snížit pocity únavy, napětí, úzkosti, zmatenosti a skleslosti. Vědci zároveň zaznamenali mírnou změnu EEG ukazatele spojovaného s relaxací, zatímco tep ani variabilita srdeční frekvence se významně nezměnily. Zlepšení nálady u jednotlivců přitom nesouviselo přímo se změnami mozkové aktivity. Výsledky je nutné brát opatrně, protože výzkum neměl kontrolní skupinu a zahrnoval jen malý vzorek studentů. Účinek může souviset i s očekáváním, vzpomínkami a naučenými asociacemi spojenými s vůní kávy.

Studie finských vědců na 2 264 lidech ve věku 46 let zjistila, že vyšší pravidelná konzumace kávy souvisela s nižším množstvím tělesného tuku a větší svalovou hmotou, přestože BMI se výrazně nelišilo. U mužů byla vyšší spotřeba kávy spojena s příznivějšími ukazateli glukózy a inzulinu, vyšší hladinou testosteronu i proteinu SHBG. U žen byly vztahy slabší; více kávy se pojilo s vyšším SHBG a nižší dostupností volných androgenů. V obou skupinách souvisela káva s nižšími hladinami aminokyselin BCAA, jejichž dlouhodobé zvýšení bývá spojováno s metabolickými nemocemi. Jelikož šlo o jednorázové pozorování, výzkum neprokazuje, že tyto změny způsobuje přímo káva.

Nový vědecký přehled Americké asociace pro srdce naznačuje, že pití kávy v mírném množství není škodlivé. Výzkumy ukazují, že konzumace až pěti šálků kávy denně může být prospěšná pro srdce. Studie upozorňují na pozitivní vliv kávy na snížení rizika diabetu 2. typu a koronárních onemocnění srdce. Důležitý je však zdroj kofeinu; energetické nápoje mohou naopak zvyšovat krevní tlak. Celkově tedy umírněná konzumace kávy může přispívat k lepšímu zdraví, ale je třeba dávat pozor na přidané cukry a dochucovadla.

Vědci odhalili, že káva může přispívat k delšímu životu a ochraně proti stárnutí díky rostlinným sloučeninám, nikoli kvůli kofeinu. Studie z Texas A&M University ukazuje, že tyto sloučeniny se vážou na receptor NR4A1, který hraje roli v reakci na stres a zánětlivé procesy. Testy prokázaly, že kávové složky mohou potlačovat růst rakovinných buněk a zánětlivou reakci bílých krvinek. Zatímco kofein interaguje s receptorem, jeho vliv je menší v porovnání s polyfenoly v kávě. Výsledky naznačují další potenciál pro vývoj terapií proti rakovině a stárnutí.

Pití kávy může zlepšit náladu a kognitivní výkon, a to i bez kofeinu, ukazuje nová studie z University College Cork. Výzkum porovnával účinky kávy s kofeinem a bez něj a objevil, že oba typy kávy mohou pozitivně ovlivnit střevní mikrobiom a emocionální pohodlí. Káva bez kofeinu zlepšila spánek a fyzickou aktivitu, zatímco kofeinová káva snížila úzkost a zlepšila pozornost. Studie naznačuje, že káva je komplexní faktor, který interaguje s mikrobiomy střev a metabolizmem, což může přinášet zdravotní výhody pro tělo a mysl. Toto zjištění přispívá k rostoucím důkazům, že káva může mít pozitivní vliv na snížení stresu a zlepšení nálady.

Nová studie naznačuje, že konzumace kávy by mohla nejen zvýšit bdělost, ale i snížit rizika úzkosti a deprese. Výzkumníci zjistili, že optimální efekt přináší dvě až tři šálky kávy denně. Při vyšší konzumaci, tedy pěti či více šálků, se riziko poruch nálady může naopak zvýšit. Přínosy kávy byly konzistentní napříč různými druhy, včetně bezkofeinové, a byly výraznější u mužů. Studie však neprokazuje příčinnou souvislost, jelikož nezohledňuje změny v konzumaci v průběhu času.

Pití kávy zvyšuje krevní tlak krátkodobě, zejména u lidí, kteří ji běžně nekonzumují nebo mají již vysoký tlak. Přesto není nutné kávu zcela vynechat; klíčové je umírnění. Studie ukazují, že konzumace kávy obecně nezvyšuje riziko vzniku hypertenze. Káva obsahuje fytochemikálie, které mohou mít pozitivní vliv na regulaci tlaku. Lidé s velmi vysokým krevním tlakem by měli zvážit omezení na jeden šálek denně a konzultaci s lékařem. Podstatné je znát vlastní zdravotní historii a vlivy, které mohou tlak ovlivnit, aby bylo možné činit informovaná rozhodnutí.

Výzkum ukazuje, že unikátní chuť kávy Black Ivory může být způsobena bakteriemi ve střevech slonů. Tato káva, jedna z nejdražších na světě, se produkuje pouze v jedné thajské rezervaci, kde sloni tráví celá kávová zrna. Studie odhalila, že ve střevě slonů, kteří konzumují kávové třešně, se nacházejí specifické bakterie, které rozkládají látky způsobující hořkost v běžné kávě. Tato mikrobiome slonů pomáhá vytvářet hladkou a čokoládovou chuť kávy, odstraněním hořkých složek. Výzkumníci plánují další analýzu kávových zrn před a po průchodu trávicím traktem slonů.