učení

Některým psům se podaří naučit názvy hraček tím, že poslouchají své majitele, podobně jako malé děti získávají jazykové dovednosti. Studie vedená vědci z univerzity Eötvös Loránd ukázala, že tito psi mohou rozpoznat nové hračky po naslouchání rozhovorům. Výzkum zahrnoval deset nadaných psů, kteří byli schopni přesně identifikovat hračky podle názvu, a to i když byly mimo jejich zrak. V experimentu bylo sedm z deseti psů úspěšných, což ukazuje na jejich pokročilé kognitivní schopnosti. Výsledky naznačují, že pod správnými podmínkami psi mohou prezentovat dovednosti podobné lidským dětem.

Od uvedení ChatGPT mnoho lidí začalo využívat velké jazykové modely pro přístup k informacím. Studie vedená profesory marketingu zkoumala, jaké následky má spoléhání se na AI při získávání vědomostí. Ve srovnání s vyhledáváním na webu vede používání AI k méně hlubokému pochopení tématu. Testy ukázaly, že účastníci, kteří se učili pomocí AI, psali méně informativní rady a přistupovali k učení pasivněji. Výzkumníci zdůrazňují, že nejde o odmítnutí AI, ale o chytré a strategické užívání těchto nástrojů pro prohlubování znalostí.

Technika zvaná 'rubber duck debugging' spočívá ve vysvětlování problémů gumové kachně, což pomáhá nejen programátorům, ale i lidem v jiných oborech. Tento přístup umožňuje ujasnit si myšlenky a odhalit chyby, které nám do té doby unikaly. Zkoumání přínosů této metody ukazuje, že při slovním vyjadřování máme tendenci rozbíjet složité myšlenky na menší, srozumitelnější části. Díky tomu docházíme k hlubšímu porozumění. I když to vypadá jednoduše, efektivita tkví v nutnosti precizního formulování problémů, čímž zlepšíme vlastní porozumění situaci.