zdraví

Studie amerických vědců zkoumala mozky 701 zemřelých dárců, z nichž 229 mělo totální kloubní náhradu. U lidí po náhradě kyčle naměřili vědci v průměru o 8,9 procenta více kobaltu ve čtyřech sledovaných oblastech mozku; nalezené částice svým složením odpovídaly materiálu implantátů. Výsledky naznačují, že otěr a koroze náhrad mohou u části pacientů překonat hematoencefalickou bariéru, přesný mechanismus ale není znám. Vyšší koncentrace kobaltu souvisela s většími známkami Alzheimerovy patologie, studie však neprokázala příčinnou souvislost ani spojení s úbytkem kognitivních funkcí. Autoři zdůrazňují, že přínosy kloubních náhrad převažují, zároveň doporučují další sledování možných dopadů kovových částic na mozek.

Randomizovaná dvojitě zaslepená studie se 40 zdravými mladými dospělými zjistila, že pětidenní příjem bisfenolu A (BPA) v dávce považované americkými úřady za bezpečnou snížil periferní citlivost na inzulin o 9 procent. U skupiny s placebem se citlivost naopak mírně zvýšila. Výsledky představují dosud nejsilnější experimentální důkaz u lidí, že BPA může krátkodobě přispívat k inzulinové rezistenci, pravděpodobně ve svalové tkáni. Autoři upozorňují, že malý soubor mladých účastníků neumožňuje závěry bez dalšího vztáhnout na celou populaci. Studie podle nich podporuje přehodnocení současných limitů pro BPA, které se používá zejména v plastových obalech a pryskyřičných výstelkách plechovek.

Vzácné zčervenání nehtových půlměsíčků, takzvaných lunul, může podle přehledu případových studií souviset s dosud neodhalenými zdravotními potížemi. Autoři jej zaznamenali mimo jiné u srdečního selhání, cirhózy jater, revmatoidní artritidy či dalších kardiovaskulárních, autoimunitních a revmatologických nemocí. Výskyt na více nehtech spíše ukazuje na systémový problém, zatímco změna jediného nehtu může souviset s místním zánětem, krvácením nebo nádorem pod nehtem. Příčina zbarvení není zcela objasněna, pravděpodobně však hraje roli rozšíření drobných cév. Zjištění samo o sobě diagnózu nepotvrzuje, ale může být důvodem k lékařskému vyšetření.

Studie sledující více než 64 000 lidí ve středním věku po dobu průměrně osmi let spojuje chůzi s nižším rizikem úmrtí, a to podle kombinace počtu kroků a jejich tempa. Hranice 10 000 kroků denně není nezbytná: podobný přínos měli lidé s méně než 5 000 kroky při svižné chůzi kolem 80 kroků za minutu i ti, kteří ušli 5 000 až 7 500 kroků pomaleji. Za vhodný cíl se ukázalo nejrychlejší půlhodinové tempo dne v průměru 90 až 100 kroků za minutu. Bez ohledu na rychlost byla nejnižší úmrtnost spojena se 7 500 až 10 000 kroky denně. Jde o observační výzkum, který neprokazuje přímou příčinu, výsledky však mohou pomoci při tvorbě doporučení pro pohyb.

Lékaři nejprve pátrali po příčině neobvyklých skvrn na břiše mladého chlapce a zvažovali i poranění jater, vyšetření však nic neprokázala. Po návratu pacienta s horší a bolestivější vyrážkou zjistili, že při domácí výuce pokládal až na osm hodin denně nabíjený notebook přímo na břicho. Diagnózou byl erythema ab igne neboli syndrom „opečené kůže“, který vzniká při dlouhodobém působení mírného tepla. Po omezení přímého kontaktu se zdrojem tepla skvrny postupně zcela zmizely. Lékaři upozorňují, že dlouhodobé vystavení teplu může v chronických případech zvyšovat i riziko změn vedoucích k rakovině kůže.

Pětatřicetiletý muž s mentálním postižením vyhledal nemocnici kvůli bolestivému močení a krvi v moči, přestože jeho životní funkce byly normální. Vyšetření odhalila šicí jehlu dlouhou 36 milimetrů, která pronikla do levé srdeční komory, a další kovové předměty v oblasti břicha, pánve, močového měchýře či penisu. Lékaři nejprve chirurgicky odstranili jehlu ze srdce, protože hrozilo její posunutí, ruptura tkáně nebo infekce; následně řešili předměty v močovém měchýři. Pacient se po zákrocích zotavil, původ jehel však zůstává nejasný. Podle lékařů může jít o formu sebepoškozování, jejíž odhalení je u lidí s kognitivním omezením zvlášť obtížné.

Australská observační studie sledovala souvislost mezi odhadovanou expozicí ftalátu DEHP během těhotenství a behaviorálními projevy dětí ve věku dvou a čtyř let. Vyšší expozice byla spojena se změnami metylace DNA v pupečníkové krvi a s častějšími symptomy souvisejícími s ADHD a autismem, výrazněji u chlapců. Výzkum pracoval s údaji až 589 dvojic matek a dětí, přičemž odhad expozice vycházel z jediného vzorku moči matky. Nešlo však o klinické diagnózy ani o experiment, takže výsledky nedokazují, že DEHP tyto poruchy způsobuje. Autoři i nezávislý odborník zdůrazňují, že neurovývojové obtíže mají více genetických i environmentálních příčin.

Rozsáhlá observační studie zjistila souvislost mezi pravidelným užíváním tadalafilu a mírně vyšším rizikem glaukomu u mužů nad 40 let léčených kvůli močovým potížím. Během pěti let byl glaukom diagnostikován u 3,93 % uživatelů oproti 3,16 % srovnávaných mužů bez léků ze stejné skupiny, což odpovídá relativnímu nárůstu o 22 %, ale rozdílu menšímu než jeden procentní bod. Výzkum neprokazuje, že lék glaukom způsobuje, mimo jiné kvůli omezením zdravotnických záznamů a možnému častějšímu vyšetřování uživatelů. Autoři nedoporučují léčbu bez porady s lékařem ukončovat; lidé s glaukomem, zvýšeným nitroočním tlakem, silnou krátkozrakostí či rodinnou zátěží mohou zvážit pravidelné oční kontroly.

Vědci z Fred Hutchinson Cancer Center a Washingtonské univerzity vyvinuli protilátky zaměřené na virus Epstein-Barrové, který se vyskytuje asi u 95 procent dospělých. Cílí na virové proteiny gp350 a gp42, jež EBV využívá k napadání B lymfocytů. V pokusech na myších s imunitním systémem podobným lidskému jedna z nově nalezených protilátek zabránila infekci. Výzkum by mohl být důležitý zejména pro pacienty po transplantacích, u nichž oslabená imunita zvyšuje riziko vážných komplikací a nádorových onemocnění spojených s EBV. Před případným využitím u lidí jsou nutné bezpečnostní testy a klinické studie.

Systematický přehled 22 studií ukazuje, že spláchnutí toalety vytváří aerosolový oblak, který může vystoupat do výšky dýchacích cest dospělého člověka a ve vzduchu přetrvat až 20 sekund. Kapénky mohou obsahovat bakterie, viry a další biologické částice pocházející z mísy nebo splachovací vody. Více bioaerosolů vzniká zejména při vyšší kontaminaci toalety a při silnějším či objemnějším spláchnutí. Zavření víka oblak zcela nezastaví, může ale omezit jeho vzestup; důležité zůstává pravidelné čištění toalety a okolních povrchů. Autoři upozorňují na potřebu dalšího výzkumu, zejména v nemocnicích a dalších rizikových prostředích.