psychologie

Výzkum odhalil, že osm psychiatrických poruch má společný genetický základ. Studie z roku 2025 identifikovala specifické genetické varianty, které ovlivňují vývoj mozku a mohou nabízet nové cíle pro léčbu. Tyto varianty zůstávají aktivní po delší dobu, což naznačuje jejich vliv na více vývojových stádií. Výzkumníci zjistili, že genetické varianty, nazvané pleiotropní, zasahují do mnoha proteinových interakcí a regulují více typů mozkových buněk. Tento objev by mohl vést k vývoji terapií, které by pomohly léčit více poruch současně. Podle Světové zdravotnické organizace žije s nějakou formou psychiatrické poruchy každý osmý člověk.

Pocit podrážděnosti z hladu, známý jako 'hangry', má nově vědecké vysvětlení. Studie ukázala, že lidé jsou podrážděnější, když si uvědomují, že jsou hladoví, ne pouze při nízké hladině cukru v krvi. Klíčovou roli hraje tzv. interocepce, schopnost vnímat signály těla. Lidé s lepší interoceptivní schopností zažívají méně výkyvů nálad, což může ovlivnit jejich vztahy a rozhodování. Zajištění pravidelného přísunu energie a vědomí tělesných potřeb může pomoci udržet stabilní náladu.

Nový výzkum z Telavivské univerzity naznačuje, že pozitivní myšlení může posílit imunitní odpověď po očkování. Ve studii bylo 85 účastníků rozděleno do skupin, z nichž některé byly trénovány v pozitivním myšlení pomocí neurofeedbacku. Účastníci, kteří stimulovali určitou část mozku známou jako odměnová dráha, vykazovali silnější imunitní reakci na vakcínu proti hepatitidě B. Aktivace mozku souvisela s vyšší produkcí specifických protilátek, což by mohlo být využitelné i v jiných lékařských oblastech. Výsledky naznačují, že pozitivní očekávání by mohly být začleněny do léčebných postupů.

Každý zná pocit náročného pracovního dne, kdy se člověk cítí vyčerpaný a bez energie. Avšak existují dny, kdy práce působí lehce a dodává energii díky harmonickým interakcím podporujícím psychologické potřeby. Podle výzkumu je klíčem k lepším dnům podpora autonomie, kompetencí a propojení mezi lidmi. Nabídka pomoci, uznání malých úspěchů a poskytnutí prostoru sobě i ostatním zlepší náladu a pracovní prostředí. Důležitou součástí je také udržování rovnováhy mezi potřebami, což přispívá k větší spokojenosti a energii i po práci.

Červenání je často považováno za známku rozpaků, ale věda naznačuje, že může mít i sociální výhody. Evoluční vědci tvrdí, že červenání slouží jako signál upřímnosti a uznání chyby, což může pomáhat při udržování společenských vztahů. Tento jev je involuntární a způsobený zvýšeným průtokem krve do obličeje. Různé emoce, jako je hněv nebo stud, mohou vyvolat červenání, ale mechanismus zůstává stejný. Některé studie také ukazují, že červenání je častější u žen a mladších osob nebo lidí s sociální úzkostí.

Začátek nového roku bývá často považován za ideální čas pro osobní změny. Psychologický výzkum ukazuje, že kalendářní milníky mohou sloužit jako mentální bod restartu. Avšak v dnešní době se častěji setkáváme s únavou z opakovaných změn, což snižuje motivaci. Moderní svět je plný nejistot a nároků, což způsobuje, že představy o budoucnosti se často zaměřují na rizika a ztráty. K vytvoření smysluplných změn je důležité pracovat s reálnými možnostmi a často hledat kolektivní přístup. Místo dramatických změn se doporučuje soustředit na malé, ale udržitelné posuny.

Biofobie je fenomén strachu či odporu vůči přírodě, což brání lidem využívat její zdravotní přínosy. Tento jev je ve studiích lidského vztahu k přírodě zatím málo prozkoumaný a zdá se, že jeho výskyt narůstá. Mezi příčiny biofobie patří vnější faktory, jako je fyzické prostředí či sociální postoje, a vnitřní faktory zahrnující osobní znalosti a věk. Možnosti léčby zahrnují vystavení přírodě, vzdělávání a zmírnění konfliktů. Pochopení širokého spektra lidských vztahů k přírodě je důležité pro zlepší zdraví i ochranu přírody.

Nová studie z Arizona State University naznačuje, že naše vnímání emocí psů může být zkreslené naší vlastní náladou. Výzkumníci Molinaro a Wynne zjistili, že lidé hodnotí emoce psů podle situace. Pokusy s 300 studenty ukázaly, že nálady ovlivněné nepsími i psími obrázky měly překvapující vliv na posuzování emocí psů. Výsledky naznačují složitější předsudky v interpretaci psích emocí, než se dříve myslelo. Tato zjištění mohou zlepšit péči o zvířata a jejich rehabilitaci.

Ušní červy jsou melodie, které se nám opakovaně objevují v hlavě, a většina lidí je zažívá pravidelně. Výzkumy ukazují, že lidé poslouchající více hudby tyto jevy zažívají častěji. Fenomén je spojen s hudebním vnímáním v našem mozku, zejména s částí zvanou cortex auditoria. Ušní červy mohou narušovat pracovní paměť, což ovlivňuje schopnost pamatovat si jiné informace. Pro lidi s OCD mohou být ušní červy obzvláště rušivé, ale čištění paměti žvýkáním žvýkačky může pomoci. Někteří vědci je považují za projev touhy po poslechu hudby v době, kdy to není možné.

Vánoční období je často spojeno s nárůstem dopaminu a oxytocinu, což zvyšuje pocit radosti a sounáležitosti. Po skončení svátků však hladiny těchto hormonů klesají, což může vést k poklesu nálady a pocitům osamělosti. Je důležité rozpoznat situace, které negativně ovlivňují naši pohodu, a případně se jim vyhnout. Návrat k běžnému režimu, jako je pravidelný spánek a denní rutina, může pomoci obnovit emocionální rovnováhu. Plánování drobných aktivit po svátcích také usnadňuje návrat do každodenního života.