osteoporóza

Studie australské Flinders University sledovala téměř 9 700 amerických žen starších 65 let po dobu zhruba deseti let. Pravidelné pití čaje bylo spojeno s mírně vyšší hustotou kostí v oblasti kyčle, výrazněji zejména u žen s obezitou. Autoři předpokládají, že roli mohou hrát katechiny podporující buňky vytvářející kostní hmotu. Více než pět šálků kávy denně naopak souviselo s nižší hustotou kostí a kombinace kávy s vyšší celoživotní konzumací alkoholu byla spojena s horšími hodnotami v oblasti stehenní kosti. Výsledky jsou observační a vzhledem k převaze bělošských účastnic nemusí platit pro všechny skupiny obyvatel.

Systematický přehled a metaanalýza 69 studií s více než 150 tisíci účastníky zjistily, že doplňky vápníku, vitaminu D ani jejich kombinace mají malý až žádný vliv na prevenci zlomenin a pádů. Kombinace obou látek sice vykázala nepatrné snížení rizika zlomenin, podle autorů však bez klinicky významného přínosu. Závěry byly podobné napříč věkem, osteoporózou, předchozími zlomeninami i nízkou hladinou vitaminu D. Studie se netýkala dostatečně lidí s těžkým deficitem vitaminu D ani pacientů léčených léky na osteoporózu, pro něž nelze přínos vyloučit. Autoři proto nepodporují rutinní užívání těchto doplňků k prevenci zlomenin, zejména vzhledem k nákladům a možným zažívacím potížím po vápníku.

Rozsáhlá analýza 124 dřívějších studií zahrnující 18 429 lidí ve věku od 40 let zkoumala vliv různých druhů pohybu na hustotu kostní hmoty. Nejlepší výsledky pro posílení kostí přinesla svižná chůze nebo běh, dobře si vedla také kombinace aerobního a silového tréninku. Významnější přínos se projevil přibližně od 600 MET minut týdně, což odpovídá zhruba dvěma až třem hodinám svižné chůze či běhu. Cvičení může mírnit úbytek kostní hustoty spojený s věkem a potenciálně snížit riziko zlomenin při osteoporóze. Výsledky byly výraznější u lidí středního věku a osob se zdravým BMI, zatímco u starších lidí a osob s nadváhou či obezitou byly slabší.

Malá klinická studie první fáze zkoumala upravené vlastní mezenchymální kmenové buňky u deseti žen ve věku 51 až 72 let s pokročilou osteoporózou. Buňky odebrané z kostní dřeně vědci upravili tak, aby po nitrožilním podání lépe zamířily zpět do kostní dřeně. Léčba byla podle autorů dobře snášena a během sledování se neobjevily nežádoucí účinky související s terapií. Ve srovnání dvou let před podáním a dvou let po něm klesl výskyt zlomenin z osmi na 0,5 případu ročně, což odpovídá poklesu o 94 procent. Biopsie a zobrazovací vyšetření rovněž naznačily zlepšení zejména houbovité kostní tkáně. Výsledky jsou slibné, ale kvůli malému počtu účastnic a chybějící kontrolní skupině je musí potvrdit větší randomizované studie.

Osteoartróza v kolenech je často velmi bolestivá a obtížně léčitelná. Vědci z Charité v Berlíně vypracovali nový, minimálně invazivní léčebný postup nazvaný genikulární arteriální embolizace (GAE). Tato metoda omezuje tok krve v určitých tepnách, čímž redukuje zánět a bolest. V 12měsíční studii s 194 účastníky se průměrná bolest snížila z 7 na 3 z 10 a výrazně se zlepšila kvalita života. Výsledky ukazují, že pro mnoho pacientů může být tento postup účinnou alternativou k operaci.

Osteoporóza je onemocnění, při kterém tělo nedokáže nahradit starou kostní tkáň, což vede k oslabeným kostem. Výzkum ukázal, že receptor GPR133 hraje klíčovou roli v hustotě kostí. Aktivace tohoto receptoru pomocí látky AP503 posílila kostní tvorbu u myší. Tento průlom naznačuje potenciál pro nové léčebné metody na posílení kostí a prevenci osteoporózy. Zatímco výzkum probíhal na zvířatech, očekává se, že podobné procesy by mohly fungovat i u lidí. Nové léčebné přístupy by mohly v budoucnu umožnit posílení i u zdravých kostí.

Studie v Singapuru a ve Velké Británii ukázaly souvislost mezi stářím očí a rizikem osteoporózy. Výzkum naznačuje, že čím starší je sítnice, tím je pravděpodobnější nižší hustota kostní hmoty. Snímkování sítnice může být jednoduchou a neinvazivní metodou pro sledování změn v kostech. Model strojového učení RetiAGE ukazuje, že oči mohou být klíčem k porozumění zdraví kostí. Zaznamenaly se rozdíly i mezi pohlavími, přičemž spojitost mezi stářím očí a osteoporózou byla výraznější u mužů.

Studie zjistila, že volba mezi čajem a kávou může ovlivnit zdraví kostí žen starších 65 let. V průzkumu účastníků, který probíhal během deseti let, se ukázalo, že ženy, které pravidelně konzumovaly čaj, měly mírně vyšší hustotu kostí v oblasti kyčle. Naopak ženy, které pily více než pět šálků kávy denně, měly nižší hustotu kostí, což je spojováno s negativním vlivem kofeinu na absorpci vápníku. Studie také naznačila, že konzumace čaje může být prospěšná zejména u žen s obezitou. Je důležité poznamenat, že výsledky se týkaly převážně bělošek, a nemusí tedy platit pro jiné populace.

Osteoporóza je onemocnění, které oslabuje kosti milionů lidí. Vědci z Hongkongské univerzity objevili klíčový mechanismus, jak cvičení posiluje kosti, což by mohlo vést k novým léčbám. Studie zjistila, že protein Piezo1 funguje jako 'senzor cvičení' a určuje, zda kmenové buňky v kostní dřeni tvoří kosti nebo tuk. Aktivace Piezo1 podporuje růst kostí a snižuje hromadění tuku. Objev by mohl pomoci vyvinout léčbu, která napodobí účinky cvičení pro ty, kdo se nemohou pohybovat, a tím snížit riziko zlomenin. Výzkum byl zatím proveden na myších, ale představuje důležitý krok v boji proti osteoporóze.

Nový výzkum naznačuje, že existuje obousměrné propojení mezi depresí a osteoporózou, označované jako osa mozek-kost. Tento koncept je důležitý pro pochopení a léčbu těchto stavů, zejména u starších osob. Zjistilo se, že hormon osteokalcin, který kosti vylučují do krve, může ovlivnit náladu a kognitivní funkci. Přítomnost osteopontinu, dalšího proteinu pocházejícího z kostí, ukazuje na jeho roli v mozku při zmírňování zánětlivých procesů. Výzkum rovněž naznačuje, že deprese může negativně ovlivňovat zdraví kostí, například přes produkci hormonů jako kortizol. Zkoumání těchto cest by mohlo vést k lepším přístupům v léčbě obou stavů.