astronomie

Neptun a Uran obsahují ve svých jádrech 'superionickou vodu', která je horká a černá. Tato forma vody se chová jako led, ale její krystalická mřížka kyslíkových atomů se nepodobá ničemu znanému na Zemi. Nové experimenty ukázaly, že chaotická struktura této mřížky přispívá k nepředvídatelným magnetickým polím Neptunu. V extrémních podmínkách dochází k formování více vrstev, což podporuje myšlenku složitosti tohoto materiálu. Zjištění naznačují, že superionická voda by mohla být běžnou formou vody ve vesmíru.

Astronomové objevili tajemný žhnoucí pruh železa ve středu Prstencové mlhoviny vzdálené 2 570 světelných let. Tento lineární útvar dosud nebyl v žádné mlhovině pozorován. Jeho původ a vlastnosti zůstávají nevysvětleny, přestože byl objeven díky pokročilému teleskopu WEAVE. Hypotéza, že by pruh mohl vzniknout rozpadem prachových částic, nenalezla dostatečné důkazy. Výzkumníci hledají další podobné útvary, které by mohly poskytnout odpovědi na tuto hvězdnou hádanku.

Webbův vesmírný dalekohled (JWST) se zaměřil na Helixovou mlhovinu, známou také jako 'Oko Saurona', vzdálenou asi 650 světelných let. Tato planetární mlhovina vznikla, když hvězda podobná Slunci vyčerpala svůj vodíkový palivo a začala uvolňovat své vnější vrstvy, které osvětluje zbývající hvězda, nyní bílý trpaslík. Helixová mlhovina má mnoho kometárních uzlů, hustých oblastí materiálu, které odolávají hvězdnému větru a záření. Každý uzel je větší než naše Sluneční soustava, což ukazuje na úžasné měřítko přírodního vesmíru. Za tisíce let se mlhovina rozplyne ve vesmírném prostoru.

Pobyt v mikrogravitaci může výrazně ovlivnit lidský organismus, včetně změn tvaru mozku astronautů. Tyto změny, i když jemné, ovlivňují oblasti spojené s rovnováhou a propriocepcí, což může být důvodem, proč někteří astronauti po návratu na Zemi bojují s rovnováhou. Studie ukázala, že mozek se během vesmírného letu posouvá a naklání v lebce, a nejvýraznější změny byly zaznamenány u astronautů, kteří strávili ve vesmíru delší dobu. Tyto posuny nejsou spojeny se změnou inteligence nebo osobnosti, nýbrž se funkcemi, které pomáhají sledovat pozici a pohyb těla. Tento výzkum by mohl pomoci navrhovat lepší programy pro obnovu astronautů po návratu ze vesmíru.

Vzdálená galaxie VV 340a vypouští masivní proudy přehřátého plynu z oblasti kolem superhmotné černé díry ve svém středu. Tento jev omezuje tvorbu hvězd, neboť materiál potřebný k jejich vzniku je odváděn pryč. Proudění plynu je tvarováno jako helix a vyvrhuje každý rok množství hmoty rovnající se 19,4 násobku hmotnosti Slunce. Odborníci se domnívají, že se tento jev může objevovat i v mladých galaxiích. Setkání s jinou galaxií však může tento proces brzy ukončit, protože během slučování dochází často k prudkému nárůstu tvorby hvězd.

Astronomové objevili záhadný jev kolem bílé trpasličí hvězdy RXJ0528+2838, která se nachází 731 světelných let od Země. Tato hvězda vykazuje neobvyklý zářivý obal zvaný bow shock, jehož příčina je zatím nejasná. Typicky se takový jev vyskytuje v přítomnosti disku materiálu, který tato hvězda postrádá. Vědci navrhují, že silné magnetické pole hvězdy může přesměrovat hmotu od společníka přímo na její povrch. Tento objev mění naše chápání pohybu a interakce hmoty ve dvojhvězdných systémech.

Astronomové dosáhli rekordu v pozorování aktivní oblasti Slunce, kterou sledovali přes tři měsíce. Tato oblast, označená NOAA 13664, vznikla v dubnu 2024 a vyvolala nejsilnější geomagnetické bouře za poslední desetiletí. Pozorování probíhalo pomocí dvou observatoří umístěných na opačných stranách Slunce, což umožnilo nepřetržité sledování od narození regionu až po jeho zánik. Toto úsilí pomůže zlepšit předpovědi vesmírného počasí, které může poškodit satelity a elektrické sítě. Výzkum byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.

NASA zveřejnila unikátní video, které ukazuje expanzi supernovy Kepler za posledních 25 let. Pomocí observatoře Chandra se podařilo zachytit mimořádné změny v oblaku zbytků této supernovy, který je stále podrobně sledován astronomy. Supernova, původně zaznamenaná v roce 1604, vznikla výbuchem bílého trpaslíka a slouží jako důležitá laboratoř pro pochopení procesu vzniku nových hvězd a planet. Video obsahuje snímky z let 2000, 2004, 2006, 2014 a 2025, a přestože zveřejnění podrobností měření teprve plánují, již nyní ukazuje pohyby částic rychlostmi až 8700 km/s. Pozorování supernovy Kepler nás přibližuje k pochopení kosmické historie.

Stabilita hvězd je klíčová pro obyvatelnost exoplanet. Zatímco masivní hvězdy jako Rigel žijí krátce, červené trpaslíky mohou žít déle než samotný vesmír, ale jejich vzplanutí může ohrozit život. Hvězdy typu G, jako je Slunce, a K, známé jako oranžoví trpaslíci, nabízejí stabilní dlouhověké prostředí. Studie analyzovala více než 2 000 K-type hvězd v okolí Slunce a identifikovala 529 z nich jako primární cíle pro výzkum obyvatelnosti. Výzkum pomocí spektroskopických metod spojených s teleskopy v Chile a Arizoně přispívá k lepšímu pochopení obyvatelnosti v naší galaxii.

Astronomové po osmi letech studie s jistotou potvrdili, že hvězda Betelgeuse má malého souputníka. Jeho přítomnost odhalily stopy, které vytváří při průchodu atmosférou červeného obra. Tato druhá hvězda, nazvaná Siwarha, ovlivňuje spektrum světla vyzařovaného Betelgeusem, aniž by způsobovala jeho ztmavení. Důkazy o tomto jevu byly získány z několika observatoří, včetně Hubbleova vesmírného teleskopu. Objev nám poskytuje nový pohled na vývoj a dynamiku hvězd podobné Betelgeuse.