zdraví

Japonská studie naznačuje, že už dvacetiminutová svižnější chůze může krátce po skončení zvýšit aktivitu střev. U 21 zdravých dospělých vědci po chůzi zaznamenali po dobu jedné až dvou minut silnější a častější střevní zvuky, které nepřímo ukazují na pohyblivost trávicího traktu. Možným vysvětlením je aktivace nervového systému a mechanické otřesy těla při chůzi, jež mohou podpořit peristaltiku. Výsledky podporují doporučení lehkého pohybu při zácpě, studie však nezahrnovala osoby se zácpou a samotné střevní zvuky nejsou dokonalým ukazatelem činnosti střev.

Bakterie Shigella, dříve spojovaná hlavně s kontaminovanou vodou, potravinami a dětskými kolektivy, se v USA stále častěji šíří také při sexuálním kontaktu. Zvláště v komunitách mužů majících sex s muži narůstá výskyt kmenů odolných vůči více antibiotikům. Podíl rozsáhle rezistentních izolátů vzrostl z nuly v roce 2011 na 8,5 procenta v roce 2023. Závažné případy mohou vyžadovat hospitalizaci a často se vyskytují spolu s dalšími rizikovými faktory včetně HIV. Podobný trend hlásí i Británie, kde jsou některé sexuálně šířené kmeny velmi často rezistentní. Odborníci doporučují cílenější testování, zjišťování sexuální anamnézy a používání bariérové ochrany i důslednou hygienu.

Malá studie s 25 lidmi ve věku 45 až 70 let s nadváhou či obezitou ukázala, že třicetiminutová koupel ve vodě o teplotě 40 °C výrazně podpořila prokrvení drobných cév v kůži. Ve srovnání s půlhodinou středně intenzivní jízdy na rotopedu vedla také k většímu poklesu systolického i diastolického krevního tlaku. Horká voda rozšiřuje cévy a zvyšuje průtok krve, přičemž účinek souvisí i s větším tepelným zatížením organismu. Autoři neoznačují koupel za náhradu cvičení, ale za možný doplněk či alternativu pro lidi, kteří se nemohou pravidelně hýbat.

Úmrtí pracovnice Irkutského protimorového výzkumného ústavu vedlo ke spekulacím o laboratorní nehodě s bakterií způsobující mor. Ruské úřady uvedly, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu, a odmítly souvislost s patogeny z pracoviště; mezi jejími kontakty nebyl zaznamenán mor. Odborníci zdůrazňují, že prasklá zkumavka ve vysoce zabezpečené laboratoři sama o sobě nemusí znamenat nákazu, protože ochranu tvoří několik vrstev bariér a postupů. Rozhodující by bylo potvrdit původce nemoci a geneticky jej porovnat s kmeny uchovávanými v laboratoři. Sledování zhruba 200 kontaktů je preventivní opatření, nikoli důkaz šíření nákazy.

Nové hodnocení dosavadních studií upozorňuje na závažné metodické nedostatky výzkumu kolagenových doplňků pro zdraví a vzhled pleti. Autoři po přezkoumání dvou metaanalýz našli mimo jiné chybně vyložené statistické výsledky; po opravě dat se neprokázala souvislost mezi dávkou kolagenu a lepší hydratací či elasticitou kůže. Mnoho sledovaných studií financoval průmysl nebo se na nich podíleli autoři s obchodními vazbami, přičemž pokusy bývaly malé a výrazně se lišily dávkováním, délkou i složením přípravků. Často navíc obsahovaly další účinné látky, takže nelze připsat případný efekt samotnému kolagenu. Vědci proto považují propagaci kolagenu jako ověřeného prostředku proti stárnutí za předčasnou a žádají kvalitnější nezávislé klinické studie.

Finská studie sledovala 5 679 dospělých po dobu 12 let a zjistila, že lidé s večerním chronotypem měli před zohledněním dalších vlivů zhruba o 70 % vyšší míru přiznání invalidního důchodu než ranní typy. Výsledek se objevil u mužů i žen, ale po započtení zdravotního stavu, spánkových potíží, pohybu, kouření, alkoholu a pracovního režimu už nebyl statisticky průkazný. Večerní typy na začátku výzkumu častěji uváděly horší zdraví, problémy se spánkem a nižší fyzickou aktivitu. Autoři zdůrazňují, že observační studie neprokazuje příčinu a závěry nelze automaticky vztáhnout na jednotlivce ani na jiné země. Roli může hrát nesoulad mezi přirozeným rytmem nočních typů a běžnou ranní pracovní dobou.

Stolice, která po spláchnutí nezanechá výrazné stopy, nemusí sama o sobě signalizovat problém. Její vztlak často souvisí s plyny zachycenými ve stolici, jež vznikají činností střevních mikrobů při fermentaci vlákniny. Výzkumy ukazují, že plovoucí stolice se může objevovat i u lidí se zdravým trávením, ale častěji byla popsána také u některých funkčních střevních potíží či při horším vstřebávání tuků. Pokusy na myších naznačily, že přítomnost střevního mikrobiomu může být pro plování stolice zásadní. Odborníci doporučují sledovat dlouhodobé změny barvy, tvaru a konzistence stolice a při přetrvávajících potížích se poradit s lékařem.

Studie na potkanech naznačuje, že laterální parafaciální oblast mozku může u části případů hypertenze zvyšovat aktivitu nervového systému a stahování cév. Tato oblast souvisí s řízením dýchání a může reagovat zejména na nízký obsah kyslíku či vysokou hladinu oxidu uhličitého, což by mohlo objasnit vazbu mezi spánkovou apnoe a vysokým tlakem. Vypnutí těchto neuronů u hypertenzních zvířat snížilo tlak na normální hodnoty. Vědci zvažují nepřímé ovlivnění mozkové oblasti přes chemoreceptory v krčních tepnách. Další práce ukazuje, že aktivní forma vitaminu B6 může tlumit související receptor; malá studie u lidí zatím potvrdila oslabení přehnané reakce na nedostatek kyslíku. Zjištění však vyžadují rozsáhlejší klinické ověření.

Malá studie s 31 pravidelnými konzumenty kávy zjistila, že po opětovném zařazení bezkofeinové kávy se účastníci zlepšili ve dvou paměťových testech. U skupiny s kofeinovou kávou se podobné významné zlepšení paměti neprokázalo. Obě varianty kávy ovlivnily složení střevního mikrobiomu a účastníci uváděli nižší stres, depresivní pocity i impulzivitu. Kofeinová káva byla naopak spojena s nižší úzkostí a lepší pozorností. Vědci předpokládají, že roli mohou hrát polyfenoly, které ovlivňují střevní mikroby a komunikaci mezi střevem a mozkem, výsledky však vyžadují potvrzení ve větších studiích.

Metabolit urolithin A, který mohou střevní bakterie vytvářet ze složek granátového jablka, zlepšil u myší se ztuhlým a selhávajícím srdcem ukazatele srdeční funkce až o 80 procent. Výzkumníci z King’s College London zjistili, že látka omezila zjizvení srdeční tkáně a podpořila její uvolnění mezi stahy. Podobný účinek se projevil také v laboratorně vytvořené lidské srdeční tkáni, patrně díky aktivaci proteinu PKGIα. Výsledky mohou naznačovat nový směr léčby srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí, pro které je málo možností terapie. Dosavadní poznatky však pocházejí jen z pokusů na samcích myší a z laboratorních modelů, takže účinnost u pacientů musí ověřit klinické studie. Autoři zároveň neuvádějí, že by granátová jablka sama o sobě mohla srdeční selhání léčit.