biologie

Samci sépií druhu Doratosepion andreanum přitahují samičky unikátní schopností manipulovat polarizaci světla pomocí svých chapadel. Tato schopnost vytváří vysoce nápadné signály, které jsou dokonale přizpůsobeny jejich vidění. Studie odhalila, že jejich chapadla mění směr polarizace světla, což vytváří jedinečný vizuální kontrast. Tento objev ukazuje na dosud neznámou součást komunikace mezi zvířaty, podobně jako barvy a vzory. Výzkum byl publikován v Proceedings of the National Academy of Sciences.

Hvězdice se dokáží pohybovat po různých površích díky stovkám trubicových nožek, aniž by měly centrální nervový systém či mozek. Každá nožka je schopna zvládnout pohyb pomocí hydraulického systému a slizového lepidla. Výzkum ukazuje, že hvězdice koordinují nožky podle mechanické zátěže, nikoliv centrálním řízením. Sledováním jejich pohybů na speciálním skle vědci zjistili, že delší přilnavost nožek zpomaluje rychlost lezení. Tento decentralizovaný způsob umožňuje hvězdicím překonávat složité terény.

Nová studie publikovaná v PLOS Biology odhaluje, že velikost lidského penisu má kromě přenosu spermií také další dva účely: přilákat partnerky a zastrašit soupeře. Výzkum ukázal, že ženy preferují muže s větším penisem, vyšší postavou a V-tvarovaným tělem. Muži naopak vnímají větší penis jako znak silnějšího sexuálního a fyzického konkurenta. Podle autorů tato evoluční výhoda vznikla spíše kvůli sexuální atraktivitě než jako znak fyzické převahy, ačkoli slouží oběma účelům. Studie rovněž odhalila, že lidé rychleji hodnotí postavy s menšími tělesnými rysy jako méně atraktivní či ohrožující.

Prototaxites, masivní fosilní struktury objevené před více než 165 lety, zůstávají záhadou pro vědce. Nedávný výzkum z Velké Británie naznačuje, že tyto organismy patří do zcela vlastní evoluční větve bez moderního ekvivalentu. Tyto až 8 metrů vysoké formace, původně považované za staré stromy nebo houby, nemají žádnou přímou spojitost s dnešními organismy. Studium jejich mikroskopické anatomie a chemického složení vyloučilo příbuznost s houbami, rostlinami nebo lišejníky. Výzkumníci tak navrhují, že Prototaxites představují zcela novou, vyhynulou skupinu eukaryot.

Nový výzkum naznačuje, že blokace reprodukce může u některých savců zvýšit délku života o 10 %. Studie provedená na zvířatech v zoologických zahradách zjistila, že longevity boost zažívají například primáti a vačnatci, když jsou sterilizováni nebo jim je podávána antikoncepce. Kastrace a jiné formy sterilizace zlepšily přežití u samců, zejména když byla provedena brzy v životě. U samic antikoncepce vedla k delší životnosti díky menším fyziologickým nákladům spojených s reprodukcí. Studie vychází z evoluční teorie, která staví reprodukci proti růstu a opravě DNA.

Tým vědců z Weizmann Institute of Science v Izraeli odkryl mechanismus kompensatorní proliferace, který byl poprvé identifikován před téměř 50 lety u larev mouchy. Tento objev by mohl vést k novým metodám, jak zabránit návratu rakoviny. Klíčem k procesu jsou kaspázy, enzymy spojené s programovanou smrtí buněk, které se mimo jiné podílejí na obnově poškozené tkáně. Po experimentu ozařování larev mouchy vědci zjistili, že tkáň regeneruje díky spolupráci dvou typů přeživších buněk, nazývaných DARE a NARE buňky. Tyto buňky nejenže opravují poškozenou tkáň, ale také se stávají odolnějšími vůči opětovnému poškození, což je důležité pro pochopení odolnosti rakovinných nádorů.

Vědci z univerzity v Calgary a Národní výzkumné rady Kanady zjistili, že živé organismy mohou vyzařovat slabé světlo, které po smrti mizí. Experimenty na myších a rostlinách prokázaly, že tzv. biophotony ustávají po smrti organismu, což naznačuje, že světlo může být ukazatelem zdraví. Tento jev je spojován s produkcí reaktivních kyslíkových druhů v buňkách. Díky tomu by se mohla rozvinout nová metoda pro diagnostiku zdraví a stresu celých organismů. Výsledky byly publikovány v časopise The Journal of Physical Chemistry Letters.

Výzkumníci identifikovali přes 150 regulačních signálů v astrocytech, buňkách mozku, které mohou ovlivnit Alzheimerovu chorobu. Astrocyty mohou přestat pomáhat a místo toho škodit, což přispívá k rozvoji této neurodegenerativní nemoci. Studie z Univerzity Nového Jižního Walesu se zaměřuje na takzvané enhancery v 'odpadní' části DNA, které řídí genovou expresi. Pomocí nástroje CRISPRi byl testován dopad vypnutí těchto enhancerů, který odhalil, že mnohé z nich kontrolují geny spojené s Alzheimerem. Tato zjištění mohou přispět k hlubšímu porozumění mechanismům nemoci a možným léčebným postupům.

Výzkum amerických univerzit naznačuje, že membrány našich buněk mohou generovat elektrické napětí, které by mohlo sloužit jako zdroj energie pro biologické procesy. Tento jev vzniká díky fluktuacím způsobeným proteinovými aktivitami a narušením ATP. Teoretické modely ukazují, že flexoelektricita může vytvářet napětí až 90 milivoltů, což by mohlo iniciovat přenos iontů či působit na svalové a nervové signály. Tato zjištění mohou mít vliv i na umělou inteligenci a syntetické materiály inspirované přírodou. Publikovaná data otvírají cestu pro budoucí výzkumy mechanismů v těle.

Maria Branyas, která se dožila úctyhodných 117 let, měla výjimečně mladý genom, což mohlo přispět k její dlouhověkosti. Vědci zjistili, že její genetické varianty byly spojeny s dlouhověkostí a zdravým srdečně-cévním systémem. Navzdory vysokému věku měla velmi nízké hladiny 'špatného' cholesterolu, zvýšenou úroveň 'dobrého' cholesterolu a nízkou zánětlivost. Studie naznačuje, že extrémní dlouhověkost nemusí být v rozporu se zachováním zdraví, a nabízí nové pohledy na biologii stárnutí. I když má tato studie omezené možnosti zobecnění, poukazuje na důležitost genetických a environmentálních faktorů.