rostliny

Studie publikovaná v Royal Society Open Science odhaluje, že mechy produkují složité elektrické aktivity připomínající neuronové sítě. Andy Adamatzky, počítačový vědec, zkoumal mech druhu Brachythecium rutabulum a zjistil, že jejich „polštáře“ fungují jako dynamické, mezi sebou propojené systémy. Elektrická aktivita mechu byla zaznamenávána pomocí elektrod a odhalila různé typy elektrických událostí. Výzkum naznačuje, že mech by mohl fungovat jako živoucí podklad pro biokomputaci, ale vyžaduje další studii pro potvrzení této teorie.

V Číně byly nalezeny mikroskopické úlomky jantaru staré 385 milionů let, což je o 65 milionů let více než dosavadní rekord. Tento objev mění pohled na evoluci rostlin, protože jantar pochází z období před vznikem semenných rostlin. Dříve než hmyz začal významně poškozovat rostliny, byly už v ekosystémech přítomné další hrozby, které mohly podporovat vývoj pryskyřice. Tento jantar byl nalezen v uhelné vrstvě, což naznačuje, že původní prostředí bylo vlhké a bohaté na organické látky. Vědci použili různé chemické testy k potvrzení, že jde o pravý jantar. Přesto může být objeveno ještě starší jantarové nálezy, pokud budou podrobeny správným analýzám.

Vědci zkoumali, kdy by mohly na Zemi vyhynout poslední rostliny, a odhadují, že to bude až za 1,87 miliardy let. Do té doby se Slunce výrazně zjasní, což ohrozí existenci vegetace. Studie zohlednila různé scénáře vývoje klimatu a ukázala, že rostliny by mohly přežít díky evoluční adaptaci nebo technologickým intervencím. Přestože výzkum nezahrnoval vliv evoluce a technologie, předpokládá možné přežití rostlin i v odlehlých oblastech nebo dokonce ve vesmíru.

Fazolové rostliny mají schopnost přivolat vosy, když jsou napadeny housenkami. Vědci odhalili, že rostliny produkují specifickou směs těkavých látek, která vosy přiláká. Tato reakce je umožněna receptory vnímajícími peptidy z housenek. Studie, prováděná v Mexiku, ukázala, že rostliny bez těchto receptorů přilákají o 40 % méně vos. Tento objev by mohl přispět k vývoji ekologických metod ochrany plodin bez použití pesticidů.

Studie NASA z roku 1989, která zkoumala schopnost rostlin čistit vzduch, byla původně provedena v uzavřených podmínkách vhodných pro vesmírné stanice. Tento výzkum byl později často špatně interpretován v kontextu domácího prostředí. V běžných domech je díky ventilaci potřeba velkého množství rostlin, aby se vyrovnala přirozená výměna vzduchu. Zatímco rostliny mohou přinášet psychologické výhody a zlepšení komfortu, nejsou efektivní alternativou k mechanickým systémům filtrace vzduchu ve skutečných obytných prostorech.

Nový výzkum ukazuje, že semena rostlin dokáží vnímat zvuk dešťových kapek a reagovat na ně. Inženýři z MIT zjistili, že akustické vibrace deště urychlují klíčení semen rýže až o 37 procent. Tento fenomén způsobuje pohyb statolitů, které pomáhají semenům vnímat gravitaci a podporují růst. Experimenty tak odhalují, že semena jsou citlivá na zvuky v přírodě, což může ovlivnit jejich přežití a růst. Studie byla publikována v časopise Scientific Reports.

Rostlina Balanophora zaujala vědce tím, že se zcela vzdala fotosyntézy a přesto se jí daří přežít. Nová studie odhalila, že její genom určený k fotosyntéze zredukovala na minimum. Místo toho získává živiny z kořenů stromů a chová se jako parazit, aniž by cokoliv vracela. Balanophora vykazuje podobnosti s houbami kvůli evoluční adaptační konvergenci. Výzkum zahrnul vzorky z Tchaj-wanu a Japonska a ukázal, že i přes ztrátu fotosyntetické schopnosti si uchovává aktivní metabolismus. Navíc vývoj umožnil některým druhům rozmnožování bez partnera, což zlepšuje jejich šance na přežití na izolovaných ostrovech.

Některé rostliny využívají teplo k přilákání opylovačů, jak ukazuje nová studie. Tato schopnost produkce tepla mohla být jednou z prvních strategií rostlin k přilákání hmyzu, jak tomu je u starodávných rostlin cykasů. Cykasy využívají tepla ve svých šiškách, které hřeje na pravidelný denní cyklus, aby přilákaly brouky pro opylování. Brouci k nalezení tepla používají speciální teplotní senzory. Tento objev odhaluje další rozměr komunikace mezi rostlinami a zvířaty, který dosud nebyl znám.

Před 56 miliony let se Země rychle oteplila, což vedlo k poklesu schopnosti rostlin absorbovat uhlík. Během této doby se množství uhlíku v atmosféře dramaticky zvýšilo a teploty stouply o 6°C. Tento jev, známý jako Paleocén-eocén termální maximum, způsobil, že mnoho rostlin nemohlo prosperovat, jejich schopnost regulovat klima se snížila. Menší rostliny jako palmy a kapradiny přežívaly lépe v důsledku svého přizpůsobení suchu, ale jejich kapacita pro ukládání uhlíku byla omezená. Výzkumy ukazují, že následky této události mohly trvat až 100 000 let.