věda

Vědci objevili, že úlomky bakterií ve střevech mohou hrát klíčovou roli v regulaci spánku. Chemikálie zvaná peptidoglykan, pocházející z buněčných stěn bakterií v trávicím systému, dokáže proniknout do centrální nervové soustavy a ovlivnit chování. Výzkumy na myších ukázaly, že hladiny peptidoglykanu se mění během dne a jeho aktivita se mění při nedostatku spánku. Výsledky naznačují, že bakterie ve střevech mohou mít vliv na spánek a naopak. Tento výzkum posiluje domněnku, že mikrobiom hraje důležitou roli v regulaci spánku, spolu s dalšími tělesnými potřebami.

Vědci z USA znovu analyzovali data z mise Pioneer, kterou NASA vyslala k Venuši v 70. letech, a zjistili, že mraky na Venuši jsou tvořeny převážně vodou. Tato voda není ve formě kapek, ale je vázána v hydratovaných materiálech, což je výrazná změna od dosavadního přesvědčení, že mraky obsahují převážně kyselinu sírovou. Podle nové studie činí voda až 62 % aerosolů v atmosféře, zatímco kyselina sírová tvoří 22 %. Tento objev má významné důsledky pro debaty o možnosti života na Venuši, jelikož výskyt vody může podporovat život, i když je prostředí velmi kyselé.

Vědci objevili molekulární proces, který může přispívat k chronickým zánětům s věkem. Klíčová role v tomto procesu spočívá v mitochondriální DNA (mtDNA), která může způsobit zánět, když je vyvržena do cytoplazmy. Nedostatek stavebních bloků DNA vede k chybám v mtDNA, což vyvolává její vylučování z mitochondrií a možný vznik zánětů. Tento jev může být klíčovým faktorem za zánětlivými a autoimunitními chorobami spojenými se stárnutím. Výzkum ukazuje, že terapie zahrnující dodání DNA bloků by mohla pomoci zmírnit záněty ve stáří.

Vesmír ukrývá řadu záhad, které i přes pokroky ve vědě zůstávají nevyřešené. Mezi nejnaléhavější otázky patří Hubbleova tenze, která se týká nesrovnalostí v měření rychlosti rozpínání vesmíru. Rychlé rádiové záblesky, objevené v roce 2007, zůstávají záhadné svou krátkostí a povahou zdroje. Tmavá hmota, odpovědná za většinu gravitačních efektů ve vesmíru, je další z nezodpovězených otázek, které vědci zkoumají. Hoagův předmět představuje neobvyklou galaktickou strukturu, jejíž vznik je stále záhadou. Konečně hypotetická Planeta Devět by mohla vysvětlit neobvyklé dráhy vzdálených objektů v naší sluneční soustavě, avšak její existence zůstává nepotvrzena.

Svět ztratil významnou primatoložku Jane Goodall, jejíž práce s šimpanzi proměnila pohled na ně i nás. Vědci identifikovali nové biomarkery pro revmatoidní artritidu, umožňující dřívější léčbu. Průlomový objev v oblasti plodnosti umožňuje vytvářet vajíčka z lidských kožních buněk. NASA úspěšně testovala laserovou komunikaci s kosmickou sondou Psyche, vzdálenou 218 milionů mil. Chunk vyhrál soutěž Fat Bear Week v Aljašce, váží přes 544 kilogramů. Studie spojuje evoluci lidské inteligence s rozvojem autismu a schizofrenie.

Vědci z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře sledovali strukturální změny v mozku během menstruačního cyklu u 30 žen. Studie odhalila, že změny v bílé a šedé hmotě mozku a objemu mozkomíšního moku odpovídají hormonálním výkyvům. Zvláště před ovulací, kdy hladiny estrogenů a luteinizačního hormonu stoupají, byly zaznamenány změny v bílé hmotě, což může naznačovat rychlejší přenos informací. Tato zjištění poskytují základ pro další výzkumy v oblasti mozku a hormonální dynamiky.

Záhadná světla, známá jako bludičky či ignis fatuus, byla po staletí považována za duchy zemřelých. Nová studie navrhuje, že tato světla mohou být způsobena mikroblesky. Vědci ze Stanfordu zjistili, že tyto malé elektrické výboje se mohou tvořit tam, kde se střetávají plyny a kapaliny, a že mohou zapalovat metan. Experimenty totiž ukazují, že za určitých podmínek vznikají mezi bublinami výboje, což poskytuje fyzikální vysvětlení pro vznik bludiček. Tento jev by mohl mít také historický význam pro vznik života na Zemi.

Jane Goodall, slavná primatoložka, zemřela v Kalifornii ve věku 91 let. Byla známá svým přínosem pro studium šimpanzího chování, které změnilo pohled na vztah mezi lidmi a zvířaty. Goodall byla pionýrkou v oblasti přístupu k vědeckému výzkumu a úspěšně propojovala vědu s osobním angažmá. Založila Jane Goodall Institute a program Roots and Shoots, který podporuje mladé lidi k zapojení do konzervačních a humanitárních projektů. Její odkaz nadále inspiruje nové generace vědců po celém světě.

Vědci poprvé vytvořili vaječné buňky schopné oplodnění pomocí DNA z obyčejných kožních buněk. Tato technika, vedená Nurií Marti-Gutierrez z Oregon Health & Science University, by mohla znamenat průlom ve výzkumu neplodnosti. Metoda nazvaná mitomeióza napodobuje přirozený proces dělení buněk a umožňuje až zjednodušení vytváření funkčních gamet. Dosud vytvořené buňky čelí výzvám, jako jsou chromozomální abnormality, což vědci plánují dále zkoumat. I když je klinická aplikace ještě vzdálena 10 až 15 let, výzkum přináší naději pro budoucí léčbu neplodnosti.

Zemské magnetické pole se dramatičě proměnilo před přibližně 41 000 lety a nyní vědci převedli tato data v zvukový zážitek. Pomocí dat z mise Swarm Evropské kosmické agentury vznikla nevšední akustická reprezentace této změny, která je výsledkem pohybů kapalného kovu v jádru Země. Toto pole, které nás chrání před solárními částicemi, čas od času mění polaritu, což by dnes způsobilo obrácení funkcí kompasů. Poslední velké převrácení bylo zaznamenáno ve Francii a výrazně oslabilo magnetické pole Země, což vedlo ke zvýšené radiaci. Toto poznání je klíčové pro predikci budoucích kosmických vlivů a klimatických změn.