výzkum

Meditace může zásadně změnit mozkovou aktivitu a zvýšit nervová spojení, podle nové studie vedené Annalisou Pascarellou. Výzkum ukázal, že meditace může pomoci dosáhnout stavu známého jako 'mozková kritičnost', kde jsou nervová spojení v optimální rovnováze pro mentální flexibilitu. Výzkum použitím magnetoencefalografie zjistil rozdíly mezi technikami meditace Samatha a Vipassana. Samatha vedla k hluboké koncentrační stabilitě, zatímco Vipassana přiblížila mnichy k mozkové kritičnosti. Přestože meditace může zvyšovat vnitřní soustředění, existují zprávy o jejích negativních účincích jako úzkost nebo deprese, jež jsou málokdy uváděny.

Nová analýza WHO odhalila, že 38 % případů rakoviny je spojeno s preventabilními faktory, přičemž kouření a alkohol patří mezi hlavní příčiny. Studie ukázala, že transplantace stolice od mladých myší může zlepšit zdraví střev starších myší. NASA odložila misi Artemis II na březen kvůli úniku paliva. Klinické zkoušky pilulky enlicitide snížily hladinu cholesterolu až o 60 %. Objev bakterie uvnitř ledvinových kamenů naznačuje jejich možnou roli při tvorbě kamenů.

Nedávná studie tvrdila, že les smrků ztepilých synchronizoval své elektrické signály před částečným zatměním Slunce, což vyvolalo senzaci. Nová hypotéza vědců z Ben-Gurionovy univerzity v Izraeli však naznačuje, že příčinou byly spíše bouře a lokální blesky, než předvídání zatmění. Původní výzkum analyzoval pouze několik stromů, což zpochybňuje jeho závěry. Představa, že les může předvídat zatmění, není sice zcela bez precedentu, ale vyžaduje další důkazy. V oboru elektroaktivity stromů stále čekají nové objevy.

Vzorky vlasů uchovávané v rodinných albech v Utahu odhalily úspěch snah americké agentury EPA o snížení olovnatého znečištění od 70. let. Výzkumníci z University of Utah sledovali klesající hladinu olova ve vlasech, odrážející důsledky regulací, které postupně eliminovaly olovo z benzinu a dalších výrobků. Tato studie využívala vlasy darované členy mormonské komunity, které se podařilo získat díky jejich zájmu o rodinnou historii. Výsledky ukazují na dramatické snížení olovnaté zátěže lidského organismu, což potvrzuje význam environmentální regulace pro veřejné zdraví.

Vědci z Univerzity ve Vídni a Univerzity v Duisburgu-Essenu zaznamenali dosud největší objekt, který se chová jako kvantová vlna. Jde o shluk sodíkových atomů o velikosti přibližně 8 nanometrů a hmotnosti až 200 000 atomových hmotnostních jednotek. Tento objev ukazuje, že i takto velké objekty mohou existovat v superpozici, což potvrzuje platnost kvantové mechaniky i na těchto měřítkách. Experiment zahrnoval použití interferometru a ultrafialových laserů k pozorování částic v různých stavech. Tento fenomén kvantového chování otevírá nové otázky o možnostech mnohonásobné existence paralelních realit.

Nová studie naznačuje, že fyzické schopnosti vrcholí kolem 35. roku věku a následně začínají klesat. Tento proces je nezávislý na cvičení, i když pravidelná fyzická aktivita může zpomalit rychlost úbytku schopností. Výzkum probíhal na základě dlouhodobé studie ve Švédsku, která sledovala fyzickou kapacitu účastníků po desítky let. Zjištěno bylo, že vytrvalost a aerobní kapacita dosahují vrcholu mezi 26 a 36 lety, zatímco síla mužů a žen vrcholí v různých věcích. Přestože fyzický pokles nelze zastavit, aktivní životní styl pomáhá udržet lepší kondici i ve stáří.

Nedávný výzkum odhalil, že zívání má neobvyklý efekt na proudění mozkomíšního moku, což může přinést vhled do jeho evolučního významu. Pomocí MRI bylo zjištěno, že na rozdíl od hlubokého dýchání, zívání odvádí mozkomíšní mok opačným směrem od mozku. Zároveň zívání i hluboké dýchání zvyšují proudění krve z mozku. Zívání může mít specifickou roli v čištění mozku či chlazení, což je jedna z hypotéz vědců. Fenomén zívání stále zůstává tajemstvím a vyžaduje další výzkum pro pochopení jeho fyziologického významu.

Pacienti po mrtvici často čelí dlouhodobým problémům s pažemi, přičemž i méně postižená paže může vykazovat zhoršení. Nový výzkum publikovaný v JAMA Neurology ukazuje, že trénink méně postižené paže může zlepšit její funkci i ve srovnání s tréninkem více postižené paže. Klinická studie se 50 účastníky prokázala, že ti, kteří trénovali méně postiženou paži, byli v každodenních úkonech rychlejší a efektivnější. Tyto zlepšení přetrvávaly i šest měsíců po ukončení tréninku. Studie naznačuje, že zlepšením funkce této paže mohou pacienti dosáhnout snadnějšího a méně vyčerpávajícího provádění běžných úkolů.

Výzkum z Weizmannova institutu v Izraeli naznačuje, že geny mají větší vliv na délku života, než dříve odhadováno, a to kolem 55%. Toto zjištění podstatně převyšuje dřívější odhady, které kolísaly mezi 20 až 25%, nebo dokonce pouhých 6% v některých studiích. Studie analyzovala data o dvojčatech, včetně těch, kteří byli vychováváni odděleně, což umožnilo lépe oddělit vliv genů od vnějších faktorů. Výsledky naznačují, že starší data mohla podcenit roli genetiky v určování délky života. Tento objev otevírá nové možnosti pro zkoumání genů spojených s dlouhověkostí a biologii stárnutí.

Nová analýza ukazuje, že užívání semaglutidu může snížit hospitalizace a úmrtí související se srdcem u pacientů s diabetem 2. typu a srdečním selháním. Výzkum financovaný Novo Nordisk zahrnoval více než 9 600 účastníků z 33 zemí. U těch se srdečním selháním došlo během studie k 22% poklesu nepříznivých kardiovaskulárních událostí. Zatímco studie potvrzuje přínosy semaglutidu pro některé pacienty, varuje rovněž před možnými vedlejšími účinky a omezením rozsáhlého předpisování této léčby. Lék by měl být užíván s opatrností, zvláště s ohledem na stále ne zcela známé dlouhodobé dopady.