výzkum

Výzkumníci z MIT odhalili skryté atomové vzory v kovových slitinách, které lze využít k vylepšení jejich vlastností. Během zpracování kovů se tyto vzory udržují navzdory intenzivním deformacím. Nové simulace ukázaly nečekané chemické uspořádání a odhalily, že atomy se přesouvají s určitou předvídatelností. Tyto vzory ovlivňují pevnost, odolnost a další vlastnosti materiálů. Tento objev nabízí nové možnosti pro úpravu vlastností kovů v průmyslu.

V černobylské vyloučené zóně byly spatřeny jasně modré psy, pravděpodobně kvůli chemikáliím. Japonský výzkum naznačuje, že šedé vlasy mohou být obranným mechanismem těla proti rakovině díky odstranění poškozených buněk. Vědci vytvořili paměť počítače z hlívy shiitake, jejíž výkon je srovnatelný s tradičními křemíkovými čipy. Kreativní aktivity jako tanec či hudba pomáhají snižovat biologický věk mozku. Dlouhé procházky mohou mít významné přínosy pro zdraví srdce.

Výzkum z Virginia Tech zjistil, že ultra-zpracované maso a sladké nápoje jsou nejškodlivější pro zdraví mozku. Osoby konzumující tyto potraviny mají vyšší riziko kognitivních poruch, včetně demence a Alzheimerovy choroby. Studie sledovala zdraví 4 750 Američanů starších 55 let v období sedmi let. Zjistilo se, že denní konzumace těchto potravin výrazně zvyšuje riziko mentálních problémů. Konzumace ultra-zpracovaných nápojů zvyšuje riziko o 6 %, zatímco maso o 17 %. Studie doporučuje jednoduché změny stravy k ochraně mozku, jako je omezení konzumace těchto potravin.

Nová studie s více než 33 000 účastníky z UK Biobank ukazuje, že způsob, jak rozdělit denní kroky, může ovlivnit zdravotní výsledky. Lidé, kteří chodili delší úseky v rozmezí 10 až 15 minut, měli nižší riziko úmrtí a kardiovaskulárních událostí než ti, kteří kroky rozdělili na kratší úseky. Důležitou roli hraje nejen počet kroků, ale také délka a kontinuita chůze. Studie naznačuje, že delší nepřerušená chůze může zlepšovat průtok krve a citlivost na inzulín, i když je třeba dalšího výzkumu. Přesto ukazuje na potenciální přínosy pro kardiovaskulární zdraví, zejména u těch, kteří jsou fyzicky málo aktivní.

Starověký římský beton, který dodnes zdobí stavby jako Pantheon, vděčí za svou odolnost nejen svým známým ingrediencím, jako je sopečný popel a vápenec, ale také unikátní metodě přípravy. Výzkum z roku 2023 vedený MIT ukázal, že Římané pravděpodobně používali tzv. 'horkou směs', při níž se nehasené vápno míchalo při vysokých teplotách s pozzolanem a vodou. Tento postup nejenže zrychloval tuhnutí betonu, ale dával mu i schopnosti samoopravy. Když se tvoří praskliny, reakce mezi vodou a vápníkem tuto prasklinu zacelí. Vědci doufají, že tyto objevy pomohou vytvořit udržitelnější betonové směsi pro moderní využití.

Studie z roku 2023 naznačila, že užívání prášků na spaní může pomoci snížit hromadění toxických proteinů spojených s Alzheimerovou chorobou. Výzkum ukázal, že lidé užívající suvorexant, běžně používaný při nespavosti, měli menší nárůst amyloid-beta a tau proteinů. Přestože studie zahrnula pouze malou skupinu zdravých dospělých, naznačuje souvislost mezi spánkem a Alzheimerovou chorobou. Odborníci varují, že užívání prášků na spaní jako preventivního opatření proti Alzheimerově chorobě je předčasné. Souvisí to s tím, že příčiny Alzheimerovy choroby jsou stále předmětem zkoumání.

Vědci zkonstruovali pracovní memrystory z mycelia hub šiitake, což by mohlo být levnou alternativou k současným paměťovým systémům. Memristory, které 'pamatují' své elektrické stavy, byly vytvořeny z robustního mycelia, což proměňuje jejich výkon v potenciálně ekologickou a nákladově efektivní variantu. Experiment ukázal slibné výsledky, kdy rychlost přepínání dosahovala přibližně 5 850 přepnutí za sekundu. Přestože je využití této technologie zatím v počátcích, představuje zajímavou možnost pro budoucí vývoj biologicky rozložitelných komponentů. Tato průkopnická práce by mohla otevřít cestu k udržitelnějšímu vývoji počítačových čipů.

Vědci identifikovali signály krevních proteinů, které mohou naznačit roztroušenou sklerózu až sedm let před objevením příznaků. Tato zjištění nabízejí příležitosti pro včasnější léčbu a hlubší pochopení vývoje nemoci. Studie z Kalifornské univerzity v San Franciscu zjistila nárůst hladin specifických proteinů, jako je myelin oligodendrocytový glykoprotein, mnoho let před klinickými projevy. Tato zjištění naznačují, že nemoc napadá ochranné vrstvy nervového systému dlouho před objevením viditelných příznaků. Výzkum by mohl vést k vytvoření krevních testů pro včasnou identifikaci MS a poskytnout nové náhledy na možná rizika a prevenci.

Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley zjistili, že kombinace dvou léčeb, oxytocinu a inhibitoru Alk5, prodlužuje život samců myší až o 73 %. Tento efekt nebyl pozorován u samic, což ukazuje na rozdíly v biologických mechanismech stárnutí mezi pohlavími. Samci myší nejenže žili déle, ale prokazovali také zlepšení v oblasti fyzické výkonnosti, krevních bílkovin a krátkodobé paměti. Budoucí výzkumy by měly prozkoumat efekt této léčby na samice při mladším věku. Tato relativně bezpečná léčba by mohla být krokem k vývoji terapií proti stárnutí, ale její aplikace na lidi by vyžadovala další zkoumání možných vedlejších účinků.

V mozku 40 milionů Američanů žije parazit Toxoplasma gondii, aniž by o tom mnozí věděli. Tento parazit je obvykle neškodný, ale může být nebezpečný pro jedince s oslabenou imunitou. Nový objev odhalil, že deaktivace jednoho proteinu může parazita zabít. Tento protein, TgAP2X-7, je klíčový pro schopnost parazita infikovat hostitele a množit se. Výzkum ukázal, že bez tohoto proteinu parazit nedokáže přežít. Objev může vést k vývoji nových léčebných možností, které neohrozí zdraví pacientů.