zdraví

Ketogenní dieta, populární pro své rychlé hubnutí, může mít vážné vedlejší účinky, jak ukazuje nový výzkum na myších. Studie z University of Utah zjistila, že myši na keto dietě sice ztrácely na váze, ale zároveň u nich došlo k rozvoji tukové jaterní choroby a problémům s regulací krevního cukru. Zatímco zjištění vyžadují další potvrzení u lidí, poukazují na možné negativní dopady diety na metabolismus. Při návratu k běžné stravě se regulace krevního cukru zlepšila, což naznačuje, že problémy by mohly být zvratitelné. Původně byla keto dieta vyvinuta pro léčbu epilepsie, ale její širší použití může přinášet i zdravotní rizika.

V roce 2024 dosáhla očekávaná délka života v USA 79 let, což je nejvyšší hodnota v historii země. Tento nárůst je způsoben nejen ústupem pandemie COVID-19, ale také poklesem úmrtnosti na hlavní příčiny smrti, jako jsou srdeční onemocnění, rakovina a předávkování drogami. Počet úmrtí klesal napříč všemi rasovými a etnickými skupinami, a to jak u mužů, tak u žen. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v úmrtích z důvodu nehod, včetně předávkování, které klesly o více než 14 %. Přestože zůstává průměrná délka života v USA pod úrovní mnoha dalších zemí, očekává se, že pozitivní trend bude pokračovat i v roce 2025.

Parazit Toxoplasma gondii, který infikuje mozek miliónů lidí, může být aktivnější, než vědci předpokládali. Výzkum na Kalifornské univerzitě v Riverside ukázal, že i při dlouhodobé infekci dochází k reaktivaci parazita v mozku myší. Parazit T. gondii se v těle hromadí ve formě cyst, které byly dosud považovány za neaktivní. Nové poznatky ale naznačují, že cysty obsahují různé formy parazita, které se vyvíjejí a různí se svou aktivitou. Objev by mohl ovlivnit vývoj léčebných strategií proti toxoplazmóze, protože ukazuje na potřebu zaměřit se na aktivní subtypy parazita.

Nedávná klinická studie ukázala, že pravidelné cvičení může omladit mozek, a to díky absolvování přes 150 minut středně intenzivní fyzické aktivity týdně. Studie sledovala 130 zdravých dospělých a zjistila, že ti, kteří cvičili, měli mozek biologicky mladší než jejich kalendářní věk. Výsledky ukazují, že i mírné změny v mozcích účastníků během jednoho roku mohou mít význam po delší dobu. Výzkum naznačuje, že cvičení nemusí zlepšovat stav mozku jen díky kardiovaskulárnímu zdraví nebo krevnímu tlaku. Další studie by mohly prozkoumat vliv cvičení na jemné změny v mozkové struktuře či zánětlivé procesy.

Kreatin, běžně užívaný sportovní doplněk, může mít překvapivé zdravotní přínosy pro ženy. Studie ukazují, že užívání tohoto doplňku může pomoci udržovat svalovou hmotu, zlepšit kognitivní funkce a podpořit zdraví kostí, zejména u starších žen. Kreatin může rovněž zlepšit kvalitu spánku a náladu, což je významné pro ženy během menopauzy nebo při poruchách spánku. Přestože většina výzkumu byla zaměřena na muže, rostoucí zájem o jeho vliv na ženy ukazuje slibné výsledky. Kreatin nevede k nežádoucímu nárůstu tělesné hmotnosti, což může rozptýlit obavy u žen, které se obávají nežádoucího nárůstu svalové hmoty.

Výzkum ukázal, že lidé aktivní pozdě v noci mají horší srdeční zdraví než ti s běžnými spánkovými návyky. Studie sledovala přes 300 000 dospělých ve Velké Británii a zjistila, že noční sovy mají o 16 % vyšší riziko prvního infarktu nebo mrtvice. Hlavními příčinami jsou nezdravé návyky jako kouření, nedostatek spánku a špatná strava. Kvůli nesouladu vnitřních hodin s běžnými denními režimy se noční sovy potýkají s problémy kvůli změnám v metabolismu a dostupnosti zdravé stravy. Přestat kouřit a držet se pravidelného režimu může pomoci snížit rizika.

V USA dosáhla pětiletá míra přežití rakoviny mezi lety 2015 a 2021 historického vrcholu 70 %. Významné zvýšení přežití bylo zaznamenáno u pokročilých nebo fatálních druhů rakoviny, což přispělo k odvrácení téměř 4,8 milionu úmrtí na rakovinu od roku 1991. Nejvyšší úspěšnost přežití je u rakoviny štítné žlázy, prostaty a varlat, naopak nejnižší u rakoviny plic a jater. Značné rozdíly jsou také v mortalitě podle socioekonomických a geografických faktorů. Zdravotní politika a přístup k pojištění ovlivňují úmrtnost, která se v různých státech výrazně liší.

Bambus, často označovaný jako 'superpotravina', má mnoho zdravotních přínosů. Výzkumy naznačují, že konzumace bambusových výhonků může zlepšovat metabolické a trávicí zdraví, snížit záněty a riziko různých nemocí. Obsahuje vysoký podíl bílkovin, vlákniny a dalších živin. Je však důležité, aby byl bambus před jídlem správně připraven kvůli možným toxickým složkám. Přestože má bambus potenciál stát se zdravou součástí jídelníčku, další výzkum je potřeba k ověření jeho plného přínosu pro lidské zdraví.

Studie z roku 2023 opět potvrzuje souvislost mezi zánětem ve střevech a Alzheimerovou chorobou. Výzkum ukázal, že lidé s Alzheimerem mají vyšší zánět v trávicím traktu. Ti s vyšším střevním zánětem také častěji měli amyloidní plaky v mozku. Testování ukázalo, že s vyššími hladinami střevního zánětu klesaly výsledky paměťových testů. Výzkumníci nyní zkoumají, zda změny ve stravě mohou u zvířat vést k formě Alzheimerovy choroby. Porozumění těmto procesům nás přibližuje k odhalení účinné léčby.

Podle nedávné studie mají lidé, kteří nekonzumují maso, menší pravděpodobnost dožití se 100 let než ti, kteří maso jedí. Výzkum zkoumal více než 5 000 čínských seniorů a zjistil, že nejedlíci masa v pokročilém věku, zejména pokud jsou podváhou, čelili vyššímu riziku křehkosti a úmrtí. Výsledky naznačují, že starší lidé mohou potřebovat upravit svou stravu, protože jejich nutriční potřeby se s věkem mění. Přesto zůstává vyvážená rostlinná strava zdravou volbou, ale může vyžadovat pečlivější plánování. Jídla zahrnující ryby, mléko nebo vejce poskytují důležité živiny a mohou být v pozdějším životě přínosnější.