Měsíc

Zrnka krystalů v meteoritu naznačují, že před 3,5 miliardami let došlo k významnému dopadu na Měsíc. Baddeleyitové minerály nalezené ve vzorku ukazují, že šlo o událost s extrémní teplotou. Tento objev doplňuje důkazy z jiných těles Sluneční soustavy, které naznačují prodloužené období intenzivních dopadů kolem té doby. Je možné, že tyto události ovlivnily formování raných životních podmínek na Zemi. Výzkum poskytuje nový pohled na významný čas v historii Sluneční soustavy.

Astrofyzik Brian C. Lacki navrhuje hledat stopy zaniklých civilizací právě v naší sluneční soustavě, konkrétně v měsíčním prachu. Namísto aktivních signálů, jako jsou rádiové vlny, by bylo efektivnější nacházet pasivní technosignatury, tedy relikty, které nevyžadují údržbu. Měsíc by mohl uchovat částice zaniklých megastruktur, vzniklé rozdrcením na mikroskopický prach, který se odtud může dostávat do galaxie. Výzkum měsíčního prachu by mohl přinést nové důkazy o existenci těchto technosignatur.

Příští týden dojde k jedinečné nebeské události, kdy Měsíc zakryje planetu Venuši během dne. Tento jev je považován za jeden z nejvýznamnějších pro pozorování oblohy v roce 2026. Zajímavé je, že Měsíc a Venuše, nejjasnější tělesa na nebi po Slunci, se setkají za denního světla. Událost nastane 17. června a bude viditelná po celém území Spojených států, severního Mexika a jižní Kanady. Pro pozorovatele to bude příležitost vidět Venuši za denního světla, což vyžaduje trpělivost a dobré podmínky na obloze.

Na konci května nastane vzácný úkaz modrého mikroměsíce, který se nebude opakovat dříve než v roce 2053. Tento jev zahrnuje druhý úplněk v měsíci a dosahuje ho Měsíc na nejvzdálenějším bodě své orbitální dráhy vůči Zemi. Modrý mikroměsíc je zároveň nejmenším a nejvzdálenějším úplňkem letošního roku a je pozorovatelný při východu na východním horizontu oproti západu slunce. Tento přírodní jev, vznikající díky neúplné souhry délky lunárního a kalendářního měsíce, je doprovázen zajímavými astronomickými fakty, jako je syzygie. Příležitosti sledovat tuto kombinaci modrého úplňku a mikroměsíce jsou vzácné, proto stojí za to si ji nenechat ujít.

NASA začala s fází první výstavby základny na Měsíci a zadala kontrakty za stovky milionů dolarů čtyřem americkým firmám. Blue Origin od Jeffa Bezose má dodat landery, které dopraví lunární vozidla na povrch. Firefly Aerospace bude zodpovědná za první dodávky dronů. Cílem je vyslat tyto zařízení na měsíc před příletem astronautů v rámci mise Artemis, která je plánována na rok 2028. Další fáze zahrnuje budování trvalé infrastruktury včetně energetické sítě, která by měla být hotová během 2030 let. Základna má podporovat nejen vědecký výzkum, ale i rozvoj lunární ekonomiky a připravit cestu pro expedici na Mars.

Čína úspěšně vypustila vesmírnou loď Shenzhou-23, která se bez problémů připojila ke stanici Tiangong. Tato mise je součástí ambiciózního plánu Pekingu vyslat lidi na Měsíc do roku 2030. Jeden z astronautů stráví na stanici celý rok, což představuje důležitý krok v přípravách na lunární mise a budoucí mise na Mars. Na palubě se poprvé účastní také astronaut z Hongkongu. Mise má také za cíl zkoumat účinky dlouhodobého pobytu ve stavu mikrogravitace na lidské zdraví. Jedním z cílů Číny je do roku 2035 vybudovat první etapu mezinárodní lunární vědecké základny.

Padesát let po misi Apollo 17 vědci stále neznají přesný původ Měsíce. Panuje shoda, že jej způsobil impaktor Theia, který narazil do Země před 4,51 miliardami let. Nejnovější modely naznačují, že větší impaktor by mohl vysvětlit chemickou podobnost měsíčních a zemských hornin. Po nárazu by Měsíc byl žhavým magmatem, ze kterého se mineralizovaly horniny. Vzorky přinášené kosmonauty z Apolla pomáhají vědcům rekonstruovat geologickou evoluci. I přes pokroky zůstává mnoho otázek ohledně složení a původu Měsíce.

NASA plánuje testovat hořlavost materiálů na povrchu Měsíce, kde chování plamene může být výrazně odlišné od Země. Test, nazývaný FM2, bude probíhat prostřednictvím mise Commercial Lunar Payload Service a poskytne klíčová data pro pochopení plamene v měsíční gravitaci. Výzkum je důležitý pro budoucí lunární mise, aby se zabránilo potenciálně nebezpečným požárům ve vesmírných habitacech. Údaje získané z této mise by mohly přinést zásadní poznatky pro aktualizaci stávajících bezpečnostních standardů NASA. Díky tomuto experimentu budou výzkumníci schopni lépe předvídat chování ohně v prostředích mimo Zemi.

Na jaře 2024 došlo na Měsíci k významnému nárazu, který vytvořil obří kráter o průměru 225 metrů. Tento jedinečný jev nastává na měsíčním povrchu přibližně jednou za 139 let. Díky NASA a jejich Lunar Reconnaissance Orbiter se mohli vědci podrobně zabývat následky této události, porovnáním snímků pořízených před a po dopadu. Kráter má trychtýřovitý tvar s hloubkou 43 metrů a kolem jeho okraje leží mohutné bloky vyvržených hornin. Tento objev přináší cenná data, která pomohou lépe pochopit procesy formování kráterů.

Astronauti mise Artemis II se po více než půl století vrátili z rekordního letu kolem Měsíce. Posádka čtyřčlenné mise, která zahrnovala i Kanaďana Jeremyho Hansena, přistála bezpečně v Tichém oceánu. Během letu astronauti odhalili pohledy na odvrácenou stranu Měsíce a zažili úplné zatmění Slunce. Přistání kapsle Integrity sledovala napjatá mise Control kvůli plazmatu a výpadku komunikace. Tato mise je považována za první krok k trvalé základně na Měsíci, i když potkala technické problémy, včetně poruchy toalety.