historie

Výzkumník Clive Roland Boddy tvrdí, že Jeronimus Cornelisz, vůdce vzpoury po ztroskotání lodi Batavia v roce 1629, odpovídá moderním znakům korporátní psychopatie. Cornelisz po odjezdu velitelů převzal moc nad trosečníky, dosazoval loajální spolupracovníky, zastrašoval odpůrce a soustředil zásoby pod svou kontrolu. Jeho skupina podle historických záznamů zavraždila přibližně sto přeživších; docházelo také ke znásilňování a sexuálnímu zotročování žen. Autor studie vidí v jeho jednání obdobu postupů toxických manažerů, jako jsou manipulace, likvidace opozice a vytváření atmosféry strachu. Cornelisz byl nakonec dopaden, odsouzen za vraždy, znásilnění a vzpouru a popraven.

Článek sleduje vývoj finančních informací od telegrafu a burzovních pásek až po terminál Bloomberg. Michael Bloomberg po odchodu ze Salomon Brothers založil v roce 1981 firmu Innovative Market Systems, jejíž první systém Market Master spojil aktuální ceny amerických vládních dluhopisů s analytickými nástroji. Prvním významným klientem se stal Merrill Lynch, který do podniku investoval a v roce 1982 převzal prvních 22 zařízení. Terminál fungoval přes vlastní uzavřenou síť, s charakteristickou klávesnicí, rychlými funkcemi a později také komunikací Instant Bloomberg. Služba se rozšířila o zprávy, obchodování a další analytické nástroje; dnes je dostupná i na běžných počítačích a mobilních zařízeních. Původní terminály a klávesnice se mezitím staly muzejními předměty symbolizujícími kulturu moderních financí.

Nová studie ukazuje, že mor po hlavní vlně černé smrti v letech 1347 až 1353 z Evropy nezmizel, ale v různých oblastech se vracel až do 18. století. Vědci analyzovali DNA bakterie Yersinia pestis z archeologických nálezů a zpřesnili datování 75 genomů pomocí radiokarbonových metod, historických záznamů i genetických souvislostí. Výsledky odhalily výrazné větvení linií moru mezi roky 1450 a 1500, které mohlo souviset se vznikem nových rezervoárů nákazy mezi hlodavci a s dobovým suchem. Šíření jednotlivých větví se pojilo také s válečnými konflikty, zejména třicetiletou a severní válkou, kdy se bakterie mohla šířit s vojsky, uprchlíky a obchodníky. Studie má přispět k lepšímu pochopení dlouhodobého vývoje nemocí přenášených ze zvířat na člověka.

Archeologové pomocí moderního 3D skenování objasnili zvláštní kovovou konstrukci v ústech Anne d’Alègre, francouzské aristokratky zemřelé roku 1619. Trpěla těžkým onemocněním dásní, které uvolňovalo zuby, a několik z nich si nechala zpevnit zlatým drátem. Měla také náhradní zub vyřezaný ze slonoviny. Zákrok měl zřejmě zdravotní, estetický i společenský význam, protože chrup tehdy ovlivňoval vzhled, řeč a společenské postavení. Opakované utahování drátu však mohlo okolní zuby dále poškozovat. Vědci spojují silné obrušování jejích zubů také s možným stresem po rodinných ztrátách a náboženských konfliktech.

Kresby šestiletého či sedmiletého chlapce Onfima z Novgorodu ukazují, že děti si školní práci zpestřovaly čmáráním už ve 13. století. Na březové kůře, na níž procvičoval cyrilici, zachytil postavy, bitevní výjevy, jezdce i sebe coby fantastickou šelmu. Novgorod měl ve středověku patrně vysokou gramotnost, mimo jiné díky snadno dostupné a levné březové kůře používané k psaní. Archeologové tam od 50. let 20. století našli přes 1 100 popsaných kusů kůry z období 11. až 16. století. Výzkumy významu čmárání nejsou jednoznačné, může však podporovat jemnou motoriku a propojování pohybu se zrakovým vnímáním.

Asyriologové Alexander Johannes Edmonds a Eckart Frahm rozpoznali ve starých klínopisných dokumentech tři dosud neznámé novoasyrské krále. Tiglatpilesar vládl patrně v letech 763–762 př. n. l., Šalmaneser v letech 747–745 př. n. l. a Aššur-uballit krátce v letech 913–912 př. n. l. Všichni se zřejmě ujali moci v Aššuru během politických otřesů, ale po svržení byli zčásti vymazáni z oficiálních záznamů. Nálezy ukazují, že Asyrský seznam králů líčí nástupnictví idealizovaně a potlačuje zprávy o povstáních, uzurpacích a dynastických konfliktech. Studie vyšla v časopise Journal of Cuneiform Studies.

Nová studie zpochybňuje tradiční obraz „barbarů“ jako chaotických a primitivních násilníků, který často vytvořili jejich imperiální či koloniální protivníci. Badatelé porovnali Vikingy, Haudenosaunee, mořské národy Středomoří a Komanče. Tyto skupiny podle nich dokázaly koordinovat rozsáhlé vojenské a politické aktivity i bez centrální vlády, hlavního města nebo jediného vůdce. Opíraly se o příbuzenské vazby, klany, obchodní kontakty, aliance a pružné rozdělování zdrojů. Decentralizace přitom mohla být vědomou strategií obrany proti rozpínajícím se státům a říším. Autoři upozorňují, že k úplnějšímu pochopení těchto společností je vedle archeologie nutné zohlednit i ústní tradice a další prameny.

V současnosti existuje přibližně 7 500 mluvených a znakových jazyků, ale jejich původní počet byl pravděpodobně mnohem vyšší. Nová studie naznačuje, že před 1 000 až 3 000 lety mohlo na Zemi existovat až desetitisíce různých jazyků, které postupně mizely v důsledku expanze velkých států a říší. Tento úbytek začal dávno před evropskou kolonizací. Modelování ukazuje, že jazyková rozmanitost dosáhla vrcholu před 2 000 lety a od té doby výrazně klesá. Mnoho dnes mluvených jazyků pochází z období, kdy došlo k výrazné redukci této rozmanitosti.

Nový výzkum odhalil, že egyptské princezny uměly aktivně používat zbraně, které byly nalezeny po jejich boku. Analyzováním jejich kostí vědci zjistili, že ženy měly vyvinuté svalové úpony, což naznačuje, že pravidelně používaly dýky, luky a palice. Princezny žily aktivní život a jejich role v královském dvoře byla spojena s bojovými dovednostmi. Jejich trénink byl možná součástí víry v přípravu na posmrtný život, kde měly plnit důležitou roli. Tato zjištění mění pohled na roli žen v dávném Egyptě a jejich přítomnosti v královském dvoře.

Vévoda Francesco de Medici zemřel v roce 1587 za podezřelých okolností, což vedlo k domněnkám o jeho otrávení. Nová studie potvrzuje, že smrt způsobil malárie, jak ukázala analýza DNA z jeho ostatků. Tým vědců z univerzit v USA a Itálii našel v jeho kostech parazity Plasmodium, kteří nemoc šíří. Výzkum vyvrací teorie o otravě a podtrhuje roli malárie v historii Itálie. Objev zahrnuje i nové typy Plasmodium falciparum, pomáhající pochopit šíření této smrtící nemoci.