archeologie

Tým archeologů objevil v egyptské Táně poklad 225 funerárních figurín v královské hrobce, což vyřešilo dlouhodobou záhadu. Nález ushabti, které měly sloužit jako služebníci pro posmrtný život, je výjimečný, protože většina míst byla vypleněna. Identifikace faraona Shoshenqa III pomocí královského symbolu na figurínách rozluštila, kdo byl v hrobce pohřben. Přesto zůstává otázkou, proč nebyl pohřben v plánované hrobce, přičemž možné vysvětlení nabízí krutá občanská válka nebo pozdější přesunutí ostatků. Figury budou po prozkoumání vystaveny v egyptském muzeu.

Neolitičtí lidé mohli použít lastury nalezené na archeologických lokalitách v Katalánsku k vytváření velmi hlasitého zvuku, který umožnil komunikaci na dlouhé vzdálenosti. Vědci Miquel López-Garcia a Margarita Díaz-Andreu z Barcelonské univerzity vyzkoušeli foukání do lastur a zaznamenali zvuk o hlasitosti až 111,5 decibelů. Lastury, staré asi 6 000 let, měly odstraněné vrcholy, což naznačuje jejich použití jako rohů. Některé lastury dosahovaly různých výšek tónů, i když hlavním účelem mohla být komunikace. Výzkum naznačuje, že lastury mohly být používány i k hudebnímu vyjádření.

Na jihovýchodě Turecka byly objeveny nové archeologické nálezy, které odhalují život před 11 000 lety. Mezi objevy patří kamenná figurína se zašitými rty a vyřezávané tváře, které naznačují neolitické víry a rituály. Archeolog Necmi Karul vysvětluje, že rostoucí počet lidských plastik je výsledkem usazování komunit a přesunu jejich pozornosti k lidské zkušenosti. Projekt 'Kamenné kopce', jehož je Karahan Tepe součástí, nabízí náhled na organizovanou společnost s vyspělou symbolikou. Tyto objevy mění pohled na neolitickou dobu a naznačují, jak se v čase rozvíjely společenské dynamiky.

Velikonoční ostrov, známý jako Rapa Nui, byl dlouho považován za záhadný kvůli svým monumentálním sochám moai. Nový výzkum však přináší tři klíčová odhalení. První, na základě 3D modelů, ukazuje, že výroba soch probíhala decentralizovaně ve 30 nezávislých dílnách. Druhé zkoumání potvrdilo, že moai byly transportovány vertikálně pomocí techniky 'chůze'. Závěrem třetího zjištění je, že deforestace nebyla důsledkem lidského zhroucení, ale přičiněním krys, které zabránily obnově lesů. Rapanui se přizpůsobili pomocí zemědělských technik a přežívali po staletí.

Vědci objevili důkazy, že dva druhy lidských předků, Australopithecus afarensis ('Lucy') a Australopithecus deyiremeda, žily před více než 3,3 miliony let ve stejném regionu v Etiopii. Oba druhy existovaly bok po boku, avšak žily velmi odlišným způsobem života. Nalezené fosilie ukazují, že A. deyiremeda měl schopnost lézt na stromy, zatímco Lucy chodila více po dvou. Rozdíly v jejich stravování, potvrzené analýzou fosilních zubů, nasvědčují tomu, že neměly potřebu soupeřit o potravu. Tento objev přináší nové poznatky o životě a adaptacích předků člověka.

Vědci objevili genetické stopy neznámé lidské skupiny v centrální části Jižní Ameriky, zejména v Argentině, trvající nejméně 8 000 let. Výzkum, vedený biologem Javierem Maravallem Lópezem z Harvardu, analyzoval DNA 238 starověkých osob. Studie identifikovala novou lidskou linii pocházející z období před 8 500 lety, která zůstala hlavním genetickým prvkem v regionu. Tato skupina existovala vedle dalších linií s minimálními známkami vzájemného genetického mísení. Objev přináší nové pochopení historické populace regionu a její genetické izolace ve starověku.

Skany pyramidy Menkaure v Gíze odhalily dvě neobvyklé prázdné kapsy za jejími kamennými stěnami. Tyto prostory se liší tvarem a velikostí od dříve objevených dutin ve Velké pyramidě v Gíze. Výzkumníci prováděli měření pomocí tří různých technik, což potvrdilo přítomnost vzduchem naplněných prostor. Tyto anomálie mohou naznačovat existenci skrytého vchodu. Navíc byla navržena další analýza pomocí kosmického záření k lepšímu pochopení hloubky těchto dutin. Role a účel těchto prázdných prostor zůstávají stále nejasné.

Archeologové možná odhalili účel tisíců otvorů v oblasti Monte Sierpe v Peru. Nové nálezy naznačují, že místo mohlo sloužit jako tržnice a později jako účetní systém. Radiouhlíkové datování identifikovalo využití místnosti před dobou Inků, pravděpodobně civilizací Chincha. Výzkum sedimentů z otvorů objevil rostlinné zbytky, což naznačuje, že se tu obchodovalo s potravinami. Otvory mohou mít také spojení s inkánskými účetními systémy. Tým plánuje další terénní výzkum pro potvrzení teorií.

Lokalita Murayghat v dnešním Jordánsku představuje klíč k pochopení období přechodu z doby měděné na bronzovou. Tento archeologický areál se odlišuje od místního obytného osídlení, jelikož obsahuje dolmeny a megalitické struktury pro rituální účely namísto obytných prostor. Výzkum naznačuje, že společnost v této době čelila zásadním změnám v důsledku klimatických a sociálních otřesů, což přispělo ke změně tradičních hodnot a vznik nových forem přizpůsobení. Murayghat nabízí pohled na to, jak se starověké společnosti vyrovnávaly s narušením, přetvářely společenské role a tvořily nové komunity.

Nová mapa římských silnic, Itiner-e, zdvojnásobila dosud známou délku sítě těchto starověkých cest na 300 000 km. Projekt vedený Tomem Brughmans z Aarhuské univerzity odhalil, že byly zmapovány pouhé 3 % všech římských silnic. Mapa poskytuje otevřenou platformu pro studium a lokalizaci antických cest, které hrály klíčovou roli v expanzi a údržbě římské říše. Přestože římská říše zanikla, mnoho z těchto tras se dodnes používá. Tým plánuje pokračovat v rozšiřování Itiner-e, aby vytvořil nejkomplexnější mapu římských silnic na světě.