paraziti

Rozsáhlá studie analyzovala více než 157 000 vzorků kočičí stolice z USA a Kanady a parazita Giardia duodenalis odhalila u 6,3 procenta zvířat. U 18,5 procenta nakažených koček šlo o varianty A nebo B, které mají potenciál přenášet se na člověka; v celém souboru je mělo zhruba 1,2 procenta testovaných koček. Vyšší výskyt vědci zaznamenali u kocourů, mladých zvířat a zejména koťat, zatímco u koček starších deseti let byl podstatně nižší. Nákaza byla častější v zimě než v létě, patrně proto, že cysty parazita lépe přežívají v chladném a vlhkém prostředí. Autoři doporučují pravidelné vyšetření trusu, hlavně u rizikových koček a v domácnostech s malými dětmi, seniory či lidmi s oslabenou imunitou.

Parazit Toxoplasma gondii je spojován s vyšší ochotou nakažených zvířat riskovat a s menším strachem z kočkovitých šelem. Nový komentář ale upozorňuje, že pozorované souvislosti nemusí dokazovat, že změny chování vyvolává právě parazit. Odvážnější, více toulavá či dominantní zvířata mohou být k nákaze náchylnější už proto, že častěji přicházejí do kontaktu s prostředím a predátory, kde se toxoplazma vyskytuje. Laboratorní pokusy nicméně nadále přesvědčivě ukazují specificky změněné reakce nakažených hlodavců na pach koček. Autoři doporučují dlouhodobě sledovat stejné jedince před nákazou i po ní a využívat například GPS data, aby bylo možné lépe rozlišit příčinu a následek.

Vědci v jižní Brazílii prozkoumali 53 ulovených tuňáků pruhovaných a u 96 procent z nich zjistili parazitické červy. Celkem napočítali přes 1 600 parazitů, přičemž nejvíce jich bylo ve střevech, dále ve svalovině a žaludku; ledviny a srdce zůstaly bez nálezu. Studie zachytila zejména rody Trypanorhyncha a Anisakis, její rozsah je však malý a týká se jediného místa i období. Konzervování parazity zpravidla usmrtí, zatímco riziko pro člověka se týká hlavně syrových či nedostatečně tepelně upravených ryb. Autoři zdůrazňují hygienickou kontrolu a rychlé vykuchání úlovku, aby larvy nepronikaly do svaloviny.

Výzkum odhalil, jak pásomnice Anomotaenia brevis ovlivňuje život mravenců Temnothorax nylanderi. Infikované mravence zbarví, změní jejich velikost a způsobí, že se ostatní mravenci k nim chovají jako ke královnám. Tyto mravenci tak přestávají pracovat a prodlužuje se jejich životnost, zatímco parazit čeká na svého finálního hostitele, datla. Studie ukazuje, že genová exprese infikovaných mravenců má mnoho společného s královnami, přičemž hlavní změny jsou v jejich metabolismu a imunitním systému.

Parazit Toxoplasma gondii infikuje zhruba třetinu světové populace a je často přehlíženým zdravotním rizikem. Způsobuje toxoplazmózu, která může vážně poškodit zrak a vést k očním infekcím. WHO zvažuje zařazení toxoplazmózy mezi opomíjené tropické nemoci, což by zvýšilo finanční podporu a zdravotnické iniciativy. Parazit lze přenést při konzumaci nedovařeného masa nebo kontaktu s kočičími exkrementy a může být předán z matky na dítě. Prevence zahrnuje zlepšení bezpečnosti potravin, čistoty vody a zdravotní péče.

Žena po padesátce čelila opětovnému výskytu vzácné vrozené anomálie na levém hýždě kvůli invazi parazitů. Dva roky trpěla bolestivou ranou, která se nehojila a byla infikována parazity způsobujícími leishmaniózu. Tato infekce je známá svou schopností nacházet zranitelná místa na těle. Po léčbě a chirurgickém odstranění se zjistilo, že dermální sinus nebyl propojen s dalšími důležitými částmi těla. Případ byl publikován s cílem zvýšit povědomí o takto vzácných projevech.

V malajsijských džunglích na Borneu vědci objevili nový druh houby, Pleurocordyceps cornusynnemata, který parazituje na tzv. zombie houbě Ophiocordyceps. Ta infikuje hmyz a manipuluje jeho nervovým systémem. Nová houba roste na mravenci, který byl infikován zombie houbou, a přímo se živí tkání Ophiocordyceps, aniž by ovlivňovala chování hmyzu. Unikátní je svým rohovitým tvarem, což z ní činí první známý exemplář svého druhu. Kromě toho vědci objevili také nový druh houby zabíjející pavouky. Tyto nové objevy mohou mít významný potenciál v oblasti vývoje antimikrobiálních léků a biologické ochrany zemědělských plodin.

V roce 2024 zemřelo na malárii přibližně 610 000 lidí, většinou v Africe. Nový výzkum odhaluje slabinu v parazitech způsobujících tuto nemoc. Vědci objevili význam proteinu ARK1, který je klíčový pro dělení buněk parazitů rodu Plasmodium. Zablokování tohoto proteinu může zastavit jejich replikaci v hostitelských buňkách a komárech, čímž by byla nemoc zlikvidována. Díky odlišnostem tohoto proteinu od lidských buněčných procesů by nová léčiva mohla selektivně cílit pouze na parazity, minimalizujíce tak vedlejší účinky.

Vědci našli v starých konzervách lososa cenné informace o ekologii mořských oblastí Aljašky. Výzkum ukázal, že paraziti, konkrétně anisakidy, poskytují důležité údaje o zdraví ekosystémů. Přestože nejsou pro lidi nebezpečné, jejich přítomnost naznačuje, že ryby pocházejí z zdravého prostředí. Analýza 178 konzerv odhalila změny v počtu červů v různých druzích lososa. Významným nálezem bylo zvýšení počtu parazitů v druzích lososa keta a růžového, což svědčí o stabilitě nebo obnově ekosystému.

Vědci zaznamenali, jak parazitický mravenec přiměje kolonii zabít vlastní královnu. Parazitická královna z druhu Lasius orientalis či L. umbratus infiltrovala kolonie L. flavus nebo L. japonicus a způsobila chaos. Maskuje se tak, že si osvojuje pachové stopy kolonie, aby nebyla rozpoznána jako nepřítel. Vstříkne do kolonky kyselinu mravenčí, která mění vnímání vůně původní královny a vyvolává u dělnic agresi vůči ní. Poté, co je královna zabita, parazitická královna přebírá moc a začíná klást vlastní vajíčka, zatímco dělnice přijímají novou vládkyni.