demence

Snížený průtok krve do mozku je považován za klíčový faktor u mnoha forem demence, včetně Alzheimerovy choroby. Vědci z University of Vermont identifikovali novou roli tukové molekuly PIP2 v regulaci tohoto průtoku. V modelech myší s Alzheimerovou chorobou bylo zjištěno, že nízká hladina PIP2 vede k nadměrné aktivitě proteinu Piezo1, čímž se zhoršuje celkové krevní proudění. Když výzkumníci obnovili normální hladinu PIP2, krevní oběh se zlepšil. Tyto objevy nabízejí slibné možnosti pro budoucí terapie zaměřené na zlepšení cerebrálního průtoku a porozumění vzniku demence.

Cirkadiánní rytmus koordinuje naše spánkové a denní činnosti a jeho narušení může mít významný dopad na zdraví mozku. Studie z roku 2025 zkoumala více než 2000 lidí a zjistila, že ti s pravidelným rytmem měli poloviční riziko demence. Narušený rytmus je spojován se špatným spánkem, který může přispívat k demenci a srdečním problémům. Studie naznačují, že zvýšení fyzické aktivity může zlepšit spánek a snižovat riziko demence. Cílené zásahy, jako je světelná terapie a podpora spánku, pomohly jen mírně, ale doporučuje se pravidelné cvičení, které podporuje nejen spánek, ale i zdraví srdce.

Podle rozsáhlé meta-analýzy neexistují důkazy, že by hormonální terapie po menopauze zvyšovala riziko demence. Studie, která zahrnuje data více než milionu žen, byla zadána Světovou zdravotnickou organizací. Výsledky naznačují, že hormonální terapie nemá jednoznačný vliv na riziko demence, ačkoliv některé formulace mohou být spojeny s mírným rizikem u žen starších 60 let. Výzkum také ukazuje na potřebu dalších studií, které by objasnily vliv hormonální terapie, zejména u žen s předčasnou menopauzou. Také byla zmiňována chystaná doporučení WHO ohledně kognitivního úpadku, která mají být vydána v roce 2026.

Velká švédská studie zjistila, že konzumace plnotučného sýra a smetany je spojena s nižším rizikem demence u dospělých středního a vyššího věku. Studie sledovala 27 670 účastníků po dobu 25 let a ukázala, že lidé bez genetického rizika Alzheimerovy choroby měli při konzumaci nad 50 gramů sýra denně o 13-17 % nižší riziko této nemoci. Navíc konzumace přes 20 gramů plnotučné smetany denně snižovala riziko demence o 16-24 %. Je však důležité interpretovat výsledky opatrně, jelikož mnoho dalších faktorů souvisejících s životním stylem může také ovlivnit riziko demence. Studie nenalezla ochranný účinek mléčných výrobků proti demenci pro všechny a největší důraz klade na celkovou stravu a zdravý životní styl.

Psi žijí déle, což zvyšuje riziko kognitivního úpadku podobného lidské demenci. Toto onemocnění se u psů nazývá syndrom kognitivní dysfunkce (CDS). Příznaky mohou zahrnovat dezorientaci, úzkost nebo změny spánkového cyklu. Včasné rozpoznání je klíčové, protože demence se může rychle zhoršovat. K léčbě není zatím úspěšný lék, ale probíhá výzkum tréninkových metod. Další studie ukazují, že psi s demencí mohou být užitečným modelem pro lidskou Alzheimerovu chorobu.

Nový výzkum vedený Univerzitou College London odhalil šest klíčových příznaků deprese ve středním věku, které mohou signalizovat zvýšené riziko rozvoje demence v pozdějším životě. Těmito příznaky jsou ztráta sebedůvěry, potíže s řešením problémů, nedostatek citů k druhým, stálá nervozita, potíže s koncentrací a nespokojenost s vykonanými úkoly. Studie zdůrazňuje, že ztráta sebedůvěry a problémy s řešením potíží zvyšují riziko demence až o 50 %. Předchozí souvislosti mezi depresí a demencí byly již dříve zkoumány, avšak nový přístup zaměřený na jednotlivé symptomy nabízí jasnější vhled do možných preventivních opatření. Výzkum navrhuje možnost včasného zásahu, což je důležité zejména v kontextu stárnoucí globální populace.

Demence obvykle spojována se stářím může začít už v raném věku. Výzkum identifikoval faktory přispívající k riziku demence, které se mohou objevit už v dětství nebo dokonce před narozením. Mezi rizika patří životní styl v mladé dospělosti, například kouření, nadměrné pití, izolace či nízká úroveň vzdělání. Výzkumníci doporučují pohled na prevenci demence jako na celoživotní cíl, nikoliv pouze záležitost stáří. Zdůrazňují roli mladých dospělých v podpoře zdraví mozku prostřednictvím vzdělávání a veřejných strategií. Chystá se zkoumání i nově se objevujících faktorů, jako jsou ultra-zpracované potraviny a stres.

Očkovací program proti pásovému oparu, zahájený v roce 2013 ve Walesu, přinesl nové poznatky o ochraně proti demenci. Výzkum ukázal, že vakcína nejen snižuje riziko mírné kognitivní poruchy, ale také zpomaluje postup demence u již diagnostikovaných pacientů. Další studie zjistila, že očkování je spojeno s nižší úmrtností na demenci. Vakcína má významné veřejnězdravotnické důsledky díky své dostupnosti a bezpečnosti. Přestože je zapotřebí dalšího výzkumu pro pochopení ochranného účinku vakcíny, tato zjištění nabízejí naději pro léčbu a prevenci demence.

Nový lék VES001 pro léčbu frontotemporální demence přináší nadějné výsledky v rané fázi klinických studií. Přípravek, vyvíjený firmou Vesper Bio, úspěšně zvýšil hladiny proteinu progranulinu u rizikových účastníků o více než 95 %, bez vážných vedlejších účinků. Nyní má potenciál zabránit rozvoji tohoto typu demence u geneticky ohrožených lidí. Výsledky je však třeba brát opatrně, protože další klinické testy jsou nezbytné. Výzkum se zaměřuje na receptor sortilinu, který odstraňuje progranulin z mozku, a jeho ovládání může mít klíčovou roli v prevenci onemocnění.

Studie v Japonsku zkoumala vliv konzumace sýra na riziko demence u lidí starších 65 let. Výsledky ukázaly, že lidé, kteří jedli sýr častěji, měli mírně nižší pravděpodobnost vývoje demence než ti, kteří ho nekonzumovali. Přestože rozdíl není významný, naznačuje spojitost mezi stravou a duševním zdravím. Studie také zohlednila faktory jako věk a životní styl, přičemž poznamenala, že sýr by mohl hrát roli v prevenci demence díky obsahu živin a bakterií prospěšných pro zdraví mozku a srdce.