výzkum

Studie na potkanech a geneticky upravených zebřičkách naznačuje, že amlodipin, běžně užívaný lék na vysoký krevní tlak, by mohl tlumit některé projevy ADHD. U zvířat snížil hyperaktivitu a impulzivitu, přičemž v jednom srovnání měl na impulzivní chování podobný účinek jako methylfenidát. Analýza dat britské biobanky také ukázala souvislost mezi užíváním amlodipinu a nižším výskytem výkyvů nálady či rizikového chování, nelze z ní však vyvozovat příčinný vztah. Výsledky zatím neprokazují účinnost u lidí a vyžadují klinické studie. Amlodipin má známý bezpečnostní profil, ale může způsobovat například únavu, nevolnost nebo podráždění dásní.

Mezinárodní tým analyzoval údaje ze 93 zemí a zjistil, že státy s vyšší hustotou domácích koček mívají také vyšší skóre životní spokojenosti. Naopak větší výskyt parazita Toxoplasma gondii souvisel s nižší mírou štěstí, přestože kočky jsou jeho hlavním hostitelem. Země s více kočkami překvapivě vykazovaly nižší expozici tomuto parazitovi, což může souviset s hygienou, veterinární péčí, chovem v bytě a socioekonomickými podmínkami. Autoři zdůrazňují, že jde pouze o vztahy na úrovni celých zemí a nelze z nich vyvozovat, že kočka přímo zvyšuje štěstí jednotlivce. Doporučují proto dlouhodobé studie, které porovnají majitele koček s ostatními lidmi.

Studie na potkanech naznačuje, že laterální parafaciální oblast mozku může u části případů hypertenze zvyšovat aktivitu nervového systému a stahování cév. Tato oblast souvisí s řízením dýchání a může reagovat zejména na nízký obsah kyslíku či vysokou hladinu oxidu uhličitého, což by mohlo objasnit vazbu mezi spánkovou apnoe a vysokým tlakem. Vypnutí těchto neuronů u hypertenzních zvířat snížilo tlak na normální hodnoty. Vědci zvažují nepřímé ovlivnění mozkové oblasti přes chemoreceptory v krčních tepnách. Další práce ukazuje, že aktivní forma vitaminu B6 může tlumit související receptor; malá studie u lidí zatím potvrdila oslabení přehnané reakce na nedostatek kyslíku. Zjištění však vyžadují rozsáhlejší klinické ověření.

Vědci z Michiganské státní univerzity testovali u whippetů dědičnou poruchu zraku způsobenou vadnou verzí genu CaBP4. Jednorázově do sítnice vpravili neškodný virus s funkční kopií genu, což zpomalilo zhoršování zraku a výrazně zlepšilo vidění za šera. Léčba podle studie obnovila část poškozených nervových spojení, podpořila růst důležité vrstvy sítnice a zrání synaptických struktur. Účinky přetrvávaly při sledování až tři roky. Zda bude postup stejně účinný u lidí, zatím není jasné, výsledky ale naznačují dosud podceňovanou schopnost dospělé sítnice obnovovat nervové sítě.

Malá studie s 31 pravidelnými konzumenty kávy zjistila, že po opětovném zařazení bezkofeinové kávy se účastníci zlepšili ve dvou paměťových testech. U skupiny s kofeinovou kávou se podobné významné zlepšení paměti neprokázalo. Obě varianty kávy ovlivnily složení střevního mikrobiomu a účastníci uváděli nižší stres, depresivní pocity i impulzivitu. Kofeinová káva byla naopak spojena s nižší úzkostí a lepší pozorností. Vědci předpokládají, že roli mohou hrát polyfenoly, které ovlivňují střevní mikroby a komunikaci mezi střevem a mozkem, výsledky však vyžadují potvrzení ve větších studiích.

Metabolit urolithin A, který mohou střevní bakterie vytvářet ze složek granátového jablka, zlepšil u myší se ztuhlým a selhávajícím srdcem ukazatele srdeční funkce až o 80 procent. Výzkumníci z King’s College London zjistili, že látka omezila zjizvení srdeční tkáně a podpořila její uvolnění mezi stahy. Podobný účinek se projevil také v laboratorně vytvořené lidské srdeční tkáni, patrně díky aktivaci proteinu PKGIα. Výsledky mohou naznačovat nový směr léčby srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí, pro které je málo možností terapie. Dosavadní poznatky však pocházejí jen z pokusů na samcích myší a z laboratorních modelů, takže účinnost u pacientů musí ověřit klinické studie. Autoři zároveň neuvádějí, že by granátová jablka sama o sobě mohla srdeční selhání léčit.

Rozsáhlá studie naznačuje, že přísné osm až dvanáctihodinové lačnění nemusí být před většinou běžných odběrů krve nutné. Vědci analyzovali více než 9,7 milionu výsledků od více než 101 tisíc ambulantních pacientů a významný vliv délky lačnění zjistili jen u 10 ze 121 sledovaných ukazatelů. Citlivější byly zejména hladina glukózy, triglyceridů, gama-glutamyltransferázy a lipázy, které byly vyšší u lidí lačnících méně než osm hodin. Autoři proto doporučují upravit pokyny podle konkrétního vyšetřovaného parametru namísto plošného požadavku na lačnění. Studie zatím nemění individuální pokyny lékařů, které by pacienti měli nadále dodržovat.

Experimentální léčba s využitím niklosamidu, běžně podávaného proti tasemnicím, snížila u myší velikost i počet ložisek podobných endometrióze a zmírnila jejich zvýšenou citlivost na bolest. Vědci lék navázali na molekulární nosič, který jej cílí na určité imunitní buňky zvané makrofágy, jež mohou podporovat zánět a růst ložisek. Při hodnocení dva týdny po jediné injekci neměla zjistitelná ložiska zhruba polovina léčených zvířat. Výzkum je však zatím v předklinické fázi, zahrnoval malé skupiny myší a neprokazuje bezpečnost, dlouhodobý účinek ani účinnost u lidí. Autoři upozorňují, že cesta ke klinickým zkouškám a případnému využití v praxi bude ještě dlouhá.

Vědci testují metodu elektromechanického tvarování rohovky, která by mohla korigovat zrak bez odstraňování tkáně laserem. Platinová forma podobná kontaktní čočce spolu s mírným elektrickým napětím dočasně změní chemické prostředí rohovky, takže se přizpůsobí požadovanému tvaru. Při pokusech na izolovaných králičích očích dosáhlo všech deset očí určených ke korekci krátkozrakosti cílové optické mohutnosti zhruba během minuty. Výsledky však pocházejí pouze z očí odebraných zvířatům a nebyly uvedeny v recenzované studii. Bezpečnost, trvanlivost účinku i funkčnost u živých zvířat a lidí bude nutné ověřit dalším výzkumem.

Švédští vědci testovali poloprůhledné růžové fotovoltaické panely, které propouštějí červené a modré světlo důležité pro růst rostlin a zároveň vyrábějí elektřinu. Brokolice pěstovaná pod panely dosáhla podobného výnosu jako rostliny na plném slunci, sklizeň však dozrála o 25 dní později. Při nižším množství světla rostliny využívaly dostupné záření výrazně efektivněji. Prototyp ale zatím zachytává méně energie než běžné panely a není jasné, zda ekonomický přínos úrody vyrovná nižší výrobu elektřiny. Autoři jej proto zatím považují spíše za řešení pro komunitní zahrady či střechy skleníků než pro velké farmy.