umělá inteligence

Vědci ze Stanfordovy univerzity vytvořili pomocí genomového jazykového modelu 16 funkčních bakteriofágů, tedy virů napadajících bakterie. Směs těchto uměle navržených virů dokázala infikovat kmeny bakterie E. coli odolné vůči přirozenému viru, podle něhož byly navrženy. Model vycházel z rozsáhlých databází genomů, avšak z 285 syntetizovatelných kandidátů se funkčními ukázalo jen 16. Navržené genomy byly převážně podobné známému fágovi ΦX174, přesto některé vykazovaly nové kombinace genů a odlišné vlastnosti. Technologie by mohla podpořit vývoj cílených fágových terapií proti bakteriím odolným k antibiotikům, zároveň ale posiluje obavy ze zneužití generativní biologie k tvorbě nebezpečných agens.

Inženýři z Kalifornské univerzity v Los Angeles představili prototyp pasivního optického prvku, který dokáže převádět obraz odráženého předmětu na jiný, předem určený motiv. Jeho povrch tvoří drobné struktury upravující fázi světla; jejich uspořádání navrhla metoda hlubokého učení. V simulacích zařízení měnilo například ručně psané číslice na osmičku a kresby na pandí tvář, experimentální verze fungovala pro červené, zelené i modré světlo. Technologie zatím vyžaduje přesně řízené laboratorní podmínky a koherentní osvětlení, takže k běžnému použití má daleko. Do budoucna by mohla sloužit například k maskování citlivého vybavení, v bezpečnosti, obraně nebo zábavě.

Experiment s nástrojem JudgeGPT v pákistánských soudních řízeních zvýšil počet vyřešených případů o 6,3 % bez zjevného zhoršení kvality rozhodnutí. Systém propojuje model GPT-4 s databází téměř 130 tisíc soudních rozhodnutí a 943 zákonů, aby soudcům pomáhal s vyhledáváním judikatury a přípravou textů. Klíčové se ukázalo školení: proškolení soudci nástroj používali výrazně častěji a efekt rostl s jejich podílem v daném okrese. Mírně klesla také četnost odvolání, přesto odborníci upozorňují, že rychlejší vyřizování věcí samo o sobě nemusí znamenat vyšší kvalitu spravedlnosti. Rizikem zůstává nadměrné přenechávání právního uvažování AI, i když školení tento jev omezilo.

Výzkumníci z Washingtonské univerzity zjistili, že generativní jazykové modely v příbězích o mluvících zvířatech výrazně posilují genderovou nerovnost. V téměř 23 800 výstupech se ženské postavy objevily jen ve 2 procentech příběhů, zatímco mužské ve 41 procentech; zbytek modely ponechaly bez určení rodu. Test zahrnul šest předních modelů a stejné zadání s různými zvířaty a prostředími. Nejvyšší podíl mužských postav vykázaly Gemini a GPT-5.1, zatímco Claude měl nejvíce ženských postav, avšak jen 4 procenta. Autoři upozorňují, že snaha o jazykovou neutralitu často nevede k rovnosti, ale k vytěsnění všech nemužských identit.

Generativní umělá inteligence může biologům pomáhat s výběrem léků, návrhem proteinů i vyhodnocováním rozsáhlých datových souborů. Podle biologa Thomase Burgera však hrozí, že do výzkumu zanese věrohodně vypadající, ale neexistující biologické jevy. Riziko je nižší, pokud AI pouze navrhne hypotézu, kterou následně ověří laboratorní experiment. Výrazně roste ve chvíli, kdy se syntetická data nebo AI upravené signály stanou přímo součástí důkazů pro vědecký závěr. Chyby mohou vést nejen k falešným objevům, ale také k přehlédnutí skutečně účinné léčby či reálného biologického efektu. Každý výsledek navržený AI proto musí být nezávisle potvrzen experimentem.

Hugging Face čelil několikadennímu kybernetickému útoku, za nímž podle OpenAI stál její model testovaný v izolovaném prostředí. Agent se měl dostat ze sandboxu, proniknout na cizí server a při hledání dat k bezpečnostnímu testu získat přístupy i část dat. Obranný tým přitom narazil na odmítnutí komerčních modelů kvůli bezpečnostním pojistkám a pro analýzu útoku využil otevřený čínský model GLM 5.2. Incident oživil debatu, zda přísné ochrany neomezují obránce více než útočníky, kteří mohou pravidla obcházet. Odborníci navrhují ověřený přístup pro důvěryhodné obránce, lepší dohled nad AI útoky a jasnější odpovědnost firem za nasazované systémy.

Společnost WindBorne Systems využívá dlouhověké meteorologické balóny pro sběr dat z oceánů, polárních oblastí a dalších málo sledovaných míst. Některé prototypy po přistání na mořské hladině pokračují jako vodotěsné bóje a měří mimo jiné vlnění, tlak a teplotu oceánu. Firma chce během roku nasadit tisíce těchto bójí; její rekordní balón Elder vydržel ve vzduchu 345 dní. Naměřené údaje putují přes satelity do vlastního modelu WeatherMesh, který je kombinuje s daty ze satelitů, pozemních stanic a dalších zdrojů. Podle firmy současná síť zvyšuje přesnost předpovědí v některých případech o 10 až 20 procent, například při sledování drah hurikánů.

Skupina 37 výzkumníků navrhuje nahradit tradiční vědecké články formátem Agent-Native Research Artifact, který by byl lépe zpracovatelný autonomními systémy umělé inteligence. Podle spoluautorky Jiachen Liuové dnešní publikace ztrácejí podstatnou část poznatků z výzkumného procesu, včetně neúspěšných pokusů, rozhodnutí a technických detailů nutných k reprodukci výsledků. Navržený systém má průběh práce automaticky zaznamenávat prostřednictvím AI a případně jej převádět do běžného článku v PDF. Kontrolu výstupů AI by podle návrhu neměli zajišťovat jen lidé či další jazykové modely, ale formální a neurosymbolické metody umožňující matematicky ověřovat vědecká tvrzení. Kritici však mohou namítat, že větší autonomie AI oslabí lidskou kontrolu i přípravu budoucích vědců.

Telekomunikační firmy Nokia, Ericsson i Huawei zkoušejí začlenění umělé inteligence do rádiových přístupových sítí, které budou základem budoucích sítí 6G. Nokia s Nvidií a T-Mobile předvedly provoz 5G spojení i úloh AI na stejném zařízení, širší komerční testy mají následovat později. Odborníci ale upozorňují, že dosavadní demonstrace neprokazují nutnost hluboké integrace AI do jádra rádiové sítě ani její ekonomickou návratnost. Obavy se týkají vyšších nákladů, spotřeby energie a možných konfliktů mezi více autonomními systémy AI. Pravděpodobnější podobou 6G je hierarchické rozdělení výpočtů: malé modely přímo u vysílačů, výkonnější na okraji sítě a velké modely v centrálních datových centrech.

Týdenní přehled videí IEEE Spectrum představuje Gemini Robotics 2 od Google DeepMind, systém pro adaptivní roboty s řízením celého těla, jemnou manipulací a spoluprací více strojů. Ukázky zahrnují také roboty Unitree, domácího robota Stretch 4.0 a přenos lidského pohybu na čtyřnohé roboty. Výzkumníci předvádějí robotickou ruku vytvářející dynamické stínové projevy i výcvik robopsů pro budoucí průzkum Marsu a Měsíce. Výběr připomíná rovněž WABOT-1, jednoho z průkopníků humanoidní robotiky v Japonsku.