výzkum

Australská observační studie sledovala souvislost mezi odhadovanou expozicí ftalátu DEHP během těhotenství a behaviorálními projevy dětí ve věku dvou a čtyř let. Vyšší expozice byla spojena se změnami metylace DNA v pupečníkové krvi a s častějšími symptomy souvisejícími s ADHD a autismem, výrazněji u chlapců. Výzkum pracoval s údaji až 589 dvojic matek a dětí, přičemž odhad expozice vycházel z jediného vzorku moči matky. Nešlo však o klinické diagnózy ani o experiment, takže výsledky nedokazují, že DEHP tyto poruchy způsobuje. Autoři i nezávislý odborník zdůrazňují, že neurovývojové obtíže mají více genetických i environmentálních příčin.

Čínští výzkumníci navrhují využít část z více než 12 000 opuštěných uhelných dolů jako podzemní laboratoře pro zemědělské pokusy. Stabilní podzemní prostory by s umělým osvětlením a řízením teploty, vody, vzduchu a oxidu uhličitého mohly umožnit přesně kontrolované pěstební experimenty. Vhodnost dolů závisí zejména na bezpečnosti konstrukcí, větrání, odvodnění a monitorování rizik. Autoři neuvažují o běžné velkoplošné produkci potravin, ale o výzkumu pěstování v uzavřených a extrémních podmínkách. Projekt by mohl využívat geotermální teplo a po vyčištění také kontaminovanou důlní vodu k zavlažování. Získané poznatky by jednou mohly pomoci zemědělství v odlehlých oblastech či ve vesmíru.

Vědci z Fred Hutchinson Cancer Center a Washingtonské univerzity vyvinuli protilátky zaměřené na virus Epstein-Barrové, který se vyskytuje asi u 95 procent dospělých. Cílí na virové proteiny gp350 a gp42, jež EBV využívá k napadání B lymfocytů. V pokusech na myších s imunitním systémem podobným lidskému jedna z nově nalezených protilátek zabránila infekci. Výzkum by mohl být důležitý zejména pro pacienty po transplantacích, u nichž oslabená imunita zvyšuje riziko vážných komplikací a nádorových onemocnění spojených s EBV. Před případným využitím u lidí jsou nutné bezpečnostní testy a klinické studie.

Systematický přehled 22 studií ukazuje, že spláchnutí toalety vytváří aerosolový oblak, který může vystoupat do výšky dýchacích cest dospělého člověka a ve vzduchu přetrvat až 20 sekund. Kapénky mohou obsahovat bakterie, viry a další biologické částice pocházející z mísy nebo splachovací vody. Více bioaerosolů vzniká zejména při vyšší kontaminaci toalety a při silnějším či objemnějším spláchnutí. Zavření víka oblak zcela nezastaví, může ale omezit jeho vzestup; důležité zůstává pravidelné čištění toalety a okolních povrchů. Autoři upozorňují na potřebu dalšího výzkumu, zejména v nemocnicích a dalších rizikových prostředích.

Nové mikro-CT skeny zmije pavoukoocasé z Íránu ukázaly, že její nápadně pavoučí zakončení ocasu nemá žádnou zvláštní kostěnou stavbu. „Nohy“ i oválná část připomínající tělo pavouka vznikají z výrazně přeměněných, prodloužených a místy srostlých šupin tvořených keratinem. Had nehybně splývá se skalnatým prostředím a pohybem ocasu láká ptáky, kteří návnadu považují za pavouka. Zjištění označuje výzkum za mimořádný příklad evoluce kůže a upozorňuje, že podobné měkké adaptace by z fosilií nebylo možné poznat.

Nová studie na myších naznačuje, že část neurodegenerace při Alzheimerově nemoci může vyvolávat imunitní reakce vznikající mimo mozek. Při hromadění proteinu tau se podle vědců mohou uvolňovat antigeny, které putují do hlubokých krčních mízních uzlin. Dendritické buňky tam aktivují cytotoxické T lymfocyty CD8+, jež následně pronikají do mozku a podporují zánět i poškozování neuronů. Omezení činnosti těchto dendritických buněk u myší snížilo neurozánět, degeneraci i počet T buněk v mozku, aniž výrazně změnilo množství tau. Výsledky je ještě třeba ověřit, ale mohou otevřít cestu k léčbě zaměřené na imunitní a lymfatické procesy mimo centrální nervový systém.

Malá kontrolovaná studie sledovala lidi s nadváhou či obezitou po výrazném zhubnutí na velmi nízkosacharidové dietě. Po následném přechodu na jídelníček s vyšším podílem sacharidů vykazovala skupina konzumující více škrobu z rafinovaných obilovin více ukazatelů imunitní aktivace a zánětu. V krvi se objevily například vyšší hodnoty adipsinu a známky aktivace některých imunitních buněk. Naproti tomu skupina s vysokým podílem přidaného cukru měla nižší imunitní aktivaci, autoři však zdůrazňují, že to neznamená zdravotní prospěšnost cukru. Výsledky naznačují, že po nízkosacharidové dietě záleží nejen na množství sacharidů, ale i na jejich zdroji; závěry je třeba ověřit ve větších a delších studiích.

Studie sledující vytrvalostní běžce ukázala, že při maratonu i ultramaratonu stoupá hladina endokanabinoidů, tedy přirozených signálních látek důležitých pro regulaci bolesti, stresu, nálady a energetického metabolismu. Anandamid během maratonu narůstal průběžně a zůstával zvýšený i po doběhu, zatímco 2-AG se zvyšoval hlavně ke konci výkonu a během zotavení. Běžci při maratonu uváděli více štěstí a méně úzkosti, avšak po 28 kilometrech také výraznější bolest. Vyšší hladiny těchto látek samy o sobě nezaručovaly takzvanou běžeckou euforii, zejména u ultramaratonců. Výzkum navíc neprokazuje přímou příčinu psychických změn, protože látky byly měřeny v krvi, nikoli v mozku.

Španělská klinická studie sledovala 42 zdravých lidí středního věku, kteří po dobu tří měsíců denně jedli 35 gramů rajčatového protlaku. Účastníci dosáhli lepších výsledků v testech selektivní pozornosti a mírně se zlepšila i asociativní paměť. U menší skupiny 14 lidí skeny naznačily změny funkční konektivity velkých mozkových sítí, které mohou souviset s lykopenem a jeho antioxidačním působením. Výsledky jsou však předběžné: zobrazovací část byla malá, statisticky méně průkazná a studie nebyla zaslepená. Autoři proto zdůrazňují potřebu větších a dlouhodobějších výzkumů, které ověří klinický význam těchto změn.

Vědci v Indii testovali beton, v němž část cementu nahradili biocharem vyrobeným z upraveného fekálního kalu. Nejlepší výsledky přinesly směsi s pěti až deseti procenty náhrady cementu: po 91 dnech vykázaly vyšší pevnost v tlaku i ohybu, u desetiprocentní směsi vzrostla pevnost v ohybu až o 42 procent. Pórovitý biochar zadržuje vodu potřebnou pro zrání betonu, vyplňuje mezery a díky obsahu oxidu křemičitého podporuje vznik pevných vazeb ve směsi. Při patnáctiprocentním podílu se však struktura betonu zhoršovala. Autoři upozorňují, že je třeba ověřit dlouhodobou odolnost materiálu, riziko uvolňování těžkých kovů i skutečný dopad na emise.