chůze

Mezinárodní tým vědců zjistil, že lidé mají výraznou tendenci otáčet se proti směru hodinových ručiček, tedy doleva, při procházení bez konkrétního cíle. Tento jev byl pozorován napříč různými kulturami, věkovými skupinami a prostředími, včetně experimentů ve Španělsku a Japonsku. Zaujímavé je, že tato tendence nezávisí na dominanci ruky nebo nohy, pohlaví, a byla jen mírně ovlivněna věkem, přičemž mladší lidé vykazovali výraznější sklon. Přesný důvod této asymetrie není zatím znám, ale výsledky mohou mít důsledky pro návrh budov a nouzové plánování. Studie byla publikována v časopise Nature Communications.

Nový výzkum naznačuje, že každodenní procházka může zpomalit hromadění proteinů a kognitivní úpadek spojený s Alzheimerovou chorobou. Studie sledovala 296 účastníků ve věku 50 až 90 let po dobu až 14 let. Zjistilo se, že střední fyzická aktivita, tedy 5 000 až 7 500 kroků denně, zpomalila hromadění tau proteinu a kognitivní úpadek. I mírná aktivita mezi 3 000 a 5 000 kroky denně měla pozitivní vliv, i když méně výrazný. Studii publikoval tým z Mass General Brigham v časopise Nature Medicine.

Nová studie s více než 33 000 účastníky z UK Biobank ukazuje, že způsob, jak rozdělit denní kroky, může ovlivnit zdravotní výsledky. Lidé, kteří chodili delší úseky v rozmezí 10 až 15 minut, měli nižší riziko úmrtí a kardiovaskulárních událostí než ti, kteří kroky rozdělili na kratší úseky. Důležitou roli hraje nejen počet kroků, ale také délka a kontinuita chůze. Studie naznačuje, že delší nepřerušená chůze může zlepšovat průtok krve a citlivost na inzulín, i když je třeba dalšího výzkumu. Přesto ukazuje na potenciální přínosy pro kardiovaskulární zdraví, zejména u těch, kteří jsou fyzicky málo aktivní.