demence

Vědci zjistili, proč některé mozkové buňky dokážou odolávat toxickým procesům spojeným s demencemi. Studie využila CRISPR screening ke zkoumání akumulace tau proteinů v lidských neuronech s mutací MAPT V337M. Tento výzkum odhalil více než 1 000 genů, které ovlivňují hromadění škodlivých tau proteinů. Klíčovou roli má proteinový komplex CRL5SOCS4, který pomáhá dráždit rozklad těchto proteinů. Další výzkum naznačuje, že dysfunkce mitochondrií může zvyšovat riziko vzniku toxických komponent tau. Podobné objevy mohou vést k vývoji nových terapeutických přístupů k neurodegenerativním onemocněním.

Nová studie zkoumá souvislost mezi depresí a vznikem Parkinsonovy choroby nebo demence Lewy body. Výzkumníci z Dánska zjistili, že deprese může upozornit na tyto neurologické podmínky až osm let před jejich oficiální diagnózou. Výzkum použil data z 12 let a zahrnoval téměř 18 tisíc lidí s Parkinsonovou nemocí nebo demencí, srovnávaných s lidmi s jinými chronickými onemocněními. Výsledky naznačují, že pozdní diagnóza deprese by měla být varovným signálem pro možné počáteční stavy neurodegenerace. Deprese je spojována s chemickými změnami v mozku, které mohou předcházet rozvoji těchto nemocí.

Systematický přehled více než 200 studií naznačuje, že až třetina případů demence může souviset s nemocemi mimo centrální nervový systém. Mezi pět nejčastějších nemocí spojených se zvýšeným rizikem demence patří parodontóza, chronické jaterní nemoci, ztráta sluchu, ztráta zraku a diabetes 2. typu. Přestože studie neprokázala příčinnou souvislost, vědci naznačují, že prevence těchto periferních nemocí by mohla snížit výskyt demence. Tento výzkum podporuje myšlenku, že některé formy demence mohou pocházet z imunitních či metabolických problémů v těle. Mozek je s periferními orgány propojen různými cestami, které teprve začínáme chápat.

Snížený průtok krve do mozku je považován za klíčový faktor u mnoha forem demence, včetně Alzheimerovy choroby. Vědci z University of Vermont identifikovali novou roli tukové molekuly PIP2 v regulaci tohoto průtoku. V modelech myší s Alzheimerovou chorobou bylo zjištěno, že nízká hladina PIP2 vede k nadměrné aktivitě proteinu Piezo1, čímž se zhoršuje celkové krevní proudění. Když výzkumníci obnovili normální hladinu PIP2, krevní oběh se zlepšil. Tyto objevy nabízejí slibné možnosti pro budoucí terapie zaměřené na zlepšení cerebrálního průtoku a porozumění vzniku demence.

Cirkadiánní rytmus koordinuje naše spánkové a denní činnosti a jeho narušení může mít významný dopad na zdraví mozku. Studie z roku 2025 zkoumala více než 2000 lidí a zjistila, že ti s pravidelným rytmem měli poloviční riziko demence. Narušený rytmus je spojován se špatným spánkem, který může přispívat k demenci a srdečním problémům. Studie naznačují, že zvýšení fyzické aktivity může zlepšit spánek a snižovat riziko demence. Cílené zásahy, jako je světelná terapie a podpora spánku, pomohly jen mírně, ale doporučuje se pravidelné cvičení, které podporuje nejen spánek, ale i zdraví srdce.

Podle rozsáhlé meta-analýzy neexistují důkazy, že by hormonální terapie po menopauze zvyšovala riziko demence. Studie, která zahrnuje data více než milionu žen, byla zadána Světovou zdravotnickou organizací. Výsledky naznačují, že hormonální terapie nemá jednoznačný vliv na riziko demence, ačkoliv některé formulace mohou být spojeny s mírným rizikem u žen starších 60 let. Výzkum také ukazuje na potřebu dalších studií, které by objasnily vliv hormonální terapie, zejména u žen s předčasnou menopauzou. Také byla zmiňována chystaná doporučení WHO ohledně kognitivního úpadku, která mají být vydána v roce 2026.

Velká švédská studie zjistila, že konzumace plnotučného sýra a smetany je spojena s nižším rizikem demence u dospělých středního a vyššího věku. Studie sledovala 27 670 účastníků po dobu 25 let a ukázala, že lidé bez genetického rizika Alzheimerovy choroby měli při konzumaci nad 50 gramů sýra denně o 13-17 % nižší riziko této nemoci. Navíc konzumace přes 20 gramů plnotučné smetany denně snižovala riziko demence o 16-24 %. Je však důležité interpretovat výsledky opatrně, jelikož mnoho dalších faktorů souvisejících s životním stylem může také ovlivnit riziko demence. Studie nenalezla ochranný účinek mléčných výrobků proti demenci pro všechny a největší důraz klade na celkovou stravu a zdravý životní styl.

Psi žijí déle, což zvyšuje riziko kognitivního úpadku podobného lidské demenci. Toto onemocnění se u psů nazývá syndrom kognitivní dysfunkce (CDS). Příznaky mohou zahrnovat dezorientaci, úzkost nebo změny spánkového cyklu. Včasné rozpoznání je klíčové, protože demence se může rychle zhoršovat. K léčbě není zatím úspěšný lék, ale probíhá výzkum tréninkových metod. Další studie ukazují, že psi s demencí mohou být užitečným modelem pro lidskou Alzheimerovu chorobu.

Nový výzkum vedený Univerzitou College London odhalil šest klíčových příznaků deprese ve středním věku, které mohou signalizovat zvýšené riziko rozvoje demence v pozdějším životě. Těmito příznaky jsou ztráta sebedůvěry, potíže s řešením problémů, nedostatek citů k druhým, stálá nervozita, potíže s koncentrací a nespokojenost s vykonanými úkoly. Studie zdůrazňuje, že ztráta sebedůvěry a problémy s řešením potíží zvyšují riziko demence až o 50 %. Předchozí souvislosti mezi depresí a demencí byly již dříve zkoumány, avšak nový přístup zaměřený na jednotlivé symptomy nabízí jasnější vhled do možných preventivních opatření. Výzkum navrhuje možnost včasného zásahu, což je důležité zejména v kontextu stárnoucí globální populace.

Demence obvykle spojována se stářím může začít už v raném věku. Výzkum identifikoval faktory přispívající k riziku demence, které se mohou objevit už v dětství nebo dokonce před narozením. Mezi rizika patří životní styl v mladé dospělosti, například kouření, nadměrné pití, izolace či nízká úroveň vzdělání. Výzkumníci doporučují pohled na prevenci demence jako na celoživotní cíl, nikoliv pouze záležitost stáří. Zdůrazňují roli mladých dospělých v podpoře zdraví mozku prostřednictvím vzdělávání a veřejných strategií. Chystá se zkoumání i nově se objevujících faktorů, jako jsou ultra-zpracované potraviny a stres.