solární energie

Startup Rune Energy umisťuje modulární datová centra přímo k solárním elektrárnám, kde využívají přebytky energie, které by jinak síť nedokázala přijmout. Kontejnery RELIC se napojují na stejnosměrný proud před jeho přeměnou na střídavý a obsahují vlastní chlazení, síťové prvky, výkonovou elektroniku i GPU. Jeden modul může odebírat až 100 kilowattů a podle konfigurace pojme 128 až více než 2 000 grafických procesorů Nvidia B300. Firma uzavírá smlouvy přímo s provozovateli solárních farem a nabízí výpočetní kapacitu hlavně pro inferenci, dolaďování a menší trénování modelů. Výpadky sluneční výroby mají pokrýt integrované baterie, jejichž kapacitu společnost navrhuje podle místních historických dat. Rune působí v Kalifornii, Texasu a Massachusetts a během roku chce dosáhnout výpočetního výkonu odpovídajícího 100 megawattům.

Švédští vědci testovali poloprůhledné růžové fotovoltaické panely, které propouštějí červené a modré světlo důležité pro růst rostlin a zároveň vyrábějí elektřinu. Brokolice pěstovaná pod panely dosáhla podobného výnosu jako rostliny na plném slunci, sklizeň však dozrála o 25 dní později. Při nižším množství světla rostliny využívaly dostupné záření výrazně efektivněji. Prototyp ale zatím zachytává méně energie než běžné panely a není jasné, zda ekonomický přínos úrody vyrovná nižší výrobu elektřiny. Autoři jej proto zatím považují spíše za řešení pro komunitní zahrady či střechy skleníků než pro velké farmy.

Nová studie ukazuje, že perovskitové fotovoltaické články mohou vyrábět elektřinu pod hladinou moře až v hloubce 10 metrů. Jsou uzpůsobeny hlavně pro modrozelené světlo o vlnových délkách 400 až 600 nanometrů, které do vody proniká nejlépe. Při simulaci podmínek v desetimetrové hloubce dosáhly účinnosti 34,71 procenta, zatímco na souši 17,08 procenta. Prototypy v malých podvodních robotech u ostrova Wej-čou vyrobily v deseti metrech za dvě hodiny 324 mWh energie. Technologie by mohla prodloužit provoz autonomních podvodních zařízení, senzorů či komunikačních systémů, její nasazení však komplikují proudy, koroze a biologické nánosy.

Vědci z čínské univerzity Yunnan otestovali perovskitové solární články v Jihočínském moři až v hloubce deset metrů. Moduly dokázaly za dvě hodiny nabít lithium-iontové baterie a při testech v hloubce 2, 6 a 10 metrů získaly postupně 1 416, 752 a 324 miliwatthodin energie. Články jsou upraveny pro využití modrozeleného světla, které mořská voda propouští lépe než jiné části slunečního spektra. Laboratorně dosáhly účinnosti přeměny energie téměř 35 procent a odhadovaná životnost činí asi pět a půl roku. Technologie by mohla doplňovat napájení podvodních senzorů, kamer, komunikačních zařízení či monitorovacích stanic.

Vědci vyvinuli novou technologii solárních článků, která dosahuje úžasného 130% kvantového zisku. Tato metoda využívá proces singlet fission, který umožňuje rozdělení energie z jednoho fotonu na dvě excitonová stavy, čímž se zvyšuje účinnost. Kombinace tetracenu a molybdenu umožnila významný pokrok, přičemž molybden zachytává rozdělené excitony a zvyšuje efektivitu přeměny světla na elektrickou energii. Přestože se jedná o experimentální testy v laboratoři, výsledky naznačují potenciál pro solární panely s vyšší účinností. Dalším krokem je přenést tuto technologii z laboratorního řešení do pevné formy vhodné pro praktické využití v solárních panelech.