věda

V extrémních podmínkách Národního parku Lassen v Kalifornii zjistili vědci rekordně teplotně odolnou eukaryotickou amébu. Incendiamoeba cascadensis se dokáže dělit a růst při teplotách až 63 °C, což překonává dosud známé limity pro eukaryotické organismy. Experimenty ukázaly, že se améba zastaví v pohybu při 70 °C, avšak oživne při snížení teploty. Její schopnost přizpůsobení naznačuje, že život může být odolnější i v extrémních podmínkách, než jsme předpokládali, a otvírá nové možnosti pro výzkum života na jiných planetách. Nálezy podobné DNA byly objeveny i na jiných místech světa, což naznačuje širší rozšíření tohoto druhu.

V černobylské zóně, v jednom z nejradioaktivnějších míst na Zemi, vědci objevili houby Cladosporium sphaerospermum. Tato houba dokáže nejen přežít, ale možná i těžit z ionizujícího záření. Její tmavý pigment melanin by mohl využívat záření podobně jako fotosyntéza u rostlin využívá světlo. Tento proces nazývaný radiosyntéza zůstává teoretický a vyžaduje další výzkum. Výzkumníci nemohou zatím přesně vysvětlit mechanismus, ale houba vykazuje zvýšený růst při působení záření, což ji činí jedinečnou.

Vědci z Baylor College of Medicine objevili, že zvýšení hladiny proteinu Sox9 u myší může podpořit čištění mozku a zlepšit funkce kognitivních schopností. Studie ukazuje, že tento protein aktivuje mozkové buňky zvané astrocyty, které účinněji odstraňují amyloid-beta plaky, což je spojeno s Alzheimerovou chorobou. Myši s tímto ošetřením také prokázaly lepší výkon v testech chování a paměti. Výzkum naznačuje, že posílení přirozených schopností astrocytů může být klíčové k boji s projevy Alzheimerovy choroby. Tato zjištění by mohla otevřít nové cesty pro léčbu lidských pacientů v budoucnosti.

Nová studie geologů naznačuje, že popel z uhlí spáleného ve fosilních elektrárnách v USA obsahuje vzácné zeminy v hodnotě až 165 miliard dolarů, z toho 97 miliard je teoreticky vytěžitelných. Vzácné zeminy jsou důležité pro technologie jako baterie a větrné turbíny. USA se nyní téměř úplně spoléhá na dovoz, většinou z Číny, ale tento domácí zdroj by mohl snížit závislost a současně pomoci ekologické sanaci. Výzkum naznačuje, že popel by mohl být využit bez další těžby, což by zmírnilo environmentální dopady. Extrakční metody jsou však zatím předmětem výzkumu.

Vědci dosáhli funkčního vyléčení diabetu 1. typu u myší díky transplantaci kmenových buněk. Nově objevená organismická forma by mohla představovat dosud neznámou větev evolučního stromu života. Analýza měsíčních hornin odhalila starobylé izotopy síry, které přinesly překvapivá zjištění. Návrat zrakového léčebného experimentu u lidí s makulární degenerací přinesl povzbudivé výsledky. Fyzik vypočítal možné destruktivní účinky černé díry procházející lidským tělem. Doplňkové užívání argininu ukázalo snížení znaků Alzheimerovy choroby v mozku myší.

Patnáctiletý Laurent Simons, přezdívaný 'Malý Einstein', úspěšně dokončil doktorát v kvantové fyzice na Antverpské univerzitě. Je pravděpodobně nejmladším člověkem, který dosáhl tohoto titulu v tomto oboru. Ve věku 12 let již měl magisterský titul v kvantové fyzice a začal se zajímat o prodloužení lidského života. Jeho úmyslem je nyní studium lékařství. Navzdory nabídce technologických gigantů z USA a Číny zatím jeho rodiče tyto návrhy odmítli.

V roce 2015 objevil David Hole v australském Maryborough velmi těžký kamen, který považoval za zlatý. Po neúspěšných pokusech kámen otevřít jej přinesl do Melbournského muzea, kde zjistil, že jde o vzácný meteorit. Tento 4,6 miliardy let starý meteorit, pojmenovaný Maryborough, je jedním z 17 nalezených v australském státě Victoria a má velký vědecký význam. Vědci zjistili, že obsahuje vysoký obsah železa a pochází pravděpodobně z asteroidového pásu mezi Marsem a Jupiterem.

Vědci zjistili, že molekula betain hraje klíčovou roli v anti-aging účincích cvičení. Betain, který se nachází v potravinách jako cukrová řepa a špenát, může zpomalovat biologické stárnutí a napodobovat některé přínosy cvičení. Tento objev nabízí možnosti pro vývoj léčiv, která by mohla podporovat zdravé stárnutí. Studie ukázala, že dlouhodobé cvičení zvyšuje hladiny betainu v těle, což je spojeno s nižším stárnutím buněk a zdravějším imunitním systémem. Vědci však varují, že cvičení má mnoho dalších přínosů, které tato studie nezahrnuje.

Vědci objevili metodu, jak omladit stárnoucí kmenové buňky krve u myší. Studie ukazuje, že disfunkce lysosomů, klíčové organely v buňkách, přispívá ke stárnutí kmenových buněk. Pomocí chemické látky concanamycin A se podařilo obnovit normální funkci těchto buněk, zvýšit jejich regeneraci a produkci krve. Tento objev by mohl zlepšit úspěšnost transplantací kmenových buněk u lidí a snížit riziko poruch krve souvisejících s věkem. Výsledky byly publikovány v časopise Cell Stem Cell.

Velikonoční ostrov, známý jako Rapa Nui, byl dlouho považován za záhadný kvůli svým monumentálním sochám moai. Nový výzkum však přináší tři klíčová odhalení. První, na základě 3D modelů, ukazuje, že výroba soch probíhala decentralizovaně ve 30 nezávislých dílnách. Druhé zkoumání potvrdilo, že moai byly transportovány vertikálně pomocí techniky 'chůze'. Závěrem třetího zjištění je, že deforestace nebyla důsledkem lidského zhroucení, ale přičiněním krys, které zabránily obnově lesů. Rapanui se přizpůsobili pomocí zemědělských technik a přežívali po staletí.