rakovina

V Británii vědci žádají, aby výrobky jako slanina a šunka měly varování před rakovinou, podobně jako cigarety. Tyto výrobky často obsahují dusitany, které zvyšují riziko rakoviny, zejména tlustého střeva. Tlak na omezení nebo zákaz těchto konzervantů roste od té doby, co WHO klasifikovala zpracované maso jako karcinogen. EU již snížila povolené úrovně dusitanů. Navzdory obavám z bezpečnosti jídla, bez dusitanů mohou být potraviny bezpečné díky moderním technologiím a hygieně. Výzva ke změně zahrnuje i zlepšení označování, aby spotřebitelé mohli činit informovaná rozhodnutí.

Nový výzkum naznačuje, že části DNA, dříve považované za neaktivní "odpadní" DNA, mohou bojovat proti některým druhům krevních nádorů. Mezinárodní tým vědců objevil, že tyto DNA sekvence mohou být probuzeny a cíleně použity k ničení rakovinných buněk. Experimenty ukázaly, že blokováním opravného systému rakovinných buněk lze efektivně zabíjet nádory, zatímco zdravé buňky zůstávají nepoškozené. Zaměřením na krevní nádory, jako je myelodysplastický syndrom a chronická lymfocytární leukémie, vědci použili léky potlačující PARP proteiny. Tento přístup nabízí naději pro pacienty s obtížně léčitelnými rakovinami.

Vědci z MIT a Harvardu vyvinuli nový způsob úpravy 'Natural Killer' buněk s cílem zlepšit jejich schopnost bojovat proti rakovině. Úpravy těchto buněk zahrnují jejich chytrou kamufláž, aby nebyly odmítnuty imunitním systémem, což bylo v počátečních testech na myších a lidských tkáních úspěšné. Tyto modifikované buňky ukázaly menší pravděpodobnost nebezpečných imunitních reakcí. Budoucí klinické testy by mohly potvrdit jejich účinnost u lidí, což by mohlo znamenat průlom v terapii rakoviny. Vědci věří, že jejich přístup by mohl zlepšit i jiné terapie založené na buňkách, jako jsou CAR-T terapie.

Mileniálové, narozeni mezi lety 1981 a 1995, mají vyšší riziko vzniku nádorů než jejich rodiče. Hlavními faktory jsou životní styl, stravovací návyky a konzumace alkoholu. Změny ve stravě od 80. let vedly k nárůstu obezity, která je spojena s vyšším rizikem určitých typů rakoviny. Také nadměrná konzumace alkoholu a nedostatek spánku přispívají k většímu riziku rakoviny. Stres a sebemedikace situaci ještě zhoršují. Přijetí zdravějších návyků může snížit riziko a zlepšit kvalitu života.

Prodloužený půst, konkrétně 21denní půst s vodou, je často mylně považován za prostředek k vyléčení rakoviny. Ačkoli půst může ovlivnit metabolismus a určité buněčné procesy, není vědecky doloženo, že by tento extrémní přístup mohl nádory eradikovat. Prodloužený půst může být nebezpečný, zejména pro osoby oslabené rakovinou nebo jejími léčbami. Výzkumy se soustředí spíše na krátkodobé formy půstu, které mohou ovlivňovat buněčnou opravdu a energetický management, avšak nesou s sebou i rizika. Nadměrné půstování může oslabit imunitní systém a zvýšit riziko infekcí či jiných komplikací. Ačkoliv půst aktivuje určité přežívací mechanismy v těle, není náhradou za standardní medicínské postupy proti rakovině.

Nová studie z Japonska naznačuje, že šedivé vlasy mohou signalizovat, že tělo se chrání před rakovinou. Výzkumy na myších ukazují, že buňky mohou obětovat barvu vlasů, aby se zbavily potenciálně nebezpečných buněk. DNA poškození, které se běžně vyskytuje v kožních buňkách, může vést k jejich vyčerpání a šedivění vlasů. Tento proces je nazýván seno-diferenciace a ukazuje, že buňky ztrácejí schopnost se obnovovat, což může snížit riziko vzniku melanomu. I když šedivé vlasy samy o sobě nejsou obranou proti rakovině, naznačují vyloučení nebezpečných buněk v reakci na genotoxické stresy.

Vědci objevili, že mRNA vakcíny proti COVID-19 mohou povzbudit imunitní systém k boji s rakovinou. Pacienti s melanomem a rakovinou plic, kteří dostali vakcínu v kombinaci s imunoterapií, měli více než dvakrát větší šanci na přežití po třech letech. Výzkum ukazuje, že mRNA vakcíny mohou proměnit tzv. 'studené' nádory v 'teplé', což zvyšuje jejich citlivost na léčbu. Uvažuje se o klinických testech na celostátní úrovni, které by mohly potvrdit přínosy mRNA vakcín jako standardní části léčby. Tento objev představuje možnost rozšířit dosavadní léčebné možnosti pro více pacientů s rakovinou.

Běžné bolesti hlavy, zapomnětlivost nebo stres mohou skrývat vážnější problém: mozkový nádor. Časté přehlížení příznaků může vést k opožděné diagnóze. Mezi varovné signály patří potíže najít slova, mozková mlha, brnění či necitlivost na jedné straně těla a změny vidění. Někteří pacienti rovněž zaznamenali změny v rukopise, osobnosti nebo trvalé bolesti hlavy. Důležité je nezapomínat, že přetrvávající nebo neobvyklé symptomy by měly být prozkoumány lékařem.

Ibuprofen, běžně užívaný lék proti bolesti, by mohl mít také potenciál v prevenci rakoviny. Výzkumy ukazují, že může snižovat riziko rakoviny děložní sliznice a též působí proti rakovině střev, plic, prsu a prostaty. Blokováním enzymu COX-2 ibuprofen snižuje zánět, což je významný faktor v rozvoji rakoviny. Přestože je tento výzkum slibný, odborníci varují před samoléčbou kvůli možným vedlejším účinkům, jako jsou žaludeční vředy a poškození ledvin. Doporučuje se raději zaměřit na prevenci prostřednictvím zdravého životního stylu.

Nová vakcína dokáže účinně předcházet různým typům rakoviny s účinností až 88 % u některých forem nádorů při testech na myších. Vakcína funguje podobně jako vakcíny proti virovým infekcím, aktivuje imunitní systém k útoku na nádory. Unikátní použití nanočástic a tzv. 'super' adjuvantu zvyšuje imunitní reakci. Při testech na myších přežilo a zůstalo bez nádorů 80 % očkovaných myší po dobu 250 dní. Další testy ukázaly vysokou účinnost vakcíny proti různým druhům rakoviny, včetně rakoviny slinivky a trojitě negativní rakoviny prsu. Studie však byla zatím provedena pouze na myších, a výzkumníci zdůrazňují, že výsledky nemusí být ihned aplikovatelné na člověka.