historie

Velká pyramida v Gíze překonala tisíce let navzdory zemětřesením. Nový výzkum odhalil, že její konstrukční prvky mohou přispívat k odolnosti vůči zemětřesení. Archeologové zjistili, že struktura pyramidy vykazuje nižší přenos seismické energie díky rozdílu ve vibrační frekvenci mezi zemí a pyramidou. Zvláštní úlohu hrají „odlehčovací komory“, které přispívají k minimalizaci vibrací a redistribuci stresu. Ačkoliv nemáme důkazy o úmyslném navržení odolnosti vůči zemětřesením, nálezy naznačují pokročilé inženýrské znalosti starověkých Egypťanů.

Nová studie odhaluje, že složitá technika výroby omítky, tradičně připisovaná Římanům, byla používána již před 10 000 lety v neolitu. Na nalezišti Motza v Izraeli byly objeveny důkazy o výrobě dolomitové omítky, které naznačují vyspělost tehdejších stavitelů. Ačkoli se složení této omítky podobá římským metodám, zdá se, že byla objevena nezávisle, což poukazuje na ztracenou technologii. Studie také ukazuje, že tato metoda poskytovala odolnější omítku díky místnímu využití dolomitu.

Výzkumníci objevili v Britské knihovně pergamen, který poskytuje nové poznatky o lidech, kteří přežili Černou smrt v polovině 14. století. Dokument zmiňuje seznam 22 nájemníků z Ramseyského opatství, kteří onemocněli morem a uzdravili se. Průměrná délka jejich nemoci byla tři až čtyři týdny. Výzkum naznačuje, že vyšší životní standard mohl přispět k rychlejšímu zotavení bohatších nájemníků. Objev mění pohled na dopad pandemie, která byla dosud vnímána hlavně přes prizma obrovských ztrát na životech.

V jezeře Loch Bhorgastail na ostrově Lewis ve Skotsku byly objeveny základy starověkého umělého ostrova zvaného crannog. Tyto struktury byly vybudovány před více než 5000 lety v období pozdního neolitu. Pomocí nové technologie, zejména stereofotogrammetrie, byly odhaleny dřevěné a kamenné základy ostrova. Výzkum prokázal, že i přes obtíže s podvodním zobrazením v mělké vodě, byly tyto metody efektivní a poskytly cenné poznatky o minulosti lidstva a jeho schopnosti měnit krajinu. Přesné důvody stavby těchto ostrovů zůstávají nejasné, ale nálezy keramiky a dalších materiálů naznačují jejich využití po staletí.

Legendární přírodovědec David Attenborough oslavil své 100. narozeniny, což připisuje čisté náhodě. V Egyptě byla objevena mumie stará 1600 let, zabalená do úryvku z 2700 let starého řeckého eposu Ilias. Vědci objevili malý zmrzlý svět za Neptunem s atmosférou, což odhaluje nové možnosti detekce atmosfér u malých těles. Neurosvědci zjistili, že pohyb břišních svalů spouští mozkový čistící mechanismus. Výzkum naznačuje, že běžné antibiotikum minocyklin by mohlo být využito k léčbě panických záchvatů.

Nová analýza fosilií odhalila, že v období pozdní křídy existovali obří chobotnice dosahující délek až 19 metrů. Tyto chobotnice, silnými čelistmi drtící kosti kořisti, se mohly měřit s tehdejšími velkými mořskými predátory. Výzkum odhalil, že ztráta vnějších kostí umožnila chobotnicím vyvinout se v obrovské a inteligentní predátory. Některé fosilie naznačují laterální chování, obdobné jako u moderních chobotnic, což svědčí o jejich vysoce vyvinuté inteligenci. Tyto objevy naznačují, že tyto obří chobotnice mohly dočasně vládnout mořím jako vrcholní predátoři.

Italští a britští vědci objevili důkazy o šarlatové horečce ve zubu starověké mumické lebky z Bolívie, datované mezi roky 1283 a 1383. Tento nález naznačuje, že nemoc byla v Americe už před příchodem Evropanů. Bakteriální kmen objevený ve zubu je blízce příbuzný dnešním verzím způsobujícím infekce krku. Vědci zjistili, že nemoc se pravděpodobně rozšířila díky migracím přes geografické regiony. Tento objev pečlivě zpochybňuje předchozí vědecké předpoklady o původu a evoluci šarlatové horečky.

Před přibližně 5000 lety došlo v Evropě během neolitu k výraznému kolapsu obyvatelstva. Vědci z Univerzity v Kodani analyzovali starodávnou DNA z hrobu u Paříže a našli důkazy o tom, že došlo k náhlé demografické změně. V hrobě byly nalezeny dvě populace, které geneticky nesouvisely, což naznačuje významnou událost, jako je nemoc nebo konflikt. Přítomnost patogenních bakterií včetně Yersinia pestis, mikrobu spojeného s morem, mohla přispět k úpadku populace. Regionální údaje také ukazují na regeneraci lesů, což naznačuje pokles lidské činnosti v oblasti.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že neandrtálci zažili velký pokles populace před 75 000 lety. Ačkoli se jejich populace na chvíli obnovila, většina pozdních evropských neandrtálců pocházela ze stejné malé skupiny, což mohlo přispět k jejich vymření před 40 000 lety. Studie odhalila, že podmínky doby ledové zúžily jejich rozšíření na jedinou bezpečnou oblast ve Francii. Vědci analyzovali mitochondriální DNA 59 jedinců, která ukázala společnou mateřskou linii a opětovné diverzifikaci genetického materiálu před 65 000 lety. Navzdory těmto zjištěním se genetická diverzita rapidně snížila mezi 45 000 a 42 000 lety před konečným vymizením druhu.

Archeologové objevili záhadnou stavbu pod ruinami starověkého města při testování nové skenovací technologie v deltě Nilu. Tato stavba, datovaná do sájské doby přibližně před 2 600 lety, byla nalezena pod vrstvami střepů a trosek z římského a ptolemaiovského období. Objevená budova z hliněných cihel mohla mít náboženský účel, jak naznačují množství amuletů a náboženských předmětů spojených s egyptskými božstvy. Technologie odhalila částečně skryté struktury, které umožní další průzkumy starších vrstev místa. Další výzkum by mohl odhalit další pohřbené chrámy pod vrstvami hlíny.