výzkum

Vědci díky úplnějším genomovým referencím a technologii dlouhého čtení DNA zmapovali výskyt takzvaných nekanonických struktur DNA u lidí a šesti druhů lidoopů. Tyto útvary, mezi něž patří například vlasenkové smyčky, G-kvadruplexy či Z-DNA, se od běžné dvojité šroubovice liší tvarem. V lidském genomu se často objevují v opakovaných úsecích satelitní DNA, které souvisejí s organizací a stabilitou chromozomů. Alternativní formy mohou ovlivňovat replikaci, regulaci genů i metylaci DNA; podle některých poznatků se podílejí na evoluci, ale mohou také zvyšovat genomovou nestabilitu a souviset s nemocemi. Studie má pomoci objasnit funkci těchto dosud méně prozkoumaných struktur a jejich význam pro lidské zdraví.

Japonští vědci zkoumali, zda lze ochránit protein HGF, který spouští opravu svalů a ve vyšším věku bývá poškozován nitrací. Testovali dvě antioxidační sloučeniny se třemi atomy síry; výrazněji uspěla kyselina lipoová trisulfidová (LASSS). V laboratorních pokusech omezila poškození HGF a při vyšší koncentraci zlepšila jeho vazbu na receptor buněk potřebných pro regeneraci. U myší s úbytkem svalů spojeným s nečinností rovněž snížila nitraci. Zjištění je zatím předběžné a nelze je vztahovat na lidi bez dalších studií, zejména u starších jedinců a při dlouhodobém podávání.

Brazilští sociální psychologové zkoumali odpovědi 5 117 lidí na dotazník mapující neobvyklé prožitky, například pocit přítomnosti, vize, slyšení hlasů či zážitky mimo tělo. Většina respondentů uváděla, že tyto zkušenosti nastaly při plném vědomí, často trvaly jen krátce a zpravidla se opakovaly dvakrát až třikrát. Mnozí je nepovažovali za důsledek působení konkrétní bytosti a vysvětlovali je náhodou, část v nich však spatřovala znamení nebo zprávu. Téměř polovina lidí popsala během zážitku pocity radosti či pohody a asi polovina hodnotila jeho pozdější dopad na život kladně. Autoři zdůrazňují, že podobné prožitky samy o sobě nemusí znamenat duševní potíže, ale při narušování každodenního života doporučují vyhledat odbornou pomoc.

Skupina 37 výzkumníků navrhuje nahradit tradiční vědecké články formátem Agent-Native Research Artifact, který by byl lépe zpracovatelný autonomními systémy umělé inteligence. Podle spoluautorky Jiachen Liuové dnešní publikace ztrácejí podstatnou část poznatků z výzkumného procesu, včetně neúspěšných pokusů, rozhodnutí a technických detailů nutných k reprodukci výsledků. Navržený systém má průběh práce automaticky zaznamenávat prostřednictvím AI a případně jej převádět do běžného článku v PDF. Kontrolu výstupů AI by podle návrhu neměli zajišťovat jen lidé či další jazykové modely, ale formální a neurosymbolické metody umožňující matematicky ověřovat vědecká tvrzení. Kritici však mohou namítat, že větší autonomie AI oslabí lidskou kontrolu i přípravu budoucích vědců.

Analýza téměř 400 tisíc dospělých Američanů testovaných v letech 2006 až 2018 našla známky takzvaného obráceného Flynnova efektu, tedy poklesu některých výsledků v kognitivních testech. Zhoršovaly se zejména úlohy zaměřené na abstraktní a logické uvažování, přičemž nejvýraznější propad se objevil u lidí ve věku 18 až 22 let a u méně vzdělaných respondentů. Verbální schopnosti se měnily jen nepatrně, zatímco prostorová představivost měřená mentálním otáčením trojrozměrných objektů se zlepšila. Studie nedokáže určit příčinu změn, protože porovnává různé skupiny lidí v čase, nikoli tytéž jednotlivce. Autoři proto varují před jednoduchým závěrem o celkovém úpadku inteligence a poukazují na rozdílný vývoj jednotlivých schopností.

Tým z Čínské univerzity vědy a techniky vytvořil kvantové provázání mezi dvěma atomovými kvantovými paměťmi vzdálenými 420 kilometrů optického vlákna. Dosavadní rekord v provázání hmotných systémů prostřednictvím vláken překonal více než čtyřnásobně. Paměti tvořily laserem chlazené oblaky atomů rubidia, jejichž fotony byly převedeny na telekomunikační vlnové délky s nižšími ztrátami. Výzkumníci zároveň stabilizovali rušivé vlivy, například teplotní změny a vibrace, a využili schéma vyžadující přežití jediného fotonu. Ve vzdálenostech nad 320 kilometrů systém dosáhl vyšší úspěšnosti než přímý přenos kvantového provázání bez pamětí, což podporuje vývoj kvantových sítí a opakovačů.

Nová studie spojuje závažnost misofonie se synchronizací přední insuly a částí mozkové sítě významnosti, které zpracovávají zvukové podněty a plánování pohybu. Misofonie vyvolává silné negativní reakce například na žvýkání či popotahování a podle autorů se projevuje spíše na plynulém spektru než jako jasně oddělená diagnóza. Zjištěné mozkové vzorce se výrazně nepřekrývaly se vzorci spojovanými s úzkostí, depresí nebo autismem. Výsledky vycházejí z analýzy klidových fMRI snímků 162 dospělých a odhadů závažnosti z jiného souboru 777 lidí, takže je bude potřeba ověřit u osob s přímo zjištěnou misofonií.

Výzkum s 119 dobrovolníky ukázal, že přitažlivost člověka pro komáry není univerzální: různé druhy si vybírají odlišné skupiny lidí. Vědci testovali komáry Aedes aegypti, Aedes albopictus a Culex quinquefasciatus v olfaktometru, kde reagovali na pachy z paží účastníků. Rozhodující roli mohou hrát těkavé látky vznikající na kůži i složení kožního mikrobiomu. U lidí, kteří silně přitahovali všechny tři zkoumané druhy, se opakovaně objevily tři bakteriální taxony včetně Staphylococcus epidermidis. Poznatky by mohly pomoci vyvinout účinnější repelenty nebo postupy, které sníží lidskou přitažlivost pro komáry přenášející nemoci.

Studie zveřejněná v časopise Nature naznačuje, že stav brzlíku zůstává důležitý i v dospělosti, přestože se tento orgán s věkem zmenšuje. Vědci analyzovali údaje více než 27 000 lidí a pomocí umělé inteligence hodnotili zdravotní stav brzlíku na CT snímcích. Lidé s lepším stavem brzlíku měli v pozorovaných souborech nižší riziko úmrtí, rakoviny plic i úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Zdravější brzlík byl také spojen s lepší odpovědí na imunoterapii u několika druhů nádorů. Výsledky ukazují souvislosti, nikoli přímou příčinu; potvrdit je musí další výzkum. Horší stav orgánu byl spjat například s kouřením, obezitou a chronickým zánětem.

Nová studie naznačuje, že v pevném vnitřním jádru Země může být rozšířen superionický vodík, který se za extrémního tlaku a teploty pohybuje krystalickou mřížkou železa podobně jako kapalina a vede elektrický proud. Výpočty porovnaly dvě struktury slitin železa a vodíku a jako pravděpodobnější pro podmínky vnitřního jádra označily hexagonálně uspořádanou fázi. Koncentrace vodíku by podle modelu klesala od rozhraní s vnějším jádrem směrem ke středu planety. Přesun vodíku mezi jádry by mohl přispívat k chemickému vztlaku, jenž je jedním ze zdrojů energie pro zemské magnetické pole. Autoři upozorňují, že pro přesnější popis bude nutné zohlednit i další lehké prvky, například kyslík a uhlík.