výzkum

Vědci vyvinuli umělé krevní sraženiny, které se formují rychleji a vydrží déle než přirozené. Tyto sraženiny, známé jako EBCs, mohou v budoucnu sloužit jako pohotové záplaty při operacích a nehodách. Výzkum z USA a Kanady ukázal, že EBCs pomáhají překonat slabiny přirozených sraženin, které jsou pomalé a křehké. Pomocí chemických reakcí byly červené krvinky přeměněny na pevnější materiál, což posílilo strukturu sraženin. Experimenty v laboratoři a na potkanech ukázaly, že EBCs jsou odolnější a lepivější než přírodní sraženiny bez vyvolání imunitní reakce. Tento výzkum může mít velký přínos pro zdravotnickou péči a urychlit hojení ran.

Nová studie naznačuje, že zvýšené množství viscerálního tuku v těle může urychlit stárnutí mozku. Výzkum z Ben-Gurionovy univerzity v Izraeli ukázal, že viscerální tuk je spojen s rychlejší atrofií mozku a nižším kognitivním výkonem. Naopak podkožní tuk tuto souvislost nevykazuje. Důležitým faktorem je kontrola hladiny cukru v krvi a redukce viscerálního tuku pomocí životního stylu, což může vést k ochraně mozkové struktury. Studie byla provedena na základě MRI skenů a kognitivních testů u 533 dospělých, kteří byli sledováni až 16 let.

Studie na myších naznačuje, že mozek není při narození 'prázdná tabule', ale spíše začíná 'plný' a neuspořádaný, přičemž se během učení optimalizuje. Výzkumníci z ISTA zkoumali komplexnost paměťového okruhu v hippocampu myších mozků od narození po dospělost. Nejmladší mozky měly hustou síť neuronů, jež se stárnutím organizovala. Studie odhalila, že se mozek zdá být od počátku plný, což může usnadnit efektivní propojení neuronů. Přestože se zatím neví, zda se tyto závěry vztahují i na lidský mozek, výzkum poskytuje nový pohled na vývoj mozkové struktury.

Vědci vytvořili detailní mapu čichových receptorů v nose myší, což přináší nový pohled na tento málo pochopený smysl. Studie využila geneticky modifikované myši a analyzovala miliony čichových neuronů, což odhalilo organizovanou strukturu receptorů v nosní dutině. Toto uspořádání je ovlivněno kyselinou retinovou a ladí s organizací čichové části mozku. Objev by mohl pomoci lépe pochopit a případně obnovit čich u lidí.

Studie naznačuje, že lék Candesartan cilexetil, běžně používaný na vysoký krevní tlak, by mohl účinně bojovat proti bakterii MRSA. Výzkum vedený týmem z Houston Methodist Research Institute ukazuje, že lék narušuje buněčnou membránu bakterie, čímž ji zabíjí. Kromě toho, kombinace s dalšími antibiotiky zvyšuje efektivitu léčby. MRSA je závažná hrozba pro veřejné zdraví s tisíci infekcemi ročně. Autoři studie plánují další testování v lidských klinických studiích ve spolupráci s farmaceutickými firmami.

Minocyklin, běžně používané antibiotikum, může být účinné v léčbě panických atak díky svým protizánětlivým účinkům. Studie provedená na myších a lidmi s panickou poruchou ukázala, že po 14 dnech léčby tímto lékem došlo ke snížení intenzity panických reakcí na inhalaci CO2. Lék tiší aktivaci mikroglie a zlepšuje respirační vzorce. Možnost rychlejšího převedení minocyklinu k terapeutickým účelům dává naději pro rozvoj alternativní léčby k tradičním psychiatrickým lékům s méně žádoucími vedlejšími účinky.

Nová studie odhalila mozkový okruh, který by mohl vysvětlit překrývání Touretteova syndromu s dalšími psychiatrickými poruchami, jako je OCD. Výzkumníci z Kobe University v Japonsku objevili aktivní dráhu mezi bazálními gangliemi a insulární kůrou, která je zapojena do emocionálního zpracování. Tato dráha prochází talamem, což naznačuje její důležitost. Studie ukázala, že zablokování této dráhy může výrazně zmírnit tiky u myší, což naznačuje možné cesty pro nové léčebné postupy. Další výzkum by se mohl zaměřit na přenos těchto poznatků do léčby lidí.

Nový výzkum ukazuje, že semena rostlin dokáží vnímat zvuk dešťových kapek a reagovat na ně. Inženýři z MIT zjistili, že akustické vibrace deště urychlují klíčení semen rýže až o 37 procent. Tento fenomén způsobuje pohyb statolitů, které pomáhají semenům vnímat gravitaci a podporují růst. Experimenty tak odhalují, že semena jsou citlivá na zvuky v přírodě, což může ovlivnit jejich přežití a růst. Studie byla publikována v časopise Scientific Reports.

Demence bývá spojována s vyšším věkem, ale její rizikové faktory mohou vznikat už v dětství či dokonce před narozením. Studie z roku 2023 odhalily, že některé faktory během těhotenství souvisejí s vyšším rizikem demence později v životě. Výzkum vedený Global Brain Health Institute zjistil, že období rané dospělosti představuje důležité okno pro zásahy snižující riziko demence. Rizikové faktory zahrnují životní styl, okolní prostředí a zdravotní problémy, které je možné ovlivnit. Prevence demence by se měla vnímat jako celoživotní cíl, nikoliv pouze jako otázka stáří. Bylo by vhodné zaměřit se na podvědomí veřejnosti ohledně zdraví mozku a osvětu podporovat prostřednictvím škol a veřejných kampaní.

Vědci z USA objevili nové protilátky proti viru Epstein-Barrové (EBV), který infikuje až 95 % dospělých. EBV je spojován s některými typy rakovin a roztroušenou sklerózou. Nové protilátky se zaměřují na dvě bílkoviny na povrchu viru, které mu umožňují infikovat imunitní buňky. Výzkum s lidskými myšími modely ukázal, že tyto protilátky brání infekci. Tento objev by mohl pomoci v budoucnosti, zvláště u pacientů podstupujících transplantace, a zmírnit tak riziko souvisejících onemocnění.