zdraví

V Itálii byl potvrzen první evropský případ lidské infekce virem ptačí chřipky H9N2. Pacientem je chlapec s chronickými zdravotními problémy, který se do Evropy vrátil z Afriky. Vzhledem k nízké patogenitě viru H9N2 a absenci širokého rizika pro lidi zůstává podle virologů ohrožení veřejného zdraví minimální. Přesto úřady sledují kontakty nakaženého, aby zabránily dalšímu přenosu. H9N2 je zřídka schopný infikovat lidi a obvykle se přenáší přímým kontaktem s drůbeží.

Podle rozsáhlé studie je vaping spojen s rizikem vzniku rakoviny plic a ústní dutiny. Studie analyzovala více než 100 vědeckých prací, které zkoumaly vliv chemických látek v e-cigaretách na lidské buňky a organismy. Výsledky varují před opakováním chyb z minulosti, jako bylo podceňování rizik kouření cigaret. Přestože vaping pomáhá některým lidem při odvykání kouření, může také zvýšit riziko závislosti na nikotinu mezi mladými lidmi, kteří předtím nekouřili. Důraz je kladen na potřebu přísnějších regulací, aby se minimalizovala zdravotní rizika spojená s vapingem.

Vědci objevili kombinaci léků, která by mohla výrazně zlepšit účinnost hubnutí u starších žen. Studie ukázala, že ženy užívající tirzepatid spolu s menopauzální hormonální terapií zhubly o 35 % více než ty, které hormonální terapii neužívaly. Výzkum zahrnoval 120 žen, z nichž některé používaly pouze tirzepatid, zatímco jiné kombinovaly lék s hormonální terapií. Výsledky naznačují, že kombinace může podpořit ztrátu váhy a lepší zdraví, což potvrzuje, že další studie jsou nezbytné k pochopení interakce mezi GLP-1 léky a hormonální terapií.

Studie z Univerzity v Sydney ukázala, že malé úpravy spánku, stravy a fyzické aktivity mohou vést ke snížení rizika infarktu, mrtvice a srdečního selhání. Zvýšení denního spánku o 11 minut, přidání 4,5 minut mírné až intenzivní fyzické aktivity a konzumace čtvrt šálku více zeleniny denně může snížit riziko o 10 procent během osmi let. Kombinace těchto změn je považována za dosažitelnější než zásadní změny v jednom chování. Studie zdůrazňuje důležitost integrace drobných změn do dennodenního života pro zlepšení kardiovaskulárního zdraví. Výzkum také ukazuje, jak různé zdravé návyky mohou spolupracovat na snížení rizika onemocnění.

Astronaut Mike Fincke zažil během pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici zdravotní potíže, když náhle ztratil schopnost mluvit. Příhoda nastala 7. ledna při večeři, přičemž jeho spolupracovníci okamžitě přivolali lékařskou pomoc. Stav trval přibližně 20 minut a Fincke se poté cítil dobře, přičemž lékaři vyloučili infarkt a možnosti zůstávají otevřené. Tato událost vedla k předčasnému návratu posádky na Zemi. NASA nyní zkoumá zdravotní záznamy dalších astronautů, aby zjistila, zda na oběžné dráze nedošlo k podobným situacím.

Nedávná studie provedená v King's College London zjistila, že denní příjem proteinových a prebiotických doplňků může zlepšit kognitivní funkce u osob starších 60 let. Účastníci studie, dvojčata, dostávali buď prebiotika jako inulin a FOS, nebo placebo. Tato prebiotika ukázala zlepšení paměti a změny ve složení střevní flóry, konkrétně zvýšení prospěšných bakterií Bifidobacterium. Výsledky studie naznačují potenciál pro zlepšení zdraví mozku a paměti se stárnutím populace. Důležitost gut-brain osy pro kognitivní zdraví se stále více potvrzuje.

Kolagenové doplňky patří mezi nejprodávanější produkty v oblasti wellness, avšak otázkou je jejich účinnost. Nová rozsáhlá recenze zahrnující 113 klinických studií naznačuje, že mohou mít pozitivní dopad na zdraví svalů, kloubů i pokožky. Výsledky ukázaly mírné zlepšení svalové zdraví a snížení bolestí při osteoartróze. Přestože je účinek na pružnost a hydrataci pokožky nejasný, pravidelné užívání kolagenu může být prospěšné. Kvalita výzkumu je však různorodá, což komplikuje závěry. Kolagenové doplňky se liší původem a zpracováním, což ovlivňuje absorpci v těle.

Společné soužití s partnerem znamená sdílení nejen domácnosti, ale i mikroorganismů. Páry sdílejí až 30 % střevních bakterií a 38 % ústního mikrobiomu, což může mít vliv na zdraví. Vyšší rozmanitost bakterií je spojována s nižším rizikem některých nemocí. Nicméně některé sdílené bakterie mohou mít i negativní dopady na zdraví, například bakterie Neisseria. Výzkumy ukazují, že i pokožka partnerů má podobný mikrobiom, což je dáno blízkým kontaktem a působením prostředí. Rozdělení bakterií není vždy škodlivé a může být prospěšné.

Studie z roku 2024 naznačuje, že lidé s krevní skupinou B mají o 28 % vyšší riziko vzniku diabetu 2. typu než ti s jinými krevními skupinami. Toto riziko, i když není zcela dominantní, je jediné s dostatečně silnými důkazy mezi více než 270 zkoumanými vazbami mezi krevními skupinami a zdravotními výsledky. Krevní typ ovlivňuje přítomnost antigenů na červených krvinkách, což může zvyšovat zranitelnost vůči některým nemocem. Studie však neodhalila, co konkrétně tuto zvýšenou pravděpodobnost způsobuje. Upozorňuje na potřebu dalšího výzkumu o vztahu mezi krevními skupinami a nemocemi.

Japonští vědci zjistili, že klonování myší má své hranice – po 58 generacích se začaly projevovat genetické mutace. Australští výzkumníci objevili, že spermie mají potíže najít cestu k vajíčku v mikrogravitaci, což může ovlivnit budoucí cesty do vesmíru. Studie také naznačuje, že vývoj člověka ovlivňuje více kultura a technologie než přírodní prostředí. CERN poprvé úspěšně přepravil antimetrii na nákladním vozidle, což představuje významný krok v oblasti fyziky. V rámci klinického testu nový lék na rakovinu prostaty ukázal schopnost zmenšovat nádory a snižovat hladiny PSA.