sopky

Sopka Krasheninnikov na ruské Kamčatce vybuchla několik dní po zemětřesení o síle 8,8 stupně z 30. července 2025, ačkoli předtím byla zhruba 475 let nečinná. Studie zveřejněná jako předtisk naznačuje, že otřesy nemusely sopku otevřít přímo, ale mohly narušit již nestabilní magmatický systém bohatý na plyny. Asi dva dny po otřesech se pod sopkou vytvořila téměř svislá puklina, do níž proniklo odhadem 32 milionů kubických metrů magmatu. Dlouhé otřesy podle modelu podpořily růst plynových bublin, zvýšily tlak v magmatickém rezervoáru a nakonec vyvolaly erupci. Před zemětřesením přitom satelity nezaznamenaly obvyklé varovné známky, jako je zvedání terénu či únik oxidu siřičitého.

Vědci pod sopkou Soufrière Hills na karibském ostrově Montserrat rozpoznali zónu slané tekutiny, která může obsahovat významné množství kovů. Pomocí záznamů zemětřesení z let 1996 až 2007 vytvořili trojrozměrnou mapu podzemních struktur bez nutnosti vrtání. Rezervoár o šířce zhruba 1 až 1,5 kilometru leží asi dva kilometry pod povrchem a podle analýzy jde o tekutinu bohatou na kovy, nikoli o roztavené magma. Takové hyperslané magmatické roztoky mohou nést například měď, zinek či olovo a v budoucnu by mohly být zdrojem kritických surovin i geotermální energie. Přesné složení a koncentrace kovů však bude nutné teprve ověřit; těžba v blízkosti aktivní sopky by byla technicky i bezpečnostně velmi náročná.

Satelitní radarová měření z let 2018 až 2024 naznačují, že pod nikaragujskou sopkou Masaya fungují dvě aktivní magmatické komory. Vědci zaznamenali nejprve pokles a následné zvedání terénu severně od kráteru Santiago, zatímco okolí kráteru se průběžně propadalo. Masaya leží asi 20 kilometrů od Managuy, kde žijí zhruba dva miliony lidí, a dlouhodobě vypouští značné množství oxidu siřičitého. Přestože je proslulá převážně klidnějšími výlevy lávy a lávovým jezerem, v minulosti způsobila i velmi silné explozivní erupce. Lepší poznání jejího magmatického systému by mohlo zlepšit sledování hrozeb a varování obyvatelstva.

Před 7 300 lety došlo k masivní erupci vulkánu Kikai u japonského ostrova Kjúšú. Studie odhalují, že magmatická komora tohoto vulkánu se znovu pomalu plní magmatem. Vědci využili podmořských seismických měření, aby zjistili složení a rozsah magmatického zásobníku. Analýza ukazuje na vstřikování nového magmatu, což nabízí nový pohled na cykly erupcí velkých kalder. Tyto poznatky by mohly pomoct předvídat budoucí erupce a lépe sledovat rizika v oblastech s hustou populací.