HIV

Třiašedesátiletý Nor, označovaný jako 'Oslo pacient', dosáhl dlouhodobé remise HIV po transplantaci kmenových buněk od bratra. Tento případ přináší důležité informace pro výzkum léčby HIV. Transplantace řešila vzácný typ krevního karcinomu, a zároveň díky genetické mutaci u dárce potlačila HIV. I přes rizika transplantace, která mohou být smrtelná pro 10-20 % pacientů, byla operace úspěšná. Všechny znaky aktivního HIV zmizely a pacient už déle než dva roky žije bez antivirové léčby. Tento úspěch přispívá k pochopení mechanismů potlačení HIV, i když transplantace není obecně vhodnou léčbou pro HIV.

Tento měsíc byl zveřejněn případ německého pacienta, označován jako Berlin 2, který zůstal v remisi HIV šest let po transplantaci kmenových buněk. Tento pacient obdržel buňky s jednou kopií mutace CCR5 Δ32, která nabízí odolnost vůči HIV. Oproti dřívějším příkladům s dvojitou mutací to naznačuje, že ne všechny případy remise vyžadují dvojí kopii této mutace. Úspěšné případy mohou pomoci najít cesty k léčbě HIV, které by tento odolný virus dokázaly účinně eliminovat. Výzkum se nyní soustředí na možnosti farmaceutických zásahů a genetické úpravy, které by mohly napodobit účinky této terapie. Výsledky jsou publikovány v časopise Nature.

Nedávný výzkum objasňuje, jak HIV zůstává skrytý v těle po desetiletí. V latentním stadiu se HIV integruje do DNA hostitelských buněk jako "provirus", což činí jeho eradikaci obtížnou i při moderní léčbě. Studie odhalila, že HIV používá tkáňově specifický přístup, skrývá se v méně aktivních oblastech DNA, což umožňuje jeho dlouhodobou přítomnost. Výzkum ukazuje i na význam historických vzorků pro porozumění viru. Poznatky z této studie otevírají cesty pro cílené terapeutické strategie zaměřené na odstranění či "umlčení" viru v těchto rezervárech.