umělá inteligence

Analýza vzorků od pacientů s idiopatickou plicní fibrózou naznačila, že lék rentosertib může upravit bílkovinné profily krve směrem odpovídajícím nižšímu biologickému věku. Šest různých výpočetních modelů zaznamenalo shodný směr změny, nejvýrazněji po čtyřech týdnech léčby. Studie se opírala o 42 účastníků původní klinické zkoušky a trvala 12 týdnů. Není však jasné, zda šlo o skutečné ovlivnění stárnutí, nebo především o důsledek zlepšení závažného plicního onemocnění. Výsledky proto nedokazují omlazení ani delší život a vyžadují ověření ve větších a delších studiích.

Roboti se díky modelům propojujícím obraz, jazyk a akci lépe orientují v běžných úkolech, stále však selhávají při jemné manipulaci s malými či deformovatelnými předměty. Výzkumníci proto rozvíjejí rozsáhlejší soubory hmatových dat a modely, které dokážou rychle upravovat úchop podle tlaku, skluzu a kontaktu. Tým z Berkeley dosáhl při dvanácti úlohách průměrné úspěšnosti 65 procent díky oddělení pomalejšího plánování pohybu od rychlé hmatové kontroly. Další skupiny sjednocují data z různých senzorů a robotických rukou nebo shromažďují desítky tisíc hodin synchronizovaných obrazových a hmatových záznamů. Přetrvává problém, jak hmatové signály účinně využít, protože jsou proti obrazovým datům řídké a nepravidelné.

Skupina nadšenců připravuje sondu Fermi Explorer, která by mohla odstartovat už v roce 2029 směrem k nejbližší hvězdné soustavě Alfa Centauri. Cesta dlouhá 4,37 světelného roku by při plánované rychlosti 23,6 kilometru za sekundu trvala zhruba 80 000 let. Trasování mise pomohl navrhnout model umělé inteligence, jenž simuloval manévry využívající gravitační efekt Slunce. Sonda o hmotnosti 150 kilogramů má používat Hallův motor na xenon a po opuštění Sluneční soustavy už nebude komunikovat se Zemí. Ponese drobné vědecké přístroje, kopii Zlaté desky ze sond Voyager i pozdravy dětí pro případné budoucí civilizace. Projekt má stát asi 15 milionů dolarů a jeho hlavním významem je spíše symbolické mezihvězdné poselství než zásadní vědecký výzkum.

Anthropic chce do všech budoucích modelů Claude zavést textové vodoznaky, podobné řešení už používá Google a OpenAI je plánuje. Rozšíření podporuje mimo jiné evropský akt o umělé inteligenci, který bude od srpna 2026 požadovat označování obsahu vytvořeného novými modely. Vodoznak nenápadně upravuje pravděpodobnost volby slov, takže jej lze ověřit speciálním klíčem, aniž by byl běžně viditelný. Studie Googlu nezjistila rozdíl v hodnocení mezi označenými a neoznačenými odpověďmi, kritici však upozorňují na možné zhoršení krátkých textů či programového kódu. Technologie může sloužit také ke sledování původu trénovacích dat a omezování recyklace obsahu generovaného AI.

Čína od 15. července zavedla rozsáhlá pravidla pro chatboty napodobující lidskou osobnost a poskytující dlouhodobou emoční interakci. Velké technologické firmy omezily možnost upravovat své obecné chatboty na virtuální partnery, což vyvolalo silné reakce uživatelů citově vázaných na AI. Regulace zakazuje virtuální intimní vztahy pro osoby mladší 18 let, vyžaduje ochrany pro seniory a dospělým připomíná každé dvě hodiny, že AI není člověk. Poskytovatelé mají bránit emocionální závislosti, škodlivému chování i vytlačování mezilidských vztahů. Čínský přístup je považován za mimořádně přísný, zároveň však neřeší společenské příčiny, kvůli nimž lidé hledají blízkost u AI.

Nástroje pro programování s umělou inteligencí výrazně zrychlují tvorbu kódu, ale přesouvají hlavní problém k jeho ověřování. Vývojáři upozorňují, že výstupy modelů mohou působit správně, přesto obsahovat bezpečnostní chyby, mylné předpoklady nebo duplicitní funkce. Firmy proto zpřesňují zadání před generováním, nasazují specializované agenty pro testy a bezpečnostní kontroly a rizikové změny předávají lidem. Lidský schvalovatel má zároveň rozumět rozhodnutím AI a nést za výsledný kód odpovědnost. Proměna pracovních postupů vyvolává otázku, jak budou mladší programátoři získávat zkušenosti, pokud budou méně často psát základní kód sami.

Google DeepMind zpřístupnil AlphaGenome Atlas, databázi předpočítaných odhadů dopadu všech devíti miliard možných jednopísmenných změn referenčního lidského genomu. Nástroj vychází z modelu AlphaGenome a pomáhá předvídat, jak varianty ovlivní aktivitu genů a regulační procesy, včetně nekódujících oblastí DNA. Vědci mohou výsledky vyhledávat bez programování a náročného vlastního výpočtu; atlas nabízí i souhrnné skóre významnosti varianty. Datový soubor má zhruba jeden petabajt a jeho vznik vyžadoval výrazné zrychlení výpočtů pomocí optimalizací a odstranění duplicitních operací. Autoři očekávají, že databáze urychlí výběr variant pro laboratorní ověřování v biologii, výzkumu nemocí a vývoji léčiv. Predikce však nenahrazují experimenty, zejména u nemocí ovlivňovaných více mutacemi či vzdálenými regulačními úseky DNA.

Nová generace specializovaných satelitů má pomoci zachytit vznikající lesní požáry dříve než dosavadní systémy. Německá společnost OroraTech například jako první zaznamenala kalifornský Rock Fire, který se následně rozrostl na více než 12 tisíc akrů. Aliance Earth Fire Alliance vypustila první tři satelity FireSat a do 30. let chce vytvořit síť více než 50 družic se snímkováním každého místa zhruba po 20 minutách. Přesnější infračervené senzory mají odhalit i malé požáry, zatímco algoritmy strojového učení porovnávají aktuální data s historickými snímky a omezují falešné poplachy. Pro zásahové složky je zásadní rychlost i transparentní vyhodnocení jistoty detekce, protože informace doručená až po hodině může být pro první reakci málo užitečná.

Nizozemská firma Vitestro získala od amerického úřadu FDA povolení používat autonomní zařízení Aletta pro odběr krve dospělým mimo nemocnice. Robot kombinuje infračervené snímání, ultrazvuk, Dopplerovo měření a algoritmy pro vyhledání žíly, zavedení jehly i manipulaci se zkumavkami. V nizozemské studii s více než 1 600 účastníky uspěl při prvním pokusu v 94,5 procenta případů; při neúspěchu nastupuje zdravotník. Technologie by mohla zvýšit kapacitu laboratoří postižených nedostatkem flebotomistů, protože jeden pracovník může dohlížet až na tři přístroje. Odborníci však žádají další data o fungování u tmavších odstínů kůže i o kvalitě odebraných vzorků pro laboratorní testy.

Sonifikace převádí číselná data na zvuk a může pomoci tam, kde je zrak uživatele zaměstnán nebo kde jsou vizualizace nepřehledné. Podle výzkumníka Stephena Roddyho dokáže sluch souběžně zachytit jemné změny, více datových toků i signály skryté v šumu. Metody jako audifikace zrychlují nízkofrekvenční signály do slyšitelné oblasti, zatímco mapování parametrů přiřazuje proměnným výšku tónu, hlasitost či nástroj. Využití sahá od gravitačních vln a EEG přes genetiku až po dohled nad datovými sítěmi. Umělá inteligence může data předem třídit a sonifikace pak člověku zpřístupní výsledné vzorce. S nástupem sítí 6G by se zvuk mohl stát důležitým nástrojem pro řízení a diagnostiku rozsáhlých komunikačních systémů.