zdraví

Mediálně citovaná studie z Brazílie spojila vyšší uváděnou spotřebu některých umělých sladidel s mírně rychlejším poklesem kognitivních funkcí během osmi let. Epidemiolog Gideon Meyerowitz-Katz ale upozorňuje, že šlo pouze o observační výzkum založený na jediném dotazníku o jídelníčku, který nemusí přesně zachytit skutečnou ani dlouhodobou spotřebu. Výsledek mohou zkreslovat zdravotní potíže účastníků, kvůli nimž lidé častěji sahají po náhradách cukru, nikoli naopak. Některé analýzy navíc souvislost nenašly a nezávislí hodnotitelé poukázali na statistické chyby i nesrovnalosti v publikaci. Článek proto uzavírá, že dostupná data neprokazují, že by sladidla poškozovala mozek, a obecně je považuje za méně škodlivou alternativu cukru.

Lidé v mnoha kulturách dříve spali ve dvou oddělených úsecích a kolem půlnoci až brzy ráno běžně trávili určitou dobu vzhůru. Souvislý noční spánek se rozšířil zejména s průmyslovou revolucí a umělým osvětlením. Krátká probuzení jsou přirozená, protože ve druhé části noci převažují lehčí fáze spánku a postupně stoupá hladina kortizolu. Časté nebo dlouhé bdění však mohou zhoršovat menopauzální změny, kolísání cukru v krvi, kofein, alkohol či stres. Pomoci může pravidelný čas vstávání, omezení stimulujících látek večer a při delším bdění krátké opuštění postele; účinnou léčbou chronické nespavosti je kognitivně-behaviorální terapie.

Přehled více než stovky studií ukazuje, že poškození tenkého střeva při celiakii nevzniká jen přímou reakcí imunitního systému na lepek. U geneticky náchylných lidí enzym TG2 upravuje složky lepku tak, že vyvolají silnou aktivaci T-lymfocytů. Zánětlivé signály následně aktivují nitroepitelové lymfocyty, které ničí buňky střevní sliznice. Proces dále mohou zesilovat střevní mikrobiom, stres sliznice, stromální buňky i interferonové signály. Lepší objasnění těchto navazujících mechanismů by mohlo otevřít cestu k léčbě, která by doplnila nebo jednou překonala bezlepkovou dietu.

Experimentální lék VH-499 v klinické studii fáze 2a výrazně snížil virovou nálož u dosud neléčených dospělých s HIV-1. Přípravek blokuje kapsid viru, tedy bílkovinný obal nezbytný pro jeho množení. Studie zahrnula 23 lidí; 20 z nich dostalo dvě dávky léku a tři placebo, přičemž účinek byl výraznější při vyšších dávkách. Autoři uvádějí dobrou snášenlivost a příznivý bezpečnostní profil. Výhodou by mohlo být i to, že VH-499 významně neovlivňuje enzym CYP3A4, a mohl by tak být vhodnější pro pacienty užívající více léků. Před případným uvedením na trh musí léčivo projít rozsáhlejšími studiemi fáze 3.

Hypofosfatázie je vzácné genetické onemocnění způsobené mutacemi genu ALPL, které narušují mineralizaci kostí a zubů. Nová analýza 49 pacientů ze střední a východní Evropy ukázala, že 73,5 procenta nemocných trpělo chronickou bolestí pohybového aparátu a 44 procent prodělalo zlomeniny. Nemoc se může projevit od prenatálního období až v dospělosti, přičemž mírnější formy mohou vést například k předčasné ztrátě zubů. Stanovení diagnózy se často opozdí o několik let, protože nízká hladina alkalické fosfatázy nebývá při běžných vyšetřeních správně vyhodnocena. Autoři doporučují při podezření následné genetické testování genu ALPL, které může diagnózu potvrdit a usnadnit léčbu.

Vědci objevili, že zdravé hladiny vitamínu D ve středním věku mohou být spojeny s nižšími hladinami toxického proteinu tau, který je považován za biomarker Alzheimerovy choroby. Studie publikovaná v roce 2023 prozkoumala účastníky z Framinghamské studie, a zjistila, že lidé s vyššími počátečními hladinami vitamínu D měli po 16 letech nižší depozity proteinu tau. Výsledky naznačují, že vitamín D by mohl hrát roli v prevenci demence, ale další výzkum je nutný. Možnosti přínosů suplementace vitamínu D pro mladší jedince stále čekají na prozkoumání v klinických testech.

Doba, po kterou zůstávají zbytky potravy v těle, může významně ovlivnit složení střevního mikrobiomu a související zdravotní rizika. Studie z roku 2023 uvádí, že různá délka tranzitního času může mít vliv na rozvoj gastrointestinálních onemocnění, jako je syndrom dráždivého tračníku či zánětlivá onemocnění střev. Vědci naznačují, že prodloužený tranzitní čas je spojen s některými typy rakoviny, kterou mohou vyvolat změněné metabolity a zánětlivé procesy. Výzkum doporučuje zaměřit se na tranzitní čas v souvislosti se zdravím střev a jeho hlubším významem pro prevenci nemocí.

Studie naznačuje, že nízký příjem cukru během prvních 1 000 dnů života vede k menšímu riziku demence a Alzheimerovy choroby. Výzkum sledoval účastníky narozené v době cukrové přídělové politiky ve Velké Británii, která upravovala jejich výživu. Lidé omezení v přístupu k cukru měli průměrně o 46 % nižší riziko Alzheimerovy choroby. Zjištění nejsou důkazem přímé prevence těchto poruch, ale ukazují na důležitost výživy v raném dětství. Výzkum by mohl ovlivnit budoucí doporučení ohledně konzumace cukru.

Vědci objevili skupinu neuronů v trávícím traktu, které mohou hrát roli v pohybu střev a vnímání bolesti. Aktivace těchto neuronů v izolovaných střevech vedla k posunu fekálních pelet a u živých myší vyvolala behaviorální známky bolesti nebo nepohodlí. Výzkum naznačuje, že tyto neurony reagují na zánětlivé signály a mohou ovlivňovat střevní pohyblivost i vnímání bolestí. Podobné neurony byly nalezeny i u lidí, což může vést k hlubšímu porozumění střevním problémům jako chronická zácpa a syndrom podrážděného střeva. Studie však vyžaduje další potvrzení, protože dosud nebyla recenzována.

Nová studie z Oregon State University naznačuje, že pravidelné užívání kanabisu může vést k vyšším hladinám stresového hormonu kortizolu po probuzení. Výzkum ukázal, že zatímco ranní nárůst kortizolu je u všech lidí podobný, pravidelní uživatelé kanabisu začínají den s vyššími hladinami tohoto hormonu. Výsledky jsou důležité, i když neprokazují příčinný vztah mezi konzumací kanabisu a stresem. Vyšší hladiny kortizolu mohou být spojeny s úzkostí a srdečními chorobami. Studie poskytuje nový pohled na komplexní vztah mezi kanabisem a stresem.