výzkum

Přestože vodík je považován za ekologickou alternativu fosilních paliv, nová studie naznačuje, že může přispívat k oteplování planety. Výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že emise vodíku pomáhají metanu přetrvávat v atmosféře déle, což zvyšuje jeho vliv na globální oteplování. V letech 1990 až 2020 se podíl vodíkových emisí zvýšil, což vedlo k nepatrnému nárůstu teploty. Produkce vodíku z fosilních paliv vede také k vyšším emisím oxidu uhličitého. Cílem je přejít na výrobu "zeleného" vodíku pomocí obnovitelných zdrojů energie, avšak tento proces je nákladný.

Nová dlouhodobá studie naznačuje, že konzumace více než 50 gramů tučného sýra denně může snížit riziko demence. Výzkum probíhal po dobu 25 let a sledoval 27 670 dospělých ve Švédsku. Výsledky ukazují na možnou souvislost mezi tučným sýrem a menší pravděpodobností rozvoje demence. Nebyla však nalezena podobná asociace u nízkotučných sýrů nebo mléčných produktů. I přesto pozorovatelé doporučují opatrnost, neboť údaje o konzumaci byly zaznamenány pouze jednou a mohlo dojít ke změnám jídelníčku v průběhu času.

Nový výzkum vedený Univerzitou College London odhalil šest klíčových příznaků deprese ve středním věku, které mohou signalizovat zvýšené riziko rozvoje demence v pozdějším životě. Těmito příznaky jsou ztráta sebedůvěry, potíže s řešením problémů, nedostatek citů k druhým, stálá nervozita, potíže s koncentrací a nespokojenost s vykonanými úkoly. Studie zdůrazňuje, že ztráta sebedůvěry a problémy s řešením potíží zvyšují riziko demence až o 50 %. Předchozí souvislosti mezi depresí a demencí byly již dříve zkoumány, avšak nový přístup zaměřený na jednotlivé symptomy nabízí jasnější vhled do možných preventivních opatření. Výzkum navrhuje možnost včasného zásahu, což je důležité zejména v kontextu stárnoucí globální populace.

Japonský vědec Yoshinori Iizuka vede výzkum na Tádžickém ledovci Kon-Chukurbashi, který odolal globálnímu tání a dokonce mírně vzrostl. Výzkum zahrnuje analýzu 105metrového ledovcového jádra, které může vysvětlit tzv. 'Pamir-Karakoram anomálii'. Tento led má pomoci objasnit, proč se v regionu zvýšily srážky a jak ledovec odolával tání. Vědci doufají, že analýza odhalí informace staré až 10,000 let, což by mohlo přinést poznatky o minulých klimatických podmínkách a lidském vlivu. Výsledky výzkumu by mohly poskytnout klíčové poznatky pro ochranu světových ledovců.

Studie v Indii zkoumala vliv resveratrolu a mědi na agresivní formu rakoviny mozku zvanou glioblastom. Výsledky ukazují, že kombinace těchto doplňků redukuje bioznačky růstu rakoviny o téměř třetinu, a to bez vedlejších účinků. Navíc došlo ke snížení proteinů, které oslabují imunitní odpověď, o 41 %. Přestože změny v agresivitě nádorů nebyly viditelné, léčba má potenciál oslabit nádorové buňky. Klinická studie bude pokračovat a její další část zahrne sledování pacientů po dobu dvou let.

Nedávná studie naznačuje, že krevní test zaměřený na určité proteiny by mohl predikovat celkové riziko úmrtí v příštích pěti až deseti letech. Výzkumníci analyzovali data z více než 38 000 dospělých a zjistili, že vzorce proteinů v krvi souvisí s vyšším rizikem úmrtí. Výsledky by mohly pomoci lékařům rychleji identifikovat rizikové pacienty a provést preventivní opatření. Ačkoliv přínos této metody není dokonalý, jedná se o potenciální nástroj, jak lépe předpovídat zdravotní rizika. Vývoj spolehlivého krevního testu však vyžaduje další ověření ve velkých studiích na různorodých populacích.

Vědci z Japonska zjistili, že zvýšení produkce proteinu COX7RP v mitochondriích může prodloužit životnost myší o 6,6 %. Tento protein pomáhá mitochondriím vytvářet superkomplexy, které zlepšují energetickou účinnost a snižují oxidační stres buněk. Mice s vyšší hladinou COX7RP měly lepší schopnost zpracovat glukózu, nižší hladinu mastných kyselin v krvi a vyšší svalovou výdrž. Výzkum také naznačuje možnosti léčby nemocí souvisejících se stárnutím, jako je cukrovka či obezita. Podobné mechanizmy mohou být klíčem k delšímu a zdravějšímu lidskému životu.

I když se Uran a Neptun označují jako 'ledoví obři', nová studie naznačuje, že jejich vnitřní složení může být spíše kamenité než převážně ledové. Výzkum provedený týmem z Curychu zpochybňuje tradiční rozdělení planet v naší sluneční soustavě. Navíc naznačuje, že v jejich nitru může probíhat konvekce, což by mohlo vysvětlit některé nejasnosti ohledně jejich magnetických polí. Tato zjištění kladou důraz na potřebu budoucích misí k těmto planetám pro hlubší pochopení. Momentálně jsou data nedostatečná k rozlišení mezi 'ledovými' a 'kamennými' giganty.

Nedávná studie ukazuje, že i přes pokroky umělé inteligence má lidský mozek výhodu v přenosu dovedností a adaptaci na různé úkoly. Výzkum vedený týmem z Princetonské univerzity použil makaaky, jejichž mozky vykazují flexibilitu, kterou současné AI modely nedokáží napodobit. Mozky těchto opic využívají různé 'kognitivní Lego' bloky, které se přeskupují a kombinují podle potřeby, což naznačuje schopnost mozku flexibilně využívat existující znalosti. Tato flexibilita je lokalizována především v prefrontální kůře, zodpovědné za řešení problémů a rozhodování. Výsledky by mohly přispět k vývoji adaptabilnějších AI systémů a léčení neurologických poruch.

Demence obvykle spojována se stářím může začít už v raném věku. Výzkum identifikoval faktory přispívající k riziku demence, které se mohou objevit už v dětství nebo dokonce před narozením. Mezi rizika patří životní styl v mladé dospělosti, například kouření, nadměrné pití, izolace či nízká úroveň vzdělání. Výzkumníci doporučují pohled na prevenci demence jako na celoživotní cíl, nikoliv pouze záležitost stáří. Zdůrazňují roli mladých dospělých v podpoře zdraví mozku prostřednictvím vzdělávání a veřejných strategií. Chystá se zkoumání i nově se objevujících faktorů, jako jsou ultra-zpracované potraviny a stres.