prevence

Světová zdravotnická organizace vydala aktualizovaná doporučení pro prevenci či oddálení demence. Navazuje na analýzu zveřejněnou v roce 2024, podle níž lze na populační úrovni spojit až 45 procent případů se 14 ovlivnitelnými rizikovými faktory; nejde však o zaručené snížení rizika u jednotlivce. WHO doporučuje pohyb, společenskou aktivitu, nekouření, omezení alkoholu, zdravou stravu a kontrolu tlaku, cholesterolu, cukru v krvi i hmotnosti. Důležité je také řešit ztrátu sluchu a pokud možno omezovat expozici znečištěnému ovzduší. Organizace naopak nedoporučuje užívat vitaminy B a E, omega-3 ani multivitaminy výhradně kvůli prevenci demence bez prokázaného nedostatku živin.

Studie Stanfordovy univerzity spojila xantelasmata, tedy žlutavé tukové usazeniny v okolí očí, s vyšším výskytem infarktu, cévní mozkové příhody a přechodné ischemické ataky. Výzkumníci porovnali téměř 18 tisíc lidí s tímto nálezem se stejně početnou kontrolní skupinou. Během prvního roku prodělalo infarkt 1 procento pacientů s xantelasmaty oproti 0,35 procenta kontrol; vyšší byl i podíl mrtvic. Skvrny samy o sobě zdravotní příhody nezpůsobují, mohou však signalizovat dosud neodhalené či nedostatečně léčené kardiovaskulární rizikové faktory. Autoři doporučují u těchto pacientů včasné vyšetření a prevenci včetně úpravy životního stylu, kontroly tlaku a případné léčby vysokých tuků v krvi.

Přehledová studie upozorňuje, že gynekologická a reprodukční anamnéza může odhalit zvýšené kardiovaskulární riziko dlouho před infarktem či mrtvicí. S vyšší pravděpodobností srdečních a cévních onemocnění souvisejí například preeklampsie, těhotenská cukrovka, předčasný porod, syndrom polycystických ovarií, endometrióza, migréna s aurou i časná menopauza. Francouzské programy, které spojily gynekologickou péči s kontrolou srdce, odhalily u mnoha žen dosud nepoznaný vysoký tlak, cukrovku či poruchy tukového metabolismu. Autoři proto doporučují využít gynekologické návštěvy, zejména v období perimenopauzy a menopauzy, k systematičtější prevenci kardiovaskulárních nemocí.

Studie sledující 12 409 lidí po dobu mediánově 26 let spojila dobrou cévní kondici ve věku 45 až 65 let s delším životem bez demence. Normální krevní tlak, absence diabetu a nekouření byly dohromady spojeny až s 12,6 roku navíc bez onemocnění oproti lidem se všemi třemi rizikovými faktory. Rizikové faktory zároveň souvisely s dřívějším úmrtím, nikoli jen s dřívějším rozvojem demence. Výsledky neprokazují přímou příčinu, podporují však význam prevence a péče o cévní zdraví ve středním věku. Autoři zohlednili mimo jiné věk, pohlaví, pohybovou aktivitu a genetické riziko spojené s genem APOE4.

Dlouhodobá studie sledovala více než tisíc lidí s předdiabetem a zjistila, že zdravý životní styl může výrazně snížit riziko vzniku chronických nemocí. Skupina, která se zaměřila na dietu a cvičení, měla o 21 % nižší riziko rozvoje multimorbidity ve srovnání s placebem. Studie ukázala, že úprava životního stylu nejen brání rozvoji diabetu, ale i jiných chronických onemocnění, jako je srdeční selhání nebo demence. Výsledky zdůrazňují důležitost zdravé stravy a pravidelné fyzické aktivity pro kvalitní stárnutí. Přesto 85 % účastníků studie během sledovaného období vyvinulo alespoň dvě chronická onemocnění.

Rakovina jater je jedním z nejrychleji rostoucích důvodů úmrtí na rakovinu ve Velké Británii a třetí nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu na světě. Každý rok v Británii na tuto nemoc zemře více než 6 000 lidí. Hlavními příčinami jsou faktory, které lze změnit, jako je obezita, cukrovka 2. typu a nadměrná konzumace alkoholu. Až 60 % případů primární rakoviny jater může být preventovatelných úpravou životního stylu. Zvyšující se povědomí a změny vládní politiky jsou klíčové k redukci případů rakoviny jater. Stigmatizace a nedostatek informovanosti komplikují prevenci a včasné odhalení nemoci.

Křehkost je považována za významný ukazatel hospitalizace, invalidity a úmrtí u starších dospělých. Tento stav lze ale často zlepšit či předejít pomocí běžných aktivit, jako je pravidelný pohyb, vhodná strava a sociální interakce. Studie ukazují, že křehkost není vždy trvalá a lidé se mohou zlepšovat na škále od robustnosti až po těžkou křehkost. Zásadní je včasné rozpoznání příznaků, jako je úbytek energie či nechtěné hubnutí, které dávají prostor pro intervence. Cvičení, strava a kognitivní aktivity mohou zpomalit nebo zvrátit zhoršování stavu.

Podle analýzy WHO je více než třetina případů rakoviny globálně preventabilní. Kouření tabáku a konzumace alkoholu jsou nejvýznamnějšími faktory, které přispívají k téměř polovině těchto případů. Kouření je spojeno s 15 % všech případů rakoviny, zatímco alkohol se podílí na 3,2 % nových diagnóz. Znečištění ovzduší a infekční agens rovněž hrají roli v rozvoji rakovin. Výzkum podtrhuje potřebu politického závazku k prevenci rakoviny a zaměřuje se na specifické rizikové faktory různých populací.

Alzheimerova choroba, neurodegenerativní onemocnění, může mít příznaky již mnoho let před diagnózou. Podle nové studie kombinace krevních biomarkerů a subjektivních paměťových potíží může ukázat na riziko Alzheimera již u čtyřicátníků. Protein pTau181 byl spojen se subjektivními problémy s pamětí a myšlením u jedinců ve věku 45 let. Zatímco léky na Alzheimerovu chorobu zpomalují progresi, důležitá je včasná diagnóza pro účinnou prevenci. Výzkum naznačuje, že zvýšená pozornost na paměťové problémy by mohla pomoci identifikovat riziko dokonce před zřetelnými symptomy na mozkových skenech.

Asi 40 % dospělých po celém světě trpí osteopenií, ztrátou minerální hustoty kostí. Tento stav je velmi častý, především u žen po menopauze a starších dospělých. Osteopenie obvykle nezpůsobuje příznaky a je často nerozpoznána, dokud nedojde k fraktuře nebo vyšetření kostní denzity. Rizikové faktory zahrnují věk, menopauzu a životní styl, jako je kouření nebo nedostatečná fyzická aktivita. Včasná detekce a životní změny mohou snížit riziko fraktur a přechodu k osteoporóze.