půst

Způsobuje půst snížení kognitivních schopností? Nové rozsáhlé přezkoumání studií ukazuje, že to u zdravých dospělých není pravděpodobné. Zatímco půst přináší zdravotní výhody, jako je zlepšení citlivosti na inzulin a aktivace procesů buněčné obnovy, nemusí nutně ovlivnit mentální výkon. Dospělí vykazují podobné výsledky v kognitivních testech, ať už se najedli nebo ne. U dětí a dospívajících však půst může způsobit snížený výkon, protože jejich mozky jsou citlivější na nepravidelný přísun energie. Doba půstu a typ testu také hrají roli, ovlivňují-li výsledek kognitivní aktivity.

Prodloužený půst, konkrétně 21denní půst s vodou, je často mylně považován za prostředek k vyléčení rakoviny. Ačkoli půst může ovlivnit metabolismus a určité buněčné procesy, není vědecky doloženo, že by tento extrémní přístup mohl nádory eradikovat. Prodloužený půst může být nebezpečný, zejména pro osoby oslabené rakovinou nebo jejími léčbami. Výzkumy se soustředí spíše na krátkodobé formy půstu, které mohou ovlivňovat buněčnou opravdu a energetický management, avšak nesou s sebou i rizika. Nadměrné půstování může oslabit imunitní systém a zvýšit riziko infekcí či jiných komplikací. Ačkoliv půst aktivuje určité přežívací mechanismy v těle, není náhradou za standardní medicínské postupy proti rakovině.