zdraví

Rozsáhlá studie amerických zdravotních dat zahrnula více než 10,3 milionu dětí se sourozencem a porovnala rizika 569 diagnóz podle pořadí narození. U 150 nemocí se ukázaly statisticky významné, většinou však malé rozdíly mezi prvorozenými a druhorozenými. Prvorozené děti měly častěji alergie a některé neurovývojové či psychiatrické potíže, včetně autismu, ADHD, Tourettova syndromu a obsedantně-kompulzivní poruchy. Druhorozené děti byly častěji spojovány s trávicími potížemi, migrénami, pásovým oparem a problémy se zneužíváním návykových látek. Autoři upozorňují, že studie prokazuje souvislosti, nikoli příčiny; roli mohou hrát biologické, imunitní i sociální faktory a například věk rodičů.

Rozsáhlý přehled 28 dlouhodobých studií naznačuje obousměrnou souvislost mezi parodontitidou a cukrovkou 2. typu. Lidé se závažným onemocněním dásní měli během sledování o 18 až 25 % vyšší výskyt nově diagnostikované cukrovky, úplná ztráta zubů byla spojena s nárůstem o 30 %. Diabetes naopak může zvyšovat náchylnost k onemocnění dásní a ztrátě zubů, mimo jiné kvůli horšímu hojení a oslabené obranyschopnosti při vysoké hladině cukru v krvi. Jde o pozorovací data, která nedokazují příčinu a následek, přesto autoři doporučují užší propojení stomatologické a diabetologické péče. Krvácení, otok či ústup dásní je vhodné řešit se zubním lékařem, zejména při dalších rizikových faktorech cukrovky.

Studie sledující 12 409 lidí po dobu mediánově 26 let spojila dobrou cévní kondici ve věku 45 až 65 let s delším životem bez demence. Normální krevní tlak, absence diabetu a nekouření byly dohromady spojeny až s 12,6 roku navíc bez onemocnění oproti lidem se všemi třemi rizikovými faktory. Rizikové faktory zároveň souvisely s dřívějším úmrtím, nikoli jen s dřívějším rozvojem demence. Výsledky neprokazují přímou příčinu, podporují však význam prevence a péče o cévní zdraví ve středním věku. Autoři zohlednili mimo jiné věk, pohlaví, pohybovou aktivitu a genetické riziko spojené s genem APOE4.

Studie naznačuje, že strava s vysokým obsahem tuků a masa a nízkým podílem vlákniny může podporovat střevní bakterie produkující deoxycholovou kyselinu (DCA). Tato látka vzniká přeměnou žlučových kyselin a v pokusech na geneticky náchylných prasatech a myších souvisela s vyšší proliferací buněk a větším počtem nádorů tlustého střeva. Bakterie schopné DCA vytvářet byly častější také ve vzorcích lidí s kolorektálním karcinomem, avšak lidská část výzkumu prokazuje pouze souvislost, nikoli příčinu. Autoři proto nepovažují výsledky za důkaz, že léky vážící žlučové kyseliny mohou rakovině předcházet či ji léčit. Závěry podporují dosavadní doporučení upřednostňovat vlákninu, ovoce, zeleninu a celozrnné potraviny a omezovat červené a průmyslově zpracované maso.

Observační studie mezi více než 157 tisíci lidmi s obezitou ve věku nad 60 let bez diabetu zjistila souvislost mezi užíváním léků GLP-1 a nižším výskytem věkem podmíněné makulární degenerace. U uživatelů liraglutidu, semaglutidu či tirzepatidu bylo riziko tohoto onemocnění podle analýzy asi o 18 procent nižší než u lidí užívajících jiné přípravky na hubnutí. Výsledek neprokázal souvislost u vlhké formy degenerace a pokles rizika u častější suché formy nebyl statisticky průkazný. Autoři nevědí, zda případný přínos souvisí s přímým protizánětlivým působením léků na sítnici, nebo spíše s větším úbytkem hmotnosti. Kvůli krátkému sledování a observační povaze dat jsou zapotřebí další dlouhodobé studie.

Výzkum s 119 dobrovolníky ukázal, že přitažlivost člověka pro komáry není univerzální: různé druhy si vybírají odlišné skupiny lidí. Vědci testovali komáry Aedes aegypti, Aedes albopictus a Culex quinquefasciatus v olfaktometru, kde reagovali na pachy z paží účastníků. Rozhodující roli mohou hrát těkavé látky vznikající na kůži i složení kožního mikrobiomu. U lidí, kteří silně přitahovali všechny tři zkoumané druhy, se opakovaně objevily tři bakteriální taxony včetně Staphylococcus epidermidis. Poznatky by mohly pomoci vyvinout účinnější repelenty nebo postupy, které sníží lidskou přitažlivost pro komáry přenášející nemoci.

Studie zveřejněná v časopise Nature naznačuje, že stav brzlíku zůstává důležitý i v dospělosti, přestože se tento orgán s věkem zmenšuje. Vědci analyzovali údaje více než 27 000 lidí a pomocí umělé inteligence hodnotili zdravotní stav brzlíku na CT snímcích. Lidé s lepším stavem brzlíku měli v pozorovaných souborech nižší riziko úmrtí, rakoviny plic i úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Zdravější brzlík byl také spojen s lepší odpovědí na imunoterapii u několika druhů nádorů. Výsledky ukazují souvislosti, nikoli přímou příčinu; potvrdit je musí další výzkum. Horší stav orgánu byl spjat například s kouřením, obezitou a chronickým zánětem.

Studie naznačuje, že mozková aktivita se s délkou trvání tinnitu mění. U lidí s potížemi kratšími než šest měsíců vědci zaznamenali zvýšenou aktivitu sítě určující význam podnětů a oslabení sítě spojené s kognitivní kontrolou a navykáním. U chronického tinnitu se komunikace mezi mozkovými sítěmi ustálila v odlišném vzorci, který se v některých ohledech více podobal zdravým kontrolám. Může jít o neuroplastickou adaptaci na trvalý vnitřní zvuk, nikoli nutně o zlepšení obtíží. Výzkum s 45 účastníky bez zjevné ztráty sluchu je omezen malým vzorkem a bude jej třeba ověřit dlouhodobým sledováním pacientů.

Čínští vědci zjistili mikroplasty ve všech 17 vzorcích koronárních, krčních a aortálních tepen odebraných při operacích. V tepnách s tukovými pláty byly naměřené koncentrace zhruba dvojnásobné oproti vzorkům bez těchto změn, což může naznačovat souvislost s kardiovaskulárními nemocemi. Přímou příčinnou vazbu však studie nepotvrdila, protože výsledky mohou ovlivňovat i rozdíly mezi jednotlivými typy tepen. Nejčastěji zachyceným materiálem byl PET, používaný například v lahvích, obalech potravin a textilu. Další výzkum má objasnit cesty, jimiž se mikroplasty dostávají do těla, i jejich možné účinky na cévy a srdce.

Výzkum německých vědců identifikoval devět druhů bakterií, které mohou vysvětlovat nižší výskyt astmatu, senné rýmy a ekzémů u dětí vyrůstajících na farmách. Mikroorganismy pocházejí převážně ze střev krav a ve vzduchu kravínů se vyskytují výrazně častěji než v prachu z dětských matrací. Jejich metabolity zřejmě mírně aktivují receptor AhR, jenž podporuje protizánětlivou imunitní reakci. Studie vychází z pozorování více než tisícovky školáků z jihu Německa, proto zatím neprokazuje přímou příčinu a následek. Výsledky však upřesňují takzvaný farmářský efekt a mohou pomoci při vývoji prevence alergických onemocnění.