zdravotnictví

Britská nemocnice Royal Papworth v Cambridge spojila 40 případů infekce bakterií Mycobacterium abscessus s vodovodním systémem své nové budovy v letech 2019 až 2025. Nákaza přispěla k úmrtí dvou žen po dvojité transplantaci plic; ohroženi byli zejména pacienti s oslabenou imunitou, cystickou fibrózou či nemocemi dýchacích cest. Bakterie je odolná vůči více druhům antibiotik a v nemocničním rozvodu se šířila i přes rozsáhlá opatření. Filtry na kohoutcích se ukázaly jako účinné, riziko však přetrvávalo například v odpadech a na toaletách. Po zavedení dalších postupů klesl počet případů z 12,8 na 2,2 ročně a od června 2025 nebyl zaznamenán nový případ.

Spoluzakladatel a technický ředitel firmy Hello Robot Charlie Kemp vyvíjí mobilní roboty s rameny pro domácnosti a pracoviště. Zaměřuje se hlavně na pomoc seniorům a lidem s omezenou pohyblivostí, pro něž může robotika zvýšit soběstačnost v době nedostatku lidské péče. Zdůrazňuje, že návrh užitečných robotů musí vycházet z přímé spolupráce s lidmi a jejich skutečných potřeb, nikoli jen z laboratorních ukázek. Vývoj robotů Stretch ovlivnila dlouhodobá spolupráce s Henrym a Jane Evansovými v projektu Robots for Humanity. Kemp také upozorňuje, že i jednoduché úkony robota mohou mít silný praktický i emocionální význam.

Vědci vyvinuli měkkou kontaktní čočku, která dokáže ve slzách měřit serotonin a mohla by jednou nabídnout neinvazivní sledování stresu. Hydrogelová čočka s grafenovými a stříbrnými elektrodami zachytila i velmi nízké koncentrace této látky a při laboratorních zkouškách vydržela opakované deformace déle než 28 dní. Ve vzorcích slz od deseti dobrovolníků hladina serotoninu po stresových úkolech klesala. Krátký test na oku anestezovaného prasete neprokázal podráždění ani infekci. Technologie je zatím ve výzkumné fázi; před využitím u lidí je nutné ověřit bezpečnost, přesnost i rozdíly mezi jednotlivci. Cílem je bezdrátová čočka schopná přenášet data do telefonu a časem měřit více biomarkerů najednou.

Vědci z MIT vyvinuli biologicky rozložitelnou papírovou baterii pro polykatelná zdravotnická zařízení. Elektrody z hořčíku a oxidu molybdenového spojují celulózová nanovlákna, elektrolytem je netoxický gel na bázi cholinchloridu a kyseliny mléčné. Přírodní voskový povlak zpomaluje průnik žaludečních tekutin a umožňuje nastavit dobu provozu i následného rozkladu. Při testech na prasatech baterie fungovala v žaludku až tři dny, napájela RFID komunikaci na vzdálenost 1,5 metru a krátkodobou elektrickou stimulaci. Technologie by mohla sloužit pro senzory, řízené podávání léků či sledování užívání medikace; klinické zkoušky u lidí mají být připravovány zhruba do dvou let.

Výzkumníci v Číně vytvořili oční kliniku AI-TEC, v níž umělá inteligence s dohledem lékařů podporovala celý proces od předběžného vyšetření přes analýzu snímků až po následnou péči. Zpočátku systém hůře rozpoznával onemocnění, například glaukom či věkem podmíněnou makulární degeneraci. Po doplnění 1 426 kvalitně označených snímků od odborníků dosáhl diagnostické přesnosti přes 0,93 podle ukazatele AUROC, přestože původně využíval mnohem větší, ale méně kvalitní soubor dat. Využívání nástrojů personálem pokleslo, dokud autoři nezrychlili rozhraní a nesnížili počet nutných úkonů. Studie zdůrazňuje, že přínos AI závisí nejen na přesnosti algoritmů, ale také na kvalitě dat, zapojení lékařů, rychlé zpětné vazbě, správě systému a skutečném zlepšení péče o pacienty.

Americké neurologické a odborné společnosti aktualizovaly doporučení pro prevenci migrény. Preventivní léčbu nově radí nabídnout už lidem se čtyřmi či více středně těžkými až těžkými bolestmi hlavy nebo záchvaty migrény měsíčně, případně při výrazném omezení běžného fungování. Mezi léky první volby zařadily přípravky zaměřené na CGRP, které byly vyvinuty přímo pro prevenci migrény. U chronické migrény doporučení zahrnují také botulotoxin. Cílem změn je omezit přechod epizodické migrény do chronické formy a rozšířit pacientům přístup k účinné léčbě.

Nizozemská firma Vitestro získala od amerického úřadu FDA povolení používat autonomní zařízení Aletta pro odběr krve dospělým mimo nemocnice. Robot kombinuje infračervené snímání, ultrazvuk, Dopplerovo měření a algoritmy pro vyhledání žíly, zavedení jehly i manipulaci se zkumavkami. V nizozemské studii s více než 1 600 účastníky uspěl při prvním pokusu v 94,5 procenta případů; při neúspěchu nastupuje zdravotník. Technologie by mohla zvýšit kapacitu laboratoří postižených nedostatkem flebotomistů, protože jeden pracovník může dohlížet až na tři přístroje. Odborníci však žádají další data o fungování u tmavších odstínů kůže i o kvalitě odebraných vzorků pro laboratorní testy.

Americký úřad FDA udělil licenci přípravku Ezplaz, první lyofilizované krevní plazmě schválené ve Spojených státech. Produkt lze skladovat až 12 měsíců při teplotě 2 až 25 °C a po přidání sterilní vody připravit k transfúzi přibližně za dvě a půl minuty. Mohl by pomoci zejména při silném krvácení v sanitkách, odlehlých oblastech, katastrofách či na bojišti, kde není dostupná mražená plazma. Přípravek je určen dospělým, pokud jiné plazmové produkty nejsou k dispozici, a nenahrazuje běžnou plazmu ve všech situacích. Nese obdobná transfuzní rizika jako jiné plazmové přípravky; po schválení bude sledováno i možné riziko krevních sraženin.

Vědci v Číně vyvinuli senzorovou vrstvu do lůžka protézy, která sleduje sílu, místo i délku tlaku na pahýl končetiny. Systém napodobuje některé mechanismy vnímání bolesti: krátký tlak vyhodnotí jako běžný dotek, zatímco dlouhodobé či opakované zatížení označí jako rizikové. Po silném zatížení se navíc dočasně zvýší jeho citlivost, podobně jako u poraněné tkáně. Při testech se třemi lidmi po amputaci pod kolenem pomohla zpětná vazba upravit běh a snížit nerovnoměrné zatížení. Prototyp zatím není připraven pro běžné použití; potřebuje zmenšení, bezdrátové provedení a rozsáhlejší dlouhodobé klinické zkoušky.

Přední kardiologické organizace navrhly aktualizovanou celosvětovou definici srdečního selhání, která má sjednotit diagnostiku a klasifikaci onemocnění. Dokument upozorňuje, že samotná ejekční frakce, tedy podíl krve vypuzené srdcem při stahu, nemůže srdeční selhání spolehlivě potvrdit ani vyloučit. Lékaři by měli více zohledňovat celkový stav srdce, zobrazovací vyšetření, krevní testy i genetické poznatky. Nový systém zároveň uvádí 18 skupin možných příčin, od ischemické choroby, vysokého tlaku a arytmií po infekce, dědičné vlivy, těhotenství či onkologickou léčbu. Přesnější určení příčiny má podpořit dřívější prevenci a cílenější léčbu pacientů.