mořští živočichové

Vědci u Trinidadu a Tobaga natočili ve hloubce 1 259 metrů černého požírače, drobnou hlubinnou rybu s mimořádně nafouklým žaludkem. Druh Chiasmodon niger obvykle měří 10 až 20 centimetrů, díky vykloubené čelisti a roztažitelnému žaludku však dokáže spolknout kořist až desetinásobně těžší, než je sám. Záznam živého jedince je vzácný, protože většina nalezených exemplářů byla mrtvá u hladiny. Pokud potravu nestihnou strávit, vznikající plyny je mohou vynést vzhůru. Badatelé z dostupných snímků nedokážou určit, jakou kořist ryba pozřela.

V hloubkách jihovýchodního Pacifiku vědci dvakrát pozorovali drobné korýše Mesopleustes abyssorum pevně přichycené na nohách obřích mořských pavouků rodu Colossendeis. Opakovaný výskyt na dvou místech vzdálených 225 kilometrů naznačuje, že nejde jen o náhodný kontakt. Korýši by tak mohli využívat takzvanou forézii, tedy přepravu na jiném živočichovi, která jim pomáhá překonávat velké vzdálenosti navzdory slabé schopnosti plavat. Pozorování také ukázala páry dospělých jedinců a samici s vajíčky, takže mořští pavouci mohou sloužit i jako pohyblivé místo pro setkávání a rozmnožování. Vědci však zdůrazňují, že dvě zaznamenaná setkání zatím hypotézu definitivně nepotvrzují.

Biolog Jon Allen se stará o nejstaršího zaznamenaného stuhovce jménem Baseodiscus the Eldest, který je starý nejméně 26 let, možná až 30. Tento mořský bezobratlý dosahuje délky přibližně jednoho metru, ale jeho přesný věk bylo obtížné určit. Baseodiscus je nejstarším známým stuhovcem z kmene Nemertea, čímž výrazně navýšil známou životnost těchto tvorů. Allen obdržel 'B' z univerzity v Severní Karolíně po tom, co tamní renovace narušily jeho životní prostředí. V roce 2024 se ukázalo, že Baseodiscus punnetti, což je druh, ke kterému B patří, byl teprve druhým svého druhu, jenž byl geneticky otestován.

Nový výzkum odhalil, že nervové systémy ježovek jsou mnohem složitější, než jsme si mysleli. Tito tvorové mají po celém těle rozložený 'mozek', který je geneticky podobný lidskému. Vědci zjistili, že mořské ježovky procházejí dramatickou proměnou během metamorfózy, která mění jejich symetrii z dvoustranné na radiální. Studie také poukázala na to, že jejich nervový systém, připomínající mozek, je daleko sofistikovanější než jednoduchá nervová síť. Objev má potenciál změnit naše chápání evoluce složitých nervových systémů.