mozek

Superageři si zachovávají bystrou mysl i ve věku 80 let a více, přičemž překonávají běžné kognitivní úbytky spojené se stárnutím. Výzkum ukázal, že mozky těchto jedinců mají odolnost vůči proteinovým shlukům spojeným s Alzheimerovou chorobou a vyšší koncentraci specifických neuronů. Tyto neurologické rozdíly jim umožňují uchovávat paměť v mnohem lepší kondici než většina populace. Ačkoliv superageři nemusejí žít zdravě, jejich výjimečné schopnosti mohou mít biologický základ. Identifikace těchto rozdílů otevírá dveře k novým intervencím pro zachování zdraví mozku ve stáří.

Mozek vyhodnocuje různé vlastnosti potravin během několika setin sekundy po jejich zobrazení, což může ovlivnit naše rozhodování dříve, než si to uvědomíme. Studie zjistila, že aspekty týkající se zdraví jsou zpracovávány rychleji než chutnost, což může překvapit. Použité technologie, jako je elektroencefalografie a strojové učení, umožňují sledovat rozdílné reakce mozku na různé potraviny. Závěry naznačují, že i vizuální podněty mají zásadní vliv na naše volby potravin. Výzkum by mohl být rozšířen na další smysly, aby se zjistilo, jak rychle mozek reaguje na celistvý zážitek z jídla.

Nová studie zjistila, že mozky mužů se zmenšují rychleji než mozky žen s přibývajícím věkem. Výzkum zahrnující více než 12 000 mozkových skenů ukázal systematické rozdíly v úbytku neurologické tkáně mezi pohlavími. Zatímco ženy jsou dvakrát častěji diagnostikovány s Alzheimerovou chorobou, jejich mozky ztrácejí šedou a bílou hmotu pomaleji než mužské. Studie také našla rozdíly v celkovém objemu mozku a tloušťce kůry mezi pohlavími. Výsledky naznačují, že biologické rozdíly mají vliv na stárnutí mozku, ale vyžadují další výzkum. Otázka, jak tyto změny ovlivňují kognitivní funkce, zůstává nezodpovězena.

Udržení mentální svěžesti s věkem je možné díky návykům podporujícím kognitivní zdraví. Klíčem je rozvoj kognitivní rezervy, tedy schopnosti mozku odolávat stárnutí či nemocem. Důležitou roli hrají vzdělání, aktivní životní styl a stimulující aktivity, jako jsou hry nebo učení hudby. Výzkumy dokládají, že kognitivní rezerva není pevně daná a může být posílena v průběhu života. Kombinace tréninku paměti a zábavných aktivit pomáhá udržet mozek fit i ve stáří.

Podle nové studie publikované v časopise Intelligence dosahuje celková psychologická funkce vrcholu mezi 55 a 60 lety. Tyto roky mohou být optimální pro složité řešení problémů a vedení, zatímco fyzické schopnosti a rychlé intelektuální dovednosti začínají klesat již od středních dvacátých let. Studie zkoumala 16 psychologických dimenzí, včetně základních kognitivních schopností a osobnostních rysů, například emocionální stability, která vrcholí kolem 75 let. Zjištění naznačují, že mnozí dosahují významných úspěchů ve středním věku, a nabádají k přehodnocení stereotypů o poklesu schopností s věkem.

Nový výzkum odhalil, že změny ve tvaru mozku mohou souviset s poklesem kognitivních funkcí jako paměť a uvažování. Výzkumníci z UC Irvine a University of La Laguna zjistili, že tvar mozku může naznačovat časná stádia demence. Studie sledovala změny mozku pomocí MRI snímků u více než 2600 osob. Ukázalo se, že různé oblasti mozku se stářím různě mění, což může mít vliv na kognitivní schopnosti. Zjištění nabízí nový pohled na mechanismy Alzheimerovy choroby a možnosti její včasné detekce.

Podle nové teorie vědců může být Alzheimerova nemoc spíše poruchou imunitního systému v mozku než tradičním onemocněním mozku. Vědci naznačují, že beta-amyloid, protein běžně spojovaný s touto chorobou, plní normální roli v imunitní obraně mozku. Tento protein může chybně útočit na mozkové buňky kvůli podobnosti s membránami bakterií, což vede k jejich postupné ztrátě funkce a rozvoji demence. Zvažuje se, že Alzheimerova nemoc by mohla být považována za autoimunitní onemocnění. Oblast výzkumu zahrnuje také další teorie, např. vliv mitochondrialních funkcí nebo přítomnost kovů v mozku.

Vědci z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře sledovali strukturální změny v mozku během menstruačního cyklu u 30 žen. Studie odhalila, že změny v bílé a šedé hmotě mozku a objemu mozkomíšního moku odpovídají hormonálním výkyvům. Zvláště před ovulací, kdy hladiny estrogenů a luteinizačního hormonu stoupají, byly zaznamenány změny v bílé hmotě, což může naznačovat rychlejší přenos informací. Tato zjištění poskytují základ pro další výzkumy v oblasti mozku a hormonální dynamiky.

Nová studie zkoumala vliv kvality spánku na stárnutí mozku pomocí MRI skenů více než 27 000 britských účastníků. Výsledky ukázaly, že lidé s nekvalitním spánkem mají mozky, které vypadají starší než jejich skutečný věk. Tento jev je spojen s rychlejším kognitivním úpadkem a vyšším rizikem demence. Studie také zjistila, že určité spánkové zvyky, jako je noční soví chronotyp, mohou zhoršovat stárnutí mozku. Zlepšení spánkových návyků může napomoci udržení mozku v lepší kondici.

Velká studie z USA spojila chronickou nespavost u starších dospělých se změnami v mozku vedoucími k demenci. Výzkum ukázal, že lidé s nespavostí vykazovali rychlejší pokles paměti a myšlení a byli o 40 % náchylnější k rozvoji kognitivní poruchy nebo demence. Zvláště škodlivé bylo kombinování nespavosti s kratší délkou spánku, což vedlo k vyšší úrovni amyloidních plaků a poškození bílé hmoty mozku. Studie také potvrdila vliv genu ApoE4, který zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby, a naznačila, že špatný spánek může mozek ohrozit kombinací několika mechanizmů. Prevence by měla začít v polovině života, protože dobrý spánek je klíčový pro zdraví mozku.