savci

Vědci poprvé našli důkaz, že předci savců kladli vejce, a to díky objevu fosilie Lystrosauruse v Jižní Africe. Studie odhalila, že tato pre-savec přežil největší vymírání na Zemi díky kladení vajec, která byla velká a měkká. Nová technologie synkrotronové tomografie umožnila prozkoumat vnitřní strukturu fosilie, což potvrdilo, že jedinec zemřel ještě v vejci. Tento nález posiluje teorie o evolučních strategiích, které umožnily Lystrosaurům přežít v drsných podmínkách. Větší vejce naznačují, že jejich mláďata byla schopna se o sebe rychle postarat, což přispělo k jejich přežití.

Nová studie vedená antropologem Markem Dyblem z Cambridge analýzuje monogamii u savců a zařazuje lidi mezi deset nejmonogamnějších druhů. Použitím sourozeneckého statusu jako měřítka se ukazuje, že u lidí pochází 66 % potomků ze stejných dvou rodičů. Lidská monogamie je srovnatelná s dlouhodobě pářícími se druhy, jako jsou surikaty či bobři. Přestože monogamie není v rámci lidských kultur univerzální, výsledky naznačují, že je dominantním vzorem pro náš druh. Studie zahrnuje data ze starověké DNA a současné genealogie od více než 100 lidských společností.

Pavouci obvykle pro člověka nebezpeční nejsou, ale pavouk známý jako ušlechtilá podvodnice má nečekanou loveckou zručnost. V jižní Anglii se podařilo zaznamenat, jak tento pavouk ulovil a zkonzumoval drobného savce – rejska. Tímto pavouk prokázal schopnost ulovit kořist mnohem větší než je sám, pomocí silného jedu a robustního hedvábí. Tento jev vzbudil zájem vědců, protože se jedná o první známý případ, kdy pavouk této rodiny ulovil rejska. Ačkoliv tento pavouk může být bolestivě kousavý, pro lidi není považován za smrtelně nebezpečného.