psychologie

Trichotillomanie je opakované nutkání vytrhávat si vlasy či ochlupení, které může způsobovat viditelnou ztrátu vlasů i sociální a psychické potíže. Výzkumníci z univerzitní nemocnice v Heidelbergu sledovali 61 dospělých po dobu deseti dnů a zaznamenali 2 557 průběžných hodnocení a 702 epizod vytrhávání vlasů. Nejsilnějším ukazatelem následného jednání bylo samotné nutkání, přičemž předchozí epizody zvyšovaly pravděpodobnost dalších. Negativní emoce, únava a zejména nuda souvisely se silnějším nutkáním, avšak nuda jako jediná přímo předpovídala i samotné vytrhávání. Autoři proto míní, že dosavadní vysvětlení založené pouze na regulaci stresu a nepříjemných emocí nemusí být dostačující; roli může hrát i nízká míra stimulace.

Nová studie naznačuje, že rozšíření zorniček při překvapení není jen vedlejším projevem vzrušení, ale může mozku pomáhat opustit neaktuální očekávání. U 63 účastníků sledovali vědci při úloze s předvídáním barevných obrazců průměr zorniček i mozkovou aktivitu pomocí EEG. Neočekávané podněty vyvolaly rozšíření zorniček a aktivaci systému spojeného s noradrenalinem, zejména oblasti locus coeruleus v mozkovém kmeni. Lidé s výraznější reakcí lépe upravovali své učení podle změněných podmínek a méně podléhali zkreslení předchozími očekáváními. Reakce tak může fungovat jako rychlé „obnovení“ mentálního kontextu, které usnadňuje učení v nové situaci.

Předběžná studie na 200 zdravých dospělých naznačuje souvislost mezi některými bakteriemi střevního a ústního mikrobiomu a mírou psychopatických osobnostních rysů. Vyšší zastoupení rodů Allisonella a Prevotella a druhu Cloacibacillus evryensis bylo spojeno se silnějšími projevy bezcitnosti, manipulativnosti, impulzivity a antisociálnosti. Naopak bakterie Treponema vincentii v ústech souvisela s nižšími hodnotami těchto rysů. Výzkum neprokazuje, že mikrobi tyto vlastnosti způsobují, ale upozorňuje na možnou biologickou stopu, která přesahuje dosavadní modely zaměřené hlavně na mozek. Zjištění zatím čekají na recenzní posouzení a vyžadují další ověření.

Opakem déjà vu je jamais vu, při němž známé slovo, tvář či předmět na okamžik působí cize nebo neskutečně. V laboratorních pokusech se tento jev podařilo často vyvolat opakovaným psaním stejného slova: účastníci po desítkách opakování ztráceli pocit, že jde o skutečné slovo. Vysvětlením může být takzvané nasycení, kdy opakované vnímání dočasně naruší zpracování známého podnětu. Modelový výzkum z roku 2024 naznačuje, že mechanismus může vznikat už v nízkoúrovňovém zrakovém zpracování, nikoli pouze v centrech významu a jazyka. Jev se může objevovat také u epilepsie spánkového laloku a potenciálně souviset s nutkavým opakovaným kontrolováním u OCD.

Brazilští sociální psychologové zkoumali odpovědi 5 117 lidí na dotazník mapující neobvyklé prožitky, například pocit přítomnosti, vize, slyšení hlasů či zážitky mimo tělo. Většina respondentů uváděla, že tyto zkušenosti nastaly při plném vědomí, často trvaly jen krátce a zpravidla se opakovaly dvakrát až třikrát. Mnozí je nepovažovali za důsledek působení konkrétní bytosti a vysvětlovali je náhodou, část v nich však spatřovala znamení nebo zprávu. Téměř polovina lidí popsala během zážitku pocity radosti či pohody a asi polovina hodnotila jeho pozdější dopad na život kladně. Autoři zdůrazňují, že podobné prožitky samy o sobě nemusí znamenat duševní potíže, ale při narušování každodenního života doporučují vyhledat odbornou pomoc.

Výzkumy ukazují, že lidé mají šestý smysl zvaný interocepce, který je klíčový pro jejich pohodu. Tento smysl umožňuje vnímat vnitřní tělesné signály, jako je tep srdce či dech, a je důležitý pro správné fungování těla. Interocepce může hrát roli v duševních poruchách, jako jsou úzkost nebo deprese. Studie naznačují, že ženy mají méně přesnou interocepci než muži, což by mohlo vysvětlovat vyšší výskyt těchto poruch u žen. Vyšší porozumění interocepci by mohlo vést k lepším léčbám duševních nemocí.

Psychologové identifikovali faktor D osobnosti, který shrnuje temné stránky lidské povahy jako narcismus či psychopatii. Výzkumy ukazují, že tento faktor je stabilní napříč časem a osobnostními rysy. Faktor D ovlivňuje výběr povolání, lidé s vysokými hodnotami D častěji volí profese mimo sociální sféru. Studie zkoumají i kulturní vlivy, které mohou zvyšovat kolektivní hladinu temných vlastností. Tento výzkum může poskytnout nové vhledy do psychologie a terapie, zejména v případech násilného či podvodného jednání.

Výzkum v Sardinii, jedné ze světových 'Modrých zón', kde lidé často dosahují vysokého věku, odhalil důležitou roli osobnostních rysů v dlouhověkosti. Adaptivní rysy osobnosti, jako je otevřenost a schopnost zvládat stres, podporují aktivní životní styl a psychickou pohodu. Lidé s vyšší otevřeností pro nové zkušenosti vykazují lepší psychické zdraví a více se věnují koníčkům. Objektivní souvislost mezi osobností a zdravým stárnutím zatím nelze potvrdit, ale výsledky naznačují, že osobnostní vlastnosti mohou ovlivnit, jaké zvyky si osvojíme pro zdravé stárnutí.

Psychologové rozkrývají, proč svatba Taylor Swift vyvolává tak intenzivní zájem. Fanoušci, kteří mají s ní parasociální vztahy, cítí emocionální spojení, skoro jako by byla jejich přítelkyní. Tyto vztahy mohou poskytnout pocit identity a pohody. Navzdory jednostranné povaze těchto vztahů si fanoušci uvědomují, že jde o Taylorův život. Přestože parasociální vazby mají své výhody, mohou být problematické, pokud nahrazují reálné vztahy. Podle odborníků je však emocionální reakce na události v životech celebrit normální.

Nová studie z Open University v Nizozemsku zkoumala vliv domácích mazlíčků na zdraví lidí. Výzkum zjistil, že zatímco kočky mohou zhoršit stresové situace svých majitelů, psi nemají významný vliv na snížení stresu. Interakce s oběma druhy mazlíčků však zlepšují celkovou náladu a snižují negativní emoce. Studie zahrnula 188 účastníků a využívala metodu ekologického momentálního hodnocení. Výsledky naznačují, že domácí mazlíčci mohou být pro duševní zdraví prospěšní, ale nepůsobí jako okamžité potlačení stresu.