zdraví

Vědci zjistili, že u pacientů s idiopatickými střevními záněty mohou buňky střevní výstelky zůstávat zranitelné i v době, kdy jsou příznaky pod kontrolou. Analýza více než 900 biopsií ukázala známky narušeného buněčného odumírání také v tkáni bez zjevného zánětu. Laboratorní modely naznačily, že zánětlivé signály mohou buňky výstelky vést k odlišnému typu smrti, než jaký naznačují vzorky pacientů. U části nemocných, u nichž se později nemoc znovu rozhořela, byly některé buněčné signály výraznější, výsledky jsou však zatím předběžné. Autoři doufají, že budoucí léčba by vedle tlumení zánětu mohla chránit obnovu střevní bariéry.

Observační studie publikovaná v JAMA Neurology naznačuje souvislost mezi užíváním monoklonálních protilátek blokujících CGRP při migréně a asi o 40 % vyšším rizikem samovolného potratu v prvních 20 týdnech těhotenství. Analýza vycházela z údajů o 7 579 těhotenstvích v USA z let 2018 až 2021. Tyto léky mohou ovlivňovat procesy důležité pro prokrvení, uhnízdění embrya a vývoj placenty. Výzkum však neprokazuje příčinný vztah a nezohlednil například závažnost migrény ani jistotu, zda pacientky léčbu skutečně užívaly. Autoři doporučují další výzkum; pacientky plánující těhotenství mají léčbu konzultovat s lékařem.

Studie zveřejněná v časopise PLOS ONE našla u 60 zdravých dospělých z Británie a Belgie statistické souvislosti mezi složením bakterií na jazyku a výsledky kognitivních testů. Vyšší zastoupení bakterie Prevotella histicola se v obou zemích pojilo s rychlejšími reakcemi v některých úlohách, zatímco výsledky u Haemophilus parainfluenzae byly nejednotné. Nejspolehlivějším faktorem výkonu zůstal věk: starší účastníci dosahovali celkově nižšího skóre a reagovali pomaleji. Výzkum nenaznačuje, že změna ústního mikrobiomu zlepší paměť nebo zabrání demenci, protože neprokazuje příčinný vztah. Autoři upozorňují na malý vzorek, rozdíly mezi zeměmi i možné vlivy stravy, spánku a pohybu.

Studie sledující 4 523 Američanů ve věku nad 51 let naznačuje, že lidé s nadváhou či obezitou mohli po rozvoji demence žít déle než osoby s normální hmotností. Ve srovnání s normální hmotností bylo riziko úmrtí nižší o 16 procent u nadváhy, o 27 procent u obezity prvního stupně a o 22 procent u těžší obezity. Autoři zohlednili další zdravotní a sociální faktory a prověřovali i možnost zkreslení kvůli předchozímu úbytku hmotnosti. Výsledek však neznamená, že by pacienti měli přibírat; jde o pozorovanou souvislost, nikoli důkaz příčiny. Jedním z možných vysvětlení jsou větší energetické a nutriční zásoby u lidí, kteří při demenci hůře jedí nebo ztrácejí váhu.

Studie vědců z Univerzity Johnse Hopkinse spojila nižší minerální hustotu obratlů s rychlejším úbytkem kognitivních funkcí a změnami bílé hmoty mozku. Analýza zahrnula 715 lidí, kteří podstoupili vyšetření CT hrudníku, testy paměti a myšlení i následné mozkové skeny. Nižší hustota kostí byla spojena s větším výskytem známek poškození mozkové tkáně a horšími výsledky v oblastech pozornosti, pracovní paměti a plánování. Výzkum neprokazuje, že slabší kosti kognitivní úpadek způsobují; obě potíže mohou mít společné metabolické příčiny, například inzulinovou rezistenci či hormonální změny. Autoři upozorňují, že data z běžných CT vyšetření by jednou mohla pomoci odhalovat osoby se zvýšeným rizikem zhoršování kognice.

Nová studie švédských vědců naznačuje, že metabolit běžného ftalátu DEHP může ovlivňovat řadu buněčných typů v lidské ovariální tkáni. DEHP se používá ke změkčování plastů a může se do těla dostat například z potravin či vody. V laboratorním pokusu na vzorcích od sedmi dárkyň změnila látka MEHP aktivitu genů, buněčnou komunikaci i procesy související s tvorbou energie. Výrazně citlivé se ukázaly gliové buňky, tedy buňky nervového systému ve vaječnících. Autoři upozorňují, že jde o omezený soubor vzorků a výsledky je nutné potvrdit ve větších studiích, přesto podporují obavy z dopadů ftalátů na reprodukční zdraví.

Mezinárodní federace diabetu v roce 2025 oficiálně uznala cukrovku 5. typu, dříve označovanou jako diabetes související s podvýživou. Tato forma se pojí s dlouhodobým nedostatkem živin, který může narušit vývoj slinivky a její schopnost produkovat inzulin. Postihovat může až 25 milionů lidí, zejména v zemích Asie a Afriky s vysokou potravinovou nejistotou. Pacienti bývají často chybně zařazováni mezi jiné typy diabetu, přestože nejsou výrazně inzulinově rezistentní. Nevhodně nastavená inzulinová léčba u nich může zvýšit riziko nebezpečně nízké hladiny cukru v krvi. Federace proto vytváří pracovní skupinu pro diagnostická kritéria, léčebné postupy, výzkumný registr a vzdělávání zdravotníků.

Randomizovaná studie se 108 lidmi ve věku 55 let a více sledovala účinky dvanáctitýdenního silového tréninku při vegetariánské a všežravé stravě. Obě skupiny při cílovém příjmu nejméně 1,2 gramu bílkovin na kilogram hmotnosti denně zlepšily sílu i fyzickou výkonnost podobně. Svalová hmota na rukou a nohou však u všežravců vzrostla výrazně více: v průměru o 0,66 kilogramu oproti 0,38 kilogramu u vegetariánů. U vegetariánů souvisel vyšší příjem bílkovin s větším nárůstem svalů, zatímco u všežravců se tento vztah neprojevil. Autoři upozorňují, že výsledky pocházejí převážně od zdravých, vzdělaných bělochů a nemusí platit pro všechny populace.

Průřezová studie mezi 1 904 lidmi ve čtyřech zemích zjistila, že uživatelé léků ze skupiny GLP-1 častěji uváděli změny nehtů než srovnávací skupina. Odlupování nehtu od nehtového lůžka popsalo 39 % uživatelů oproti 9 % lidí, kteří tyto léky neužívali, přičemž asi polovina uživatelů měla potíže s nehty už před léčbou. Výsledky ukazují souvislost, nikoli prokázanou příčinu, protože vycházejí ze subjektivních hlášení a studie nesledovala pacienty v čase. Není také jasné, jak závažné odlupování bylo ani jaké konkrétní přípravky účastníci užívali. Autoři doporučují potíže s nehty, vlasy či pokožkou hlavy konzultovat s lékařem a léčbu samostatně nevysazovat.

Analýza zdravotních dat více než 64 000 Švédů naznačuje, že důsledné dodržování zdravé severské stravy může během 24 let snížit riziko úmrtí ze všech příčin. Ve srovnání s obecnými výživovými doporučeními vyšel odhad o 4 % nižší, proti žádné dietní změně o 6 % nižší. Jídelníček staví na zelenině, ovoci, celozrnných obilovinách, bobulích, tučných rybách a nenasycených tucích; upřednostňuje například řepkový olej, oves a žito. Studie nebyla dlouhodobou klinickou zkouškou, ale statistickou simulací, takže výsledky bude třeba ověřit dalšími výzkumy. Severská strava může být pro obyvatele severní Evropy dostupnější a zároveň šetrnější ke klimatu než středomořský jídelníček.