exoplanety

Studie ukazuje, že v dvojhvězdném systému 70 Ophiuchi AB by mohla dlouhodobě existovat planeta o hmotnosti Země na stabilné oběžné dráze v obyvatelné zóně hlavní hvězdy. Systém tvoří dvě chladnější hvězdy typu K a nachází se asi 16 světelných let od Země. Vědci analyzovali více než století měření radiálních rychlostí a simulovali tisíce možných drah planet po dobu deseti milionů let. Zároveň vyloučili přítomnost obří planety nejméně o hmotnosti Jupiteru v okolí obou hvězd, kterou dřívější pozorování připouštěla. Menší kamenné planety však současné metody zatím nedokážou spolehlivě odhalit.

Astronomové popsali možný první známý případ planety druhé generace, která vznikla z materiálu odvrženého umírající hvězdou. Objekt má obíhat horkého bílého trpaslíka HS 0209+0832 vzdáleného asi 270 světelných let. Záhadné spektrální čáry pozorované už v roce 1999 vědci nyní spojili s mimořádným množstvím těžkých prvků, zejména niobu, což ukazuje na materiál vzniklý v pozdní fázi života hvězdy. Podezřelý plynný obr velikosti Jupiteru oběhne svého hvězdného pozůstatku za 4,4 dne a může kvůli intenzivnímu žáru rychle ztrácet hmotu. Objev naznačuje, že po smrti hvězd podobných Slunci mohou vznikat nové planety i z jejich vlastních vyvržených vrstev.

Astronomové oznámili kandidáta na planetu HD 156295 b, která by mohla obíhat v obyvatelné zóně horké hvězdy typu A vzdálené asi 140 světelných let. Pokud se objev potvrdí, šlo by o první známý případ exoplanety v obyvatelné zóně takto hmotné a jasné hvězdy. Kandidát má mít přibližně šestinásobek hmotnosti Jupiteru, oběžnou dobu kolem 2 200 dní a přijímat asi 60 procent záření, které Země dostává od Slunce. Tým jej odhalil z drobných změn v pravidelných pulzacích hvězdy naměřených družicí TESS. Pravděpodobnost, že jde o skutečnou planetu, vědci odhadují jen na zhruba 50 procent, a budou proto potřeba další pozorování.

Čínští astronomové znovu analyzovali data radioteleskopu FAST z 33 systémů s exoplanetami a hledali úzkopásmové signály s frekvenčním posunem, které by mohly naznačovat technický původ. Ze 139 127 prvotních záchytů po filtraci zůstaly dva významnější případy. Jeden z nich, NBS 260108, přišel ze směru červeného trpaslíka K2-155 vzdáleného 238 světelných let, kde obíhají tři známé superzemě včetně planety blízko obyvatelné zóny. Signál se objevil jen v paprsku namířeném na cíl, byl úzkopásmový a vykazoval drift, proto byl označen za kandidátní technosignaturu. Jeho výskyt pouze v jedné polarizaci a podobné signály při jiných pozorováních však spíše ukazují na pozemské či přístrojové rušení. Původ signálu zatím není určen a mimozemské vysvětlení není považováno za pravděpodobné.

Tým astronomů oznámil první jednoznačnou detekci rádiových signálů vycházejících přímo z exoplanety Beta Pictoris b, vzdálené asi 63 světelných let. Pozorování soustavou radioteleskopů MeerKAT odhalilo krátké opakující se silně kruhově polarizované záblesky, typické pro polární záře. Signál nevypovídá o mimozemském životě, ale pravděpodobně vzniká interakcí nabitých částic s atmosférou a magnetickým polem planety. Data naznačují, že obří mladá planeta má magnetické pole tisíckrát silnější než Země a rychle rotuje. Studie je zatím zveřejněna jako preprint na arXiv a neprošla recenzním řízením.

Vědci využívající Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) zkoumali atmosféru exoplanety WASP-39b, která se nachází téměř 700 světelných let od Země. Zjistili přítomnost tzv. polo-těžké vody, což může být ukazatel potenciální obyvatelnosti. Tento typ vody obsahuje izotop deuterium. Výzkum se zaměřil na poměr deuteria k vodíku, což má pomoct pochopit chemické podmínky na planetě a způsob její vzniku. WASP-39b byla vybrána díky její rozsáhlé studii pomocí JWST. I když je planeta extrémně horká a plynatá, tato zjištění mohou pomoci lépe pochopit vznik exoplanet.

Astronomové zkoumali dvě hvězdy podezřelé z existence Dysonových sfér pomocí teleskopu JWST. Očekávali, že naleznou přebytečné infračervené záření, které by naznačovalo přítomnost těchto struktur. Výsledky však ukázaly, že světlo nebylo způsobeno Dysonovými sférami, ale vzdálenými galaxiemi, které byly téměř dokonale zarovnány za hvězdami. Tyto galaxie, jako Hot DOG a hvězdná bouře, produkují přirozený infračervený zářivý efekt, který astronomové hledali. Tento objev pomůže v budoucnu lépe identifikovat falešné pozitivy při hledání mimozemských technologií.

Astronomové poprvé detekovali atmosféru na skalnaté „super-Zemi“ LHS 1140 b, která se nachází v obyvatelné zóně jiné hvězdy. LHS 1140 b je přibližně pětkrát hmotnější než Země a možná má tenkou atmosféru a vodu. Tým vědců potvrdil, že atmosféra této planety je bohatá na helium, které uniká do vesmíru. Navzdory vysokým úrovním záření hvězda planeta svoji atmosféru udržela více než 3 miliardy let. Tento objev činí LHS 1140 b významným cílem pro budoucí výzkumy zaměřené na nalezení životu příznivých podmínek.

V blízkosti naší sluneční soustavy byla objevena exoplaneta GJ 3378b, která je považována za super-Zemi s potenciální obyvatelností. Nachází se 25 světelných let od Země a obíhá kolem červeného trpaslíka, přičemž se nachází v obyvatelné zóně, kde by mohla mít kapalnou vodu. Její hmotnost byla revidována na 2,3 násobek hmotnosti Země, což zvyšuje pravděpodobnost jejího kamenného složení. Přestože zatím neznáme atmosférické podmínky GJ 3378b, zůstává jedním z nejzajímavějších kandidátů pro další zkoumání obyvatelnosti.

Vědci zkoumali exoplanetu GJ504b pomocí teleskopu James Webb a objevili její unikátní atmosféru s možnými slanými mraky. Tato planeta může být až 25krát hmotnější než Jupiter, ale přesto menší. Zatímco původně byla považována za příliš slabou pro pozorování ze Země, spektrum teleskopu odhalilo, že by mohla být obklopena mraky z chloridu draselného nebo sulfid zinečnatý. Studium tohoto vesmírného objektu přináší nový pohled na formování planet a zdůrazňuje důležitost mraků v astrofyzikálních modelech.