výzkum

Studie naznačuje, že hesperetin, flavonoid obsažený v citrusech, může u starých myší zmírňovat známky stárnutí jater. Po pětiměsíčním podávání měly léčené myši méně tuku v játrech, zánětu i poškozených buněk než kontrolní skupina. Účinek souvisel se zvýšením aktivity genu Cisd2, který podporuje metabolické zdraví jater a jehož aktivita s věkem klesá. U myší bez tohoto genu hesperetin téměř nezabíral. Analýza lidských vzorků zároveň ukázala, že aktivita obdobných genů v játrech s věkem klesá, pro využití hesperetinu u lidí jsou však nutné klinické studie.

Tým vedený americkým institutem NIST přenesl provázané fotony po 62 kilometrech existující optické sítě mezi NIST a Marylandsou univerzitou. Velká část vedení byla nadzemní a vystavená větru, teplotním změnám, dopravním vibracím i dalším rušivým vlivům, které kvantový přenos obvykle narušují. Vědci stabilitu zajistili pomocí referenčního laseru, podle něhož průběžně korigovali změny polarizace fotonů. Na vlastní přenos kvantové informace připadalo 92,8 procenta času, zatímco kalibrace zabrala 7,2 procenta. Výsledek podporuje možnost nasazení kvantových sítí v běžné infrastruktuře, i když rychlost přenosu bude nutné zvýšit.

Analýza dat z 15 elektromobilů provozovaných rok v čínském Kantonu naznačuje, že styl řízení výrazně ovlivňuje stárnutí trakčních baterií. Nejagresivnější způsob jízdy, spojený s prudkým zrychlováním, brzděním a vysokými odběry proudu, vyvolával mnohem vyšší okamžitou zátěž než plynulá úsporná jízda. Model po 1 000 nabíjecích cyklech odhadl ztrátu kapacity 53,22 procenta při agresivní jízdě oproti 21,15 procenta při ekologickém stylu. Jde o modelový odhad, nikoli o dlouhodobě přímo změřený výsledek, přesto podle autorů data ukazují, že plynulé ovládání vozu může prodloužit životnost drahé baterie.

Vědci z Austrálie a Singapuru upozorňují, že vedle nervového systému a hormonální regulace může hypertenzi významně ovlivňovat také selhávání mechanismů, které ukončují zánětlivou reakci. V pokusech na myších snížila experimentální látka 17b krevní tlak jen mírně, zároveň však omezila tuhnutí aorty a zjizvení srdce i ledvin. Látka aktivuje receptory, jež imunitnímu systému signalizují, že má zánětlivou reakci utlumit, místo aby imunitu plošně potlačovala. Autoři vidí možnost doplňkové léčby či alternativy pro pacienty, kteří nemohou užívat běžné léky. Výsledky zatím pocházejí pouze ze zvířecích modelů a je nutné ověřit jejich platnost u lidí.

Nový výzkum na myších ukazuje, že dlouhodobý účinek semaglutidu na hmotnost nemusí být dán jen potlačením chuti k jídlu. Pro udržení úbytku váhy byly u samic myší důležité funkční neurony AgRP, často označované jako neurony hladu, které se podílejí i na hospodaření těla s energií a tukovými zásobami. Po narušení těchto buněk myši při léčbě dál méně jedly, přesto během 15 dnů znovu nabraly ztracenou hmotnost. Výsledky naznačují, že semaglutid může kromě omezení příjmu potravy podporovat také mobilizaci uloženého tuku. Jde však o preklinickou studii na myších, jejíž závěry zatím nelze využít pro léčbu lidí; výrazný efekt se navíc neprojevil u samců.

Studie v časopise Science Advances ukazuje, že velké skupiny AI agentů mohou samovolně dospět ke shodě i bez instrukcí ke spolupráci, odměn či centrálního řízení. V simulacích s modely Claude, GPT a Llama agenti postupně přebírali častější ze dvou libovolných možností, až skupina často zvolila jednotný výsledek. Sílu tohoto sklonu vědci popsali matematickým modelem podobným chování feromagnetů; schopnost udržet shodu se mezi modely výrazně lišila. Claude 3.5 Sonnet koordinoval skupinu o 1 000 agentech, zatímco některé jiné modely narážely na limity už u desítek členů. Výsledky mohou pomoci při organizaci rozsáhlých projektů, zároveň však varují, že agenti mohou konformně setrvat i u nevhodných rozhodnutí a skupinové chování nemusí odpovídat bezpečnosti jednotlivých modelů.

Vědci ze Stanfordovy univerzity zjistili, že enzym 15-PGDH se s věkem hromadí a může bránit opravě kloubní chrupavky. Jeho blokování u starých myší vedlo k zesílení již opotřebené chrupavky, zatímco u mladých myší po poranění zabránilo rozvoji osteoartrózy. Regeneraci podle autorů nezajistily kmenové buňky, ale přímo dospělé chrupavčité buňky, které po zásahu změnily svou aktivitu. Podobný příznivý účinek, včetně nižšího zánětu, se objevil i u vzorků lidské chrupavky odebraných při náhradách kolene. Výsledky jsou zatím předklinické a tým plánuje klinickou studii; bezpečnost podobného inhibitoru už byla dříve ověřována u lidí v jiné souvislosti.

Vědci z Varšavské univerzity zjistili, že nadbytek potravy u čtyř druhů mikroskopických sladkovodních ploštěnců rodu Stenostomum spouští vznik řetězců propojených klonů. Živočichové se běžně nepohlavně rozmnožují tak, že v jejich těle vyroste nový jedinec, který se následně oddělí. Při intenzivním krmení však začnou vytvářet dalšího potomka dříve, než se předchozí plně vyvine a osamostatní, takže vzniká několikahlavý řetězec. Struktury jsou dočasné a později se rozpadají na samostatné jedince nebo kratší řetězce. U jednoho druhu byly řetězce méně často napadány predátorem, není však jasné, zda jde o evoluční výhodu. Studie je zatím zveřejněna jako nerecenzovaný preprint na bioRxiv.

Inženýři z Kalifornské univerzity v Los Angeles představili prototyp pasivního optického prvku, který dokáže převádět obraz odráženého předmětu na jiný, předem určený motiv. Jeho povrch tvoří drobné struktury upravující fázi světla; jejich uspořádání navrhla metoda hlubokého učení. V simulacích zařízení měnilo například ručně psané číslice na osmičku a kresby na pandí tvář, experimentální verze fungovala pro červené, zelené i modré světlo. Technologie zatím vyžaduje přesně řízené laboratorní podmínky a koherentní osvětlení, takže k běžnému použití má daleko. Do budoucna by mohla sloužit například k maskování citlivého vybavení, v bezpečnosti, obraně nebo zábavě.

Klinická studie s 830 dětmi ve věku do šesti let ukázala, že jednorázové nanesení fluoridu stříbrného diaminu (SDF) dokázalo během šesti měsíců zastavit kaz u 54 procent ošetřených mléčných zubů. Ve skupině s placebem se kaz zastavil u 22,5 procenta případů. Tekutina se aplikuje přibližně deset sekund, ničí bakterie a zpevňuje zbývající zubní tkáň, nevyžaduje vrtání ani anestezii. Nevýhodou je trvalé tmavé zabarvení postiženého místa. Výsledky podporují možné schválení metody pro malé děti v USA a její využití i v primární péči, zejména tam, kde je hůře dostupný zubař.