zdraví

Studie mezi 1 283 mladými dospělými v USA zjistila, že až 80 procent účastníků spadalo do některého stadia kardiovaskulárně-ledvinně-metabolického syndromu (CKM). Vyšší stupeň tohoto souboru rizik souvisel s častějšími známkami subklinického poškození krčních tepen, které přivádějí krev do mozku. Průměrný věk sledovaných byl 23 let, přesto některé ukazatele tloušťky tepen odpovídaly hodnotám očekávaným u třiatřicetiletých. Výsledky nelze bez výhrad vztáhnout na všechny mladé Američany, protože soubor tvořili hlavně obyvatelé měst ze sociálně znevýhodněného prostředí s nepříznivými návyky v pohybu a stravě. Autoři zdůrazňují, že riziko lze ovlivnit úpravou jídelníčku, pohybem, spánkem a kontrolou hmotnosti, tlaku, cukru a krevních tuků.

Polybromované difenylétery (PBDE), dříve používané jako zpomalovače hoření, zůstávají v evropské půdě, sedimentech, ovzduší i vnitřním prostředí budov navzdory zákazům z počátku tisíciletí. Přehled 181 odborných studií ukazuje, že největší zátěž se soustřeďuje ve městech, průmyslových oblastech, na skládkách a ve vnitřních prostorech. Látky se mohou dále uvolňovat ze starého nábytku, elektroniky, recyklovaných materiálů, odpadních toků a kontaminovaných míst. Některé koncentrace v půdě a ovzduší sice klesají, PBDE však přetrvávají v potravních řetězcích a mohou se vracet do oběhu při recyklaci či renovacích. Studie upozorňuje, že oběhové hospodářství musí zahrnovat důslednou kontrolu starých chemických zátěží.

Americký úřad FDA schválil bemotrizinol (BEMT), první nový účinný filtr do opalovacích krémů za téměř 30 let. Látka, používaná dlouho v Evropě, Asii, Austrálii a Kanadě, má pokrýt i část UVA spektra přibližně mezi 370 a 400 nanometry, kterou dosavadní americké přípravky hůře blokují. UVA záření proniká hluboko do kůže a podílí se na jejím stárnutí i vzniku rakoviny. Bemotrizinol je fotostabilní, má na kůži vydržet déle a díky velké molekule se méně vstřebává do organismu. První výrobky s touto látkou se mají v USA začít prodávat zhruba v září; odborníci nadále doporučují nanášet ochranu každé dvě hodiny.

Rozsáhlý Cochraneův přehled 80 randomizovaných studií s téměř 30 000 kuřáky naznačuje, že regulované nikotinové e-cigarety zvyšují šanci přestat kouřit více než náhradní nikotinová léčba, například náplasti či žvýkačky. Na každých sto lidí připadli zhruba čtyři úspěšní odvykající navíc oproti těmto metodám a dva navíc oproti e-cigaretám bez nikotinu. Závěry se týkají pouze ověřených a regulovaných výrobků, nikoli nelegálních či neschválených zařízení. Autoři zároveň nehodnotili, zda lidé následně přestanou vapovat nebo zda se nestanou závislými na nikotinu jinou cestou. E-cigarety jsou podle dostupných důkazů méně škodlivé než klasické kouření, jejich dlouhodobé zdravotní dopady však dosud nejsou dostatečně prozkoumány.

Probiotické doplňky jsou široce propagovány pro zdraví střev, imunitu i prevenci různých nemocí, přesvědčivé důkazy však podle epidemiologa často chybějí. Řada menších studií má nízkou kvalitu a některé výzkumy byly staženy kvůli problémům s vědeckou integritou. Velké klinické studie většinou nenacházejí významný přínos například u nachlazení, ekzému, infekčních průjmů či předčasně narozených dětí. Účinky navíc mohou záviset na konkrétním kmeni bakterií, dávce a individuálním složení střevního mikrobiomu. Určitý přínos mohou mít specifická probiotika například při průjmu spojeném s antibiotiky, ale plošné každodenní užívání doplňků není podloženo silnými daty. Vhodnější může být pestrá strava s fermentovanými potravinami, jako jsou jogurt, kimči nebo kysané zelí.

Lékaři v experimentálním zákroku odebrali mitochondrie z biopsie stehenního svalu mladé ženy a vstříkli je do obou očí. Pacientka téměř oslepla po krvácení do mozku, které poškodilo zrakové nervy nedostatkem kyslíku. Zákrok nezpůsobil vážné nežádoucí účinky ani nebezpečnou imunitní reakci; krátce po něm se objevily přechodné normální reakce zornic na světlo a aktivita zrakové kůry. Zraková ostrost se však neobnovila a není prokázáno, že změny způsobily právě transplantované mitochondrie. Jde o jediný případ bez kontrolní skupiny, který má především otevřít cestu k dalším klinickým studiím a případně opakovanému podávání mitochondrií.

Vývojová topografická dezorientace (DTD) je celoživotní porucha prostorové orientace, která se objevuje bez poškození mozku či jiné zjevné neurologické příčiny. Lidé s DTD obvykle poznávají známé budovy a orientační body, ale nedokážou si dobře vytvářet mentální mapu vztahů mezi místy. Proto mohou zvládat naučenou trasu, avšak ztratit se při objížďce, změně vstupu nebo po chybném odbočení, v těžkých případech i ve vlastním domě. Výzkumy spojují obtíže hlavně s kvalitou kognitivních map, nikoli se schopností rozpoznat orientační body. Porucha může omezovat samostatný pohyb i ovlivnit studijní a pracovní rozhodování; lidé často spoléhají na pevné trasy, pomoc okolí či GPS. Dosud však neexistuje jednotný diagnostický nástroj ani zcela sjednocená kritéria.

Studie založená na datech 64 761 Britů zkoumala důsledky válečného přídělového systému cukru pro děti narozené kolem roku 1953. Lidé, kteří byli omezení cukrem během prvních tisíce dnů života, měli v dospělosti nižší výskyt několika druhů rakoviny, nejvýrazněji jaterní. Výzkumníci u nich také zaznamenali delší telomery, což může odpovídat pomalejšímu biologickému stárnutí. Účastníci vystavení přídělům si navíc i po desetiletích častěji udržovali jídelníček s menším množstvím cukru a pestřejší stravou. Jde o observační studii, takže nelze s jistotou oddělit všechny vlivy, výsledky však podporují význam nízkého příjmu cukru v raném vývoji.

Studie publikovaná v časopise The Lancet ukázala, že upadacitinib může u části lidí s vitiligem obnovit ztracenou pigmentaci. Po 48 týdnech dosáhlo výrazného návratu barvy v obličeji 23 až 25 procent léčených pacientů, oproti 6 až 7 procentům ve skupině s placebem. Lék tlumí imunitní reakci, která napadá pigmentové buňky, a jako tableta může usnadnit léčbu rozsáhlých či hůře dostupných míst. V Evropské unii je schválen pro vybrané pacienty od 12 let, nese však i rizika včetně infekcí, akné či pásového oparu. Dlouhodobá účinnost a bezpečnost, včetně přetrvání pigmentace po ukončení léčby, zatím vyžadují další sledování.

Výzkum na myších ukázal, že po infarktu se drobné srdeční kapiláry mohou přestavovat na cévy podobné tepnám a obcházet tak ucpané koronární řečiště. Tento přirozený mechanismus zlepšuje přívod krve k poškozené části srdce, dosud však nebyl takto podrobně popsán. Vědci zjistili, že krátkodobé podání růstového proteinu VEGF-A tvorbu těchto náhradních cest podpořilo. Ošetřené myši měly lepší prokrvení, menší jizvy a lepší srdeční funkci. Zjištění zatím nelze přímo vztáhnout na lidi, ale může otevřít cestu k léčbě, která po infarktu omezí trvalé poškození srdce.