monogamie

Nová studie odhalila, že dlouhodobá monogamie u termitů vedla k úbytku konkurence mezi spermiemi různých samců, což způsobilo ztrátu ocasů jejich spermií. To bylo důsledkem zániku některých genů a přispělo ke změně z izolovaných švábů na mega-sociální termity. Předci termitů byli striktně monogamní, což odstranilo evoluční tlak na udržování genů souvisejících s pohyblivostí spermií. Výzkum ukazuje, že termiti zvýšili svou sociální složitost díky snížení genetické složitosti. Toto zjištění zpochybňuje představu, že složitější sociální systémy vyžadují složitější genomy.

Nová studie vedená antropologem Markem Dyblem z Cambridge analýzuje monogamii u savců a zařazuje lidi mezi deset nejmonogamnějších druhů. Použitím sourozeneckého statusu jako měřítka se ukazuje, že u lidí pochází 66 % potomků ze stejných dvou rodičů. Lidská monogamie je srovnatelná s dlouhodobě pářícími se druhy, jako jsou surikaty či bobři. Přestože monogamie není v rámci lidských kultur univerzální, výsledky naznačují, že je dominantním vzorem pro náš druh. Studie zahrnuje data ze starověké DNA a současné genealogie od více než 100 lidských společností.