endometrióza

Experimentální léčba s využitím niklosamidu, běžně podávaného proti tasemnicím, snížila u myší velikost i počet ložisek podobných endometrióze a zmírnila jejich zvýšenou citlivost na bolest. Vědci lék navázali na molekulární nosič, který jej cílí na určité imunitní buňky zvané makrofágy, jež mohou podporovat zánět a růst ložisek. Při hodnocení dva týdny po jediné injekci neměla zjistitelná ložiska zhruba polovina léčených zvířat. Výzkum je však zatím v předklinické fázi, zahrnoval malé skupiny myší a neprokazuje bezpečnost, dlouhodobý účinek ani účinnost u lidí. Autoři upozorňují, že cesta ke klinickým zkouškám a případnému využití v praxi bude ještě dlouhá.

Endometrióza postihuje přibližně 10 % žen po celém světě a je známa především jako gynekologická choroba. Nové studie však naznačují, že by měla být klasifikována jako celotělesná porucha ovlivňující imunitní systém. Pacienti často trpí chronickým zánětem a příznaky, které zahrnují únavu, kognitivní potíže a rozšířenou bolest. Fakt, že imunitní odpověď zasahuje do dalších tělních systémů, by mohl vysvětlit obtížnost léčby této nemoci. Pochopení endometriózy jako systémové imunitní poruchy by mohlo vést k efektivnějším terapeutickým přístupům.